Mišáček

Jen tak ze zvědavosti...

2010-03-18T18:00:00.002+01:00

Celkem by mě zajímalo, kolik lidí sem (třeba jen omylem) ještě zavítá. Dejte o sobě vědět ;-)

"Vyser se na tričko a pádluj!" aneb jak jsme se pokusili sjet Vltavu

2009-07-27T21:47:00.002+01:00

To bylo tak - ve středu 15.7. jsme se sešli na nádraží. Instrukce zněla jasně - kdo neplatil předem, dojde v 8:50. Pochopil to málokdo a tak jsme tam v 9 byli jenom 4. Nicméně i pan Duda se nakonec dostavil a mohli jsme vyrazit. Obsadili jsme dvě kupé a začali jíst, pít a spát. Já jsem se pokoušela číst a vnucovala jsem ostatním moudra z Yellow. Pár zajímavých věcí jsme se dozvěděli. Třeba to, že i muži předstírají orgasmus - následovala vášnivá diskuze na toto téma :-) V Č.Budějovicích jsme zašli na pivo do podivného pajzlu, ale bylo to blízko nádraží. Pak jsme nasedli do dalšího vlaku směr Vyšší Brod. Byl to přímý spoj, což prý není obvyklé, takže to ve vlaku vřelo napětím, zda přestoupit nebo ne. Obzvlášť hodně chtěli přestupovat členové jedné výzarně ožralé skupinky, kteří se Kamči začali ptát, zda mají přestupovat, načež jim Kamča řekla, že asi ano a zalezla do kupé. Nakonec jsme všichni slavnostně dojeli do Vyššího Brodu, vylezli z vlaku a začalo pršet. Při placení jsme hlásili jména. Brašule byl ubytován jako Haldar, což jsme si vyložili tak, že slečna asi zrovna četla nějakou fantasy knihu. Pan Lévek byl ubytován jako pan Vajábek a pro to už jsme vysvětlení neměli. Takže jsme v dešti postavili stany a čekali. Když přestalo (je po dešti, a kosové si štěstím pletou noty...) šli jsme do místního lokálu. Dali jsme si smažák a pivo a jako bonus jsme k tomu měli jednoho nahatého mladíka, který tam skákal po stole - nebylo o co stát, tak jsme se odebrali za lepšími cíli a šli do města. Na mostě jsme koukli na řeku, nekterým (mně) se chtělo brečet zoufalstvím, protože vody bylo strašně moc. Pak jsme šli hledat hospodu - já, Martin, Kamča a Kyjo jsme se trhli, za 70,- jsme si koupili lístek do kina, k tomu chipsy a fruko a šli jsme na Loveckou sezónu 2. Film vtipnej docela, lepší než lítat po městě a hledat lokál s nejpříznivější cenou piva. Zmlsaní z Palace Cinemas jsme se smáli jedinému repráku v sále, který ke konci navíc hodně chrčel. Po kině jsme se připojili ke zbytku v restauraci. Já jsem si dala černý čaj a dostala jsem ovocný, Martin si dal malinovou zonku a dostal pomerančovou. Jídelní lístek měli nabitý všelijakými názvy a fotkami (Ano, šéfe!) ale paní nám řekla, že mají jen řízek a ještě cosi, tak jsme šli spát. Ve stanu jsem nespala ai tak 100 let, tak jsem se trocha divila, že ty stěny jsou trocha tenký a je všecko slyšet :-)

Ráno bylo svěží. Chtěli jsme se sprchovat, ale tekla jen studená voda. Chtěli jsme jít na záchod, ale nebyl tam toaletní papír. Tak jsme radši vyjeli. S radostí jsme zjistili, že průtok už není 60 kubíků, ale jen 40, takže jsem začala věřit, že možná neumeřeme. Narvali jsme věci do barelů (obdiv Kamile, že to tam narvala i s tím velkým zrcadlem, co si přivezla :-D), spustili lodě na vodu a vyrazili. První jez byl nedaleko a tak se velmi záhy ukázalo, že s mužem rozhodně té lodi nevládneme a že neumíme zastavit. Nakonec jsme zastavili o jeden raft. Blíž jezu nás pak chytal jeden sympatický pán z Inge Tour (či jak se to), loď jsme přenesli, nahodili na vodu a jeli. Za jezem na nás mávala Kamča s Kyjem, tož jsme pochopili, že máme zastavit, na poprvé se nepovedlo, na podruhé se nepovedlo a napotřetí jsme se cvakli. Převrátit loď plnou vody ve dvou lidech (když jeden z těch dvou jsem já) není žádná prdel. Kopřivy až buhví kde, bahno a podobné radovánky. Prostě romantika. Nějakou chvíli to vzalo, ale s pomoci Kyja a Kamči jsme se zas vydali na cestu. U Herbertova zastávka, Kamila jí langoš, ostatní pijí. Vyrážíme na cestu. Další jez. Za jezem krásné peřeje. První zranění. Danka spadla na beton. Vyjíždíme po jednom. Kamča se drží Martina a pozdě se pouští. Kyjo a Kamča ve vodě. Taháme Kyja a Kamču. Šami a Kotouč vyráží, jedou statečně, ale nakonec jsou též ve vodě. Kyjo běží na pomoc. Proud silný, kameny ostré. Zážitek jak sviňa. Po nějaký době jsme se teda i s lodí dostali na břeh ovšem muž byl bez brýlí. S pomocí ostatních jsme loď odtáhli po břehu až za ty hnusný šutry a peřeje a vydali se na cestu. Konečně trochu klidu. Ovšem já jsem byla vyklepaná a tím pádem hysterická. Posledni jez byl v Rožmberku. Loď jsme přenesli a jeli dál. Já jsem nadávala, že jsme neměli jet první, že nevíme kde je kemp a bla bla bla. Divím se, že jsem nedostala zezadu pádlem po hlavě. Kemp jsme našli, krásně zaparkovali, postavili stan, osprchovali se a šli do města na jídlo. Později večer jsme v kempu očekávali příjezd ZZ, který se rozhodl přijet vlakem na nádraží Rožmberk, které je asi 5 km od kempu. Tož jsme čekali, že dojede po půlnoci. Překvapil nás a bez zranění a jiných ztrát dorazil velmi brzy. Důvod k oslavě byl na světě a tak jsme otevřeli několik lahví vína. Někteří to nesli statečně, někteří méně. V jednu chvili Brašule křičel po kempu "Spí v mým stanu, v mým spacáku a s mojí kočkou!". O něco později pan ZZ "klepal" na náš stan a křičel "Šamánek, tady Duda!". V jednom z vedlejších stanů probíhal fyzický akt lásky a my jsme to museli poslouchat. Kyjo nenašel místo ve svém stanu a spal pod širákem.

Ráno bylo pro některé krušné a tak pili hodně vody. Po řece jsme se vydali se zpožděním, protože někteří se nedokázali včas vyhrabat ze spacáku a začít pakovat. Odměnou nám ale všem byl pohodový den. Já jsem sice pořád hysterčila, ale bylo to bezdůvodně, tak mě Martin brzo přestal poslouchat. Na oběd zastavujeme někde před půlkou cesty. ZZ se rozhodl, že před zastavením je nezbytně nutné si oblíct tričko. Takže Brašule musel zasáhnout a zazněla ona památná věta z nadpisu. ZZ pak teda pádloval, ale jen jednou rukou, protože tou druhou se snažil obout si boty. Ke konci cesty dva jezíky, my jsme přenášeli a ostatní jeli. Kroupovi se koupali, Brašule chytal. Viděla jsem zajímavý úkaz, kdy se borec v lodičce cvakl, ale reagoval tak dobře, že vyskočil/vypadl tak brzo, že se loď neobrátila a borec mohl tedy po chvilce svižně jet dál. Ubytování v kempu příjemné, záchody a sprchy asi nejlepší z těch tří kempů. Večer výprava za jídlem, penězi a památkami do Krumlova. První jez hned za zatáčkou, jdou na mě mdloby. Hnusný dřevěný most plný pavouků. Nebe se zatahuje, ale neprší. V Krumlově jsme prohlédli postupně všechny jezy a mně bylo fakt úzko. Nálada pod psa, divná restaurace s protivným vrchním a smradlavejma záchodama. Ale aspoň nebyl hlad. Na druhý den plán výměny posádek, takže jedu s Brašulem. Úleva... Večer posilnění ducha několika kapkami alkoholu.

Ráno probuzení do deště. Děs! Žádné lodě nejezdí, jen sem tam nějaký raft. Skupinka nedala na naléhaní Kotoučků a Kamily a vyrážíme. Já s Brašulem jedeme první, Brašule odhodlán, že sjede ten jez. Ovšem raft za námi byl asi taky hodně odhodlán a drbl do nás. Takže jsme se cvakli ještě před jezem, loď se (naštěstí) zachytila o ty dřevěné tyče tam. Já vyklepaná. Martin to zezadu naštěstí neviděl. Někdo sjede, někdo přenáší. ZZ sjíždí, ale má problém zastavit. Jedeme vstříc druhému jezu, na který se nedá ani pořádne podívat. Takže vodou brodíme a přetahujeme lodě. Zima jak sviňa podotýkám, déšť. Za jezem most, pod ním postupně zastavujeme a rozhodujeme se to skončit. Voláme pro odvoz lodí, pak pro taxi a jedeme na nádraží. Restaurace u nádraží nevaří. Jediné, co mohou nabídnout skupině 12 lidí (tj. nám), jsou 3 porce bramboráčků. To bereme a k tomu přidáme 12 čajů a několik rumů. V sobotu to do Brna nejezdí zrovna moc ukázkově, tak jsem museli využít spoj přes Prahu. Martin a Brašule koupili mega výhodné jízdenky, takže každého to místo 400,- stálo jen 180,-. V Budějovicích na nádraží na nás čekala objednaná pizza. Ve vlaku na nás zase čekali pojicajti, kteří nutně museli dělat problémy, ale nakonec vyvedli někoho cizího. V Praze přesun do Holešovic na nádraží, mega nákup u McDonadla ("Dobrého večera, Katko...") a pak již nástup do prázdného vagónu EC. Německy mluvící paní se nás ptala, zda správně vystupuje v Praze. Naše odpověď? "Was? Was?" a "Ja, Prag." Paní vystoupila a byla spokojená. Ve vlaku pěkná, ale protivná průvodčí. Jíme a pak spíme, někteří pijí a pak čtou německé časopisy a překládají texty. V Brně už všichni pěkně do svých pelíšků a spát...

Výzva

2009-07-27T10:10:00.000+01:00

Koukám, že blogy nám trochu váznou. Všichni se vykecávají na FB a nic nepíšou. Což je škoda se mi zdá. Já jsem to četla moc ráda a teď mi to aj trocha chybí. Ale zas vidím, že já jsem to tu taky zanedbávala, tak si nebudu radši moc vyskakovat :-D

Prostě začněte zase psát jo? Děkuji ;-)

Brusle

2009-06-18T16:25:00.002+01:00

Tak jsem zase začala bruslit po roční pauze. Doufám, že tuto sezonu toho najezdím víc než minulé léto, protože to stálo hodně za houby!

Dneska jsem po tom roce vyjela poprvé a prvních pár metrů jsem se cítila fakt docela nejistá, ale nakonec jsem se do toho rychle dostala a šlo mi to fakt pěkně :-) Teda pěkně na moje poměry, což je z celkového pohledu pořád docela ostuda :-( Aspoň že teda na stezce skoro nikdo nebyl. Je mi to mnohem příjemnější, protože si můžu jet jak se mi zlíbí a nemusím se nikomu vyhýbat. Já totiž, jak bych to řekla, no, ještě pořád neumím moc brzdit, takže když je tam moc lidí, docela mi to vadí no. A ohrožuju nejenom sebe ale i je.

Když jsem dojela na konec stezky tak na mě padla docela krize a měla jsem pocit, že zpátky prostě nedojedu, ale pak to ze mě zase celkem rychle spadlo a bylo to úplně v pohodě! Jen teda když jsem ty brusle zula, dala si je na batoh a šla na šalinu, tak jsem se vlekla fakt z posledních sil. Holt jsem asi docela chcípáček. Musím se zase vrátit k badmintonu (dneska jsem chtěla, ale pak to nevyšlo, protože můj spoluhráč měl nějaké neodkladné povinnosti v práci - opět :-D) a i na ty brusle musím chodit nějak častěji!

Oficiálně chytrá

2009-06-11T14:57:00.002+01:00

Od úterka je ze mě, děti, inženýrka :-)

Nějaké zlé jazyky tvrdí, že titul nemám dokud není promoce a nedostanu diplom, ale na ty já seru a užívám si svoje úspěchy :-)

Už se to blíží...

2009-05-23T14:13:00.003+01:00

Vzhledem k tomu, že za dva týdny a něco mám státnice a zrovna moc toho ještě neumím, musím se teď hodně intenzivně věnovat učení. Uvidíme, jak mi to půjde. Střídají se u mě pocity, že to stihnu, s pocity, že to nezvládnu ani kdybych se rozkrájela.

Takže do měsíce očekávejte zprávu, jestli budu nebo nebudu Ing. Do té doby se loučím :-)

Jak to se mnou vypadá...

2009-05-06T17:34:00.000+01:00

1) S téměř týdenním předstihem jsem odevzdala diplomku, z čehož jsem měla radost. Jednak proto, že jsem to nedělala do poslední možné minuty, a jednak proto, že jsem se toho už ráda zbavila :-) Jak budou vypadat posudky zatím nechci moc přemýšlet, ale upřímně doufám, že tak do toho Céčka se to bude pohybovat :-)

2) Začala jsem se učit na státnice a naposledy půjdu do školy. Obojí je smutné. Učit se mi nechce, od ledna jsem o skutečné učení ani nezavadila, tak se asi budu trochu trápit ze začátku. Poslední výuka je taky smutná, navíc když je to výuka spojená s přípravou na státnice. Navíc nás na hodině bude počítám maximálně 5 plus teda vyučující. Pak už asi do školních lavic nikdy nezasednu :-/

3) Snažím se najít si práci, úspěchy zatím jen dílčí, nic definitivního, takže k tomu radši vís psát nebudu.

4) Se blíží konec mého prvního skutečného zaměstanání a to jest taky smutné, ale ještě tam nějaký ten den pobudu, tak si zatím nemusím stýskat :-)

5) Pořád někde lítám a společensky se začleňuju a bavím. Dneska jdu na přednášku o Faerských ostrovech, kde bude mimo jiné řečnit Evka, takže se moc těším.

6) Přemýšlím o tom, co budu dělat v létě, ale bohužel se nedá nic moc plánovat, protože nevím, zda nezačnu pracovat.

Prvomájový polibek

2009-05-01T15:42:00.001+01:00

Jsem dneska měla být políbena pod rozkvetlou třešní (nebo čímžeto?), ale byla jsem políbena jen na zastávce před IKEA, tak uvidíme, jestli to taky bude fungovat :-D

2009-04-13T18:04:00.003+01:00

Už dlouho nebyla písnička, tak to musím napravit. Tentokrát Alanis Morissette - Precious Illusions. Úžasnej klip, jeden z mých nejoblíbenějších vůbec :-) (Nenašla jsem ho bohužel v lepší kvalitě, tak za to se omlouvám)

A pokud se vám to bude líbit, tak ještě doporučuju Uninvited - písnička a text

you'll rescue me right? in the exact same way they never did..
I'll be happy right? when your healing powers kick in

you'll complete me right? then my life can finally begin
I'll be worthy right? only when you realize the gem I am?

but this won't work now the way it once did
and I won't keep it up even though I would love to
once I know who I'm not then I'll know who I am
but I know I won't keep on playing the victim

these precious illusions in my head did not let me down
when I was defenseless
and parting with them is like parting with invisible best friends

this ring will help me yet as will you knight in shining armor
this pill will help me yet as will these boys gone through like water

but this won't work as well as the way it once did
cuz I want to decide between survival and bliss
and though I know who I'm not I still don't know who I am
but I know I won't keep on playing the victim

these precious illusions in my head did not let me down when I was a kid
and parting with them is like parting with a childhood best friend

I've spent so long firmly looking outside me
I've spent so much time living in survival mode

but this won't work now the way it once did
cuz I want to decide between survival and bliss
though I know who I'm not I still don't know who I am
but I know I won't keep on playing the victim

these precious illusions in my head did not let me down
when I was defenseless
and parting with them is like parting with invisible best friends

these precious illusions in my head did not let me down
when I was a kid
and parting with them is like parting with a childhood best friend

Den desátý (a poslední)

2009-04-11T17:42:00.002+01:00

10. 4. 2009

Včera na snídani tvarohová duetka a bílý jogurt - se teda ukázalo, že období, kdy mi chutnaly bílé jogurty je nenávratně pryč, ale přemohla jsem se a nacpala to do sebe. Pak ještě perník v čokoládě, nešlo odolat.

Na oběd bageta s různýma sýrama a cherry rajčátka (jo!). Na večeři toasty od muže (děkuji...) a jablíčko. Po divadle pak jedna cola z McDonald's :-D Trestem mi bylo, že jsem potom blbě usínala.

Poslední den je to proto, že na ukázku mého "vyváženého" jídelníčku to asi stačí... prostě jím blbě. Ale dělám na tom. S mužem se v tom tak nějak vzájemně podporujeme, což je dobře, protože ty nejhorší věci jsme vlastně skoro vždycky jedli převážně spolu.

Tak mi držte palce. Děkuji ;-)

Den devátý

2009-04-10T07:52:00.000+01:00

9. 4. 2009

Zajímalo by mě, co jsem včera snídala, fakt si to nepamatuju. Měla bych zvýšit svoje dávky lecitinu se mi tak zdá :-/ Ale myslím, že jsem si od muže vzala jogurt a jablko, tak to budu pokládat za snídani. Pak na oběd řízek (velmi dobrý, ale asi ne moc zdravý) a k tomu celozrnnou kaiserku (lepší). Pak odpoledne ještě perník (asi taky nic moc). Doma na večeři bageta, nějaký sýry a cherry rajčátka (gut!) a později večer jsem to podělala tím, že jsem jedla česnekový brambůrky a arašídy. Jedno zelené pivo asi neuškodilo tak moc :-)

O škytavce

2009-04-09T22:44:00.000+01:00

Ve středu jsem zažila asi nejdrsnější škytavku, co si pamatuju. Nezabíralo na to nic. Klasické zadržování dechu, polykání a pití - bez úspěchu. Navíc jsem škytala tak jaksi hlasitě a prostě hrozně moc a bylo to nepříjemný a nekonečný. Naštěstí můj muž (informatik) navštívil dobrého kamaráda jménem google a našel, že na škytavku zabírá nečekaná rána mezi lopatky (omg!) a taky lechtání (na což bych nikdy nepřistoupila). Nevím, jestli vyčetl ještě nějaké další rady, co jsem zavrhla, každopádně úspěch se dostavil až s cukrem. Věřte tomu nebo ne, ale lžička cukru to utla okamžitě. Pak jsem si dala ještě jednu lžičku cukříku pro jistotu a mohla jsem jít spinkat :-D Takže, pamatujte na cukr a až vás přepadne škytání, vykašlete se na zadržování dechu (ať vám nepraskne žilka v mozku) a dejte si cukr! ;-)

Den sedmý a den osmý

2009-04-09T18:38:00.001+01:00

7. 4. 2009

Úterý si nějak moc nepamatuju :-) Na snídani jsem asi neměla nic, protože jsem byla dopoledne u muže a nepamatuju si, že bych tam něco jedla. Možná jsem něco málo posnídala doma. Na oběd jsem měla kuličky z mletého masa a k tomu hranolky (ano, opět...) a cherry rajčátka. Zbytek mi tak nějak splývá, ale určitě tam bylo nějaké pečivo se sýrem nebo šunkou nebo hermelínem nebo tak něco podobného... Podrobněji fakt už nevím :-(

8. 4. 2009

Ve středu k snídani vánočka, pak během dne jablko. K obědu kuřecí maso s rýží (velká porce, za což se chválím :-)). Pak dlouho nic a k večeři salát (!!!jo!!!) a k tomu (jak jinak) bagetka se sýrem, šunkou a hermelínem - ale hermelín byl nízkotučný, takže na pohodu, a ještě jsme jedli zbytek fazolí výborných, co měl Martin doma. Pak už jsem měla jen 2 lžičky cukru. Nebojte, já nejsem jeden z těch zvrhlíků, co jí samotný cukr, já jsem k tomu měla důvod. Vysvětlím později ;-)

Den šestý

2009-04-07T11:32:00.002+01:00

6. 4. 2009

Včera to bylo opravdu zajímavé :-D

Takže na snídani nějak nevím, co jsem měla (pokud vůbec něco), fakt si to nepamatuju. Vím jistě, že jsem měla nakrájené jablko a to jsem přes den snědla. K obědu jsem měla přírodní kuřecí maso (to stejné jako pátý den) a k tomu hranolky (příprava v troubě, takže aspoň o malinko menší zlo), bez tatarky. Myslím, že na (pozdní) snídani jsem měla chleba s florou, sýrem, šunkou a hermelínem. Trochu se mi to začíná motat dohromady, protože se zdá, že jím pořád to stejné dokola :-(

No pak jsem šla na košt slivovice a dalších pálenek. Po jednom ucucnutí jsem pochopila, že pálenky fakt ne-e (čekala jsem to), takže jsem pěkně abstinovala a pila jen vodu a coca colu zero (což moc nemusím, ale měla jsem otupělé chuťové buňky asi :-D). Pak jsem si z pohoštění, co bylo k dispozici u koštu, dopřála několik (rozuměj nepočítaně) chlebů s česnekovou pomazánkou, ale aspoň jsem se snažila si na to házet ty kousky papriky, co tam byly. To mě jistě spasí :-D

Až byl snědený všechen chleba a zbyly jenom škarky (což fakt nejím), tak jsem zjistila, že mám hlad. Šli jsme pod lékárnu, kde jsem navrhla pivní slámu, ale naštěstí mi to muž rozmluvil a dali jsme si zeleninový salát k kuřecím masem*. Byla na tom jakási zálivka, kterou si nejsem uplně jistá, ale na druhou stranu to bylo poměrně velké množství zeleniny takže gut. K tomu dvě kofoly.

Pití pod průměrem rozhodně, ale aspoň jsem do sebe neklopila ty pálenky, jako všichni kolem mě :-D Ovoce mohlo být víc, zelenina v uspokojivém množství :-)

* k tomu salátu ještě chci podotknout, že ho nedoporučuju, nebylo na něm nic, co by mi vadilo, ale 109,- je cena tomu množství zcela neodpovídající. Nehledě na to, že do teď vzpomínám, jak Jance a Lubíkovi z tohoto salátu bylo pěkně blbě, když si ho dali v modré ruži, proto jsem ho nějdřív taky nechtěla.

(Já vím, že názvy restaurací a hospod se píšou s velkými písmeny, snad to přežijete tak, jak to je ;-))

Den pátý

2009-04-06T11:24:00.003+01:00

5. 4. 2009

Včera jsem si to nezapisovala, takže to bude chaos. Na snídani jsem měla zákusek, co maminka dělala předevčírem a skleničku ice tea. Jeden ten další zákusek jsem snědla ještě během dne. A taky mandrinkovej kompot s želé :-)

Na oběd byly přírodní kuřecí řízky (či tak něco) a k tomu brambory - jedla jsem to, vážení, zcela bez tatarky :-) Jsem na sebe hrdá :-)

Odpoledne jsme si s mužem nakrájeli banán a oloupali mandarinku a zobali jsme to místo obvyklých věci, co jsme zvyklí zobat :-D Taky jsem měla jednu nebo dvě tyčinky merci.

Odpoledne a večer (jakože na večeři i druhou večeři) jsem si dala několikrát kus pečiva s Florou, sýrem, šunkou (vepřovou, nicméně libovou) a hermelínem (v množství mnohem menším než obvykle) a jednou jsem to doplnila o sterilovanou okurku.

Pití trošku pod průměrem, ale dostačující, zelenina nula (ten okurek nepočítám :-D), ovoce nadprůměr, ale mohlo by to být i lepší :-)

Den čtvrtý - doplněná verze :-)

2009-04-05T17:09:00.002+01:00

4. 4. 2009

Sobotu vezmu stručně, protože kdybych se měla rozepsat o všem, co jsem snědla, tak to nikdo nebude číst. Ne že bych si myslela, že to někdo čtete :-D

V sobotu se konečně konalo něco jako snídaně (úspěch!) - povidlový šáteček a čaj. Pak do oběda jsem jen uzobla kousek sýra a jednu tyčinku Merci. Na oběd byla pórková polívka z úžasnými nokánky (ovšem je v nich žloutek :-/), a pak rybí prsty (protože jich máme doma neskutečné a zcela zbytečné množství) a k tomu bramborová kaše a jen velmi velmi VELMI malé množství tatarky light. Pak jsem snědla něco, co se jmenuje Nutty Nougat (menší Snickers prostě), 2 kusy Záhrivských nití (jen 25 % tuku, ovšem uzené), večer jsem zobala domácí piškot, co mamince zbyl po výrobě zákusků (opět vajíčka, jaj jaj) a pak ještě rohlík se sýrem a se šunkou. Někdy v průběhu těch všech věcí jsem k večeři měla zeleninový salát se sýrem, vajíčkem (převážně bílek, takže neškodné) a párkem (jen pár kousíčků). Pití uspokojivé, ovoce žádné. Ten zeleninový salát je tatínkova specialita, protože to je dle jeho slov jediný způsob, jak do sebe dokáže dostat najednou větší množství zeleniny :-)

EDIT: Ještě bych chtěla dodat, že když si dávám čaj, tak vždy s dvěma kostkami cukru (když je menší hrnek tak jen jednu), obvykle černý nebo bylinkový, ovocné moc nepiju, zelené taky, ještě mám doma bílý čaj, tak to občas taky :-)

Infinit

2009-04-05T09:14:00.001+01:00

Ze všeho nejdřív musím poděkovat Martinovi za dárek a Míši za doporučení ;-)

Martin byl rychlejší než já a už o naší návštěvě Infinitu něco napsal. Takže já jen shrnu nějaké svoje pocity :-)

Slečny všechny tam byly neuvěřitelně milé, což je úžasné, protože kdyby tam byly nějaký protivný husičky, už mě tam nikdo neuvidí. I masérka byla moc milá :-) Navíc všude čisto. Ve sprchách vždy zásobník s mýdlem nebo nějakým sprchovým gelem nebo co to bylo, prostě super. Navíc v ceně wellness člověk dostane ručník a prostěradlo, takže odpadá další věc, co by jinak bylo nutné vzít s sebou. Vše kolem saun a bazénu a já nevím čeho ještě už popsal Martin, takže není potřeba se opakovat.

Co se týče mých pocitů z masáže, tak já jsem na rozdíl od muže neměla potřebu přemýšlet o nějakém erotickém podtextu, nebo nad čím on se to pozastavoval :-D Asi proto, že mě už masírovalo pár kamarádek a když se mě dotýká žena mě fakt nerozhodí :-) Masáž byla jemná a velmi příjemná, zaměřená na krk, ramena a záda, plus k tomu masáž hlavy a to bylo moc příjemné. Jediné co mi vadilo bylo to, jak mě okraje toho otvoru, kam se strká obličej po chvíli tlačily. Slečna masérka mi sice dala okolo okraje dva ručníky, ale i přesto mě to nepříjemně tlačilo a když jsem se na sebe po masáži podívala docela jsem se lekla, červené fleky na tvářích a pod obočím - nic moc. Naštěstí se ukázalo, že korektor (i když "pouze" Avon) kryje opravdu dobře, takže jsem se nemusela stydět vyjít mezi lidi. Kdyby se jim toto podařilo nějakých způsobem vychytat, byl by to dokonalý zážitek. Nicméně nemůžu popřít, že bych se tam ráda podívala znovu. Teď mě láká především privátní whirlpool, ale nejsem si jistá, zda mi to trochu nepřipomíná hodinový hotel. Ale ne, ne, fakt asi ne :-D

Den třetí

2009-04-03T20:55:00.003+01:00

3. 4. 2009

Dneska budíček v osum, jako snídaně hrnek čaje a 1/4 jablka. Během dopoledne postupně jeden cornspitz (jak se to píše?). Tragédie. Ale aspoň jsem celé dopoledne a kus odpoledne strávila v Infinitu péčí o tělo: plavání - prospěšné, sauna - prospěšné, masáž - prospěšné. Víc o tom později ;-) Během pobytu v Infinitu jsem vypila přes litr tekutin - asi půlka byl ledový čaj, půlka voda. Hodně jsem toho vypotila v sauně. Pak ještě solárko bylo :-) Pak konečně oběd. Těstoviny se smetanovou omáčkou s kari a s kuřecím masem a se sýrem, ta smetana asi nic moc pro mě, ten zbytek víceméně ok. Každopádně u toho byla zeleninová obloha (zdravíme pořad Ano, šéfe!). K obědu taky voda. Po návratu domů jsem byla tak znavená, že jsem na jídlo ani nemyslela a aspoň doháněla to pití, trochu mě začínala bolet hlava, ale to jsem pitím zahnala. Voda se sirupem, cola a čistá voda. K večeři zbytek oběda (fakt se to nedalo sníst :-)). Pak zmrzlina - velmi umírněné množství na moje obvyklé poměry. A teď jsem si dala aspoň jablíčko (celé, ale malé) - každopádně pokrok ;-)

Den druhý

2009-04-03T17:47:00.007+01:00

2. 4. 2009

Včera to byla taky celkem mizérie. Vstala jsem o půl osmé, kopla do sebe čaj a to bylo vše až asi do jedenácti hodin, kdy jsem opět dorazila domů. Špatné. Tož jsem posnídala půl krajíce chleba s florou (máslo nejím) a kolibou a k tomu sterilovaný okurek (po tom se můžu utlouct). Poté jsem se hned dala do chystání oběda. Vytáhla jsem si z mrazáku kuřecí maso s provensálským kořením a ananasem (což jsem zjistila až příliš pozdě, ananas mám ráda, ale k zelenině se fakt asi nehodí :-D), k tomu si v troubě udělala hranolky (hmmm, aspoň že jsem je pekla a né smažila), kydla jsem tam trochu tatarky (tak 1/3 toho, co bych si dopřála normálně) a udělala si trochu čínské zeleninky Findus.

Ta zelenina je trochu pokrok, ale dala jsem si ji jen proto, že se snažím se sebou něco udělat, chutná mi, ale neutluču se po ní. Navíc se vůbec nehodila k tomu ananasu, ale snědla jsem to bez újmy na zdraví :-)

Pak jsem do sebe hodila ještě 1/8 frgálu (naštěstí poslední, všecko ostatní z tý obrovský krabice jsme už snědli) a vyrazila za mužem. Po stresujícím nákupu plném nejapných poznámek (na téma "Kladenská pečeně se ale nehodí k té tvojí dietě...") jsem doma začala zobat nějaké úžasně zdravé (zaručeně :-D) brambůrky, značku si nepamatuju, ale je to něco Active bla bla bla, prostě takovej ten posolenej papír, celkem dobré. U muža mám prostě pořád potřebu něco zobat. Doma to nemíváme, tak mě to ani nenapadne, u něj jsem začala hřešit. K večeři jsem dostala vepřové maso s opíkanýma bramborama (příprava zdravá - jen olivový olej a pak šup do mikrovlnky na horkovzduch :-)). A taky 3/8 rajčete a 4 plátky okurky - jojojo!To je možná všechno. Jo pití - dostačující, většinou čistá voda nebo voda se sirupem, k obědu cola.

Ovoce nula (ten ananas nepočítám, fakt jako ne...) a zelenina teda ta tepelně opracovaná a pár kousků k večeři, lepší než nic. Maso k obědu i k večeři, taky by to nemuselo být. Pokrok drobounký no... Začátky jsou těžké :-)

Den první

2009-04-01T20:55:00.000+01:00

1. 4. 2009

Ráno jsem vypila čaj, v práci jsem snědla dva kousky frgálu a jeden jakejsi pudingovej šáteček (či co to bylo) a 1/4 jablka, u muža potom jednu porci vepřových nudliček s kukuřicí a k tomu krajíc chleba. Pak zmrzlinu. Večer doma ještě půl krajíce chleba s kolibou a jakousi šunkou. Plus plno vody, případně vody se sirupem a ještě asi 1/2 skleničky coly.

Na úvod to stojí dost za houno. Na obhajobu říkam, že mi přes den nebylo moc dobře.

Ode dneška jinak

2009-04-01T20:30:00.005+01:00

Uplně ze všeho nejdřív se chci omluvit, že jsem sem tak dlouho nic nenapsala. Nebylo o čem. Teď naopak plánuju sem alespoň určitou dobu psát denně, vysvětlím vzápětí...

Po vzoru Míši jsem chtěla začít nějak víc sledovat svůj životní styl. S pohybem to u mě stojí za prd, takže výroky typu "byla jsem za minulý měsíc 17x cvičit" můžu všem kolem jen tiše závidět. Po včerejším dopise od paní doktorky, kde mi poslala výsledky krevních testů, je jasné, že se musím zaměřit na jídlo. Cholesterol dosáhl takové cifry, že se mi protočily panenky. Fuj!

Nuže, ode dneška (hmmm, tak mě napadá, že bych měla upozornit, že tento příspěvek je myšlen vážně, není to aprílový vtip) budu evidovat vše, co přes den sním a vypiju. Sport možná nárazově taky zaznamenám. Až to budu mít černé na bílém, třeba sama sebe přesvědčím, že nejím zas až tak moc (i když dál přibírat už moc nechci), jak si myslím, a hlavně že ovoce a zelenina se na mém jídelníčku vyskytuje opravdu až trapně málo.

Ode dneška taky měníme barvu na zelenou - zelená na mě působí zdravě totiž, tak proto :-)

Informačně přínosné

2009-03-13T19:51:00.002+01:00

Dneska jsem neměla přes den u sebe svoji flashku, takže jsem se na icq připojila po dlouhé době přes meebo. Mají tam nějaké novinky a v každém komunikačním okně se objeví nějaká moudrost. Takže, toto jsem se dnes dozvěděla:

No words rhyme with orange, purple, or silver.

The average person falls asleep in seven minutes. (Což se mi vůbec nelíbí, protože já usínám asi půl hodiny!)

Every continent has a city called Rome.

Fascinující :-)

Mám narozeniny (zase)...

2009-03-02T15:48:00.001+01:00

Jak jsme se v půlce února koupali pod širým nebem :-)

2009-02-22T19:58:00.003+01:00

Vyrazili jsme hromadně do Laa an der Thaya a bylo to super! Paní organizátorce jsme zaplatili 350,-, což mělo pokrýt náklady na cestu a na tříhodinový vstup do areálu termálních lázní. Vzhledem k ceně vstupu byla ta cesta skoro zadarmo, čemuž se vzhledem ke kvalitě a především čistotě autobusu ani nedivím.

Jestli něco nesnáším, tak je to studená voda. A to i když jdu v největším letním vedru na koupák. Studená voda je prostě zlo. Z tohoto důvodu jsem si termální lázně v Laa zamilovala hned při prvním vkročení do bazénu. Voda byla úžasně teplá a příjemná. Nejvyhřátější se zdál být venkovní bazén se slanou vodou, který měl největší kouzlo, když venku začalo sněžit.

Další zážitek byl jednoznačně tobogán. I když jsem prohlašovala, že mě tam nikdo nedostane, protože ze záhadného důvodu mi to nikdy pořádně nejelo, jsem se nechala přesvědčit a stálo to za to. Člověk nejdřív jede velkou zelenou rourou, ale po několika vteřinách ho obklopí naprostá tma, takže netuší, na jakou stranu v příštím okamžiku zatočí. Trochu mě to děsilo. Pak zničeho nic sešup dolů, stěna z vody a už jste venku.

Dalším bodem byl saunový svět. Za zlatých 6,5 EUR může člověk projít všechny sauny, co tam mají. Pro mě to byla saunová premiéra. Parní, solná a aromatická s teplotou slabě pod 50 stupňů Celsia jsem si fakt vychutnala. Ovšem když jsem vlezla do hradní sauny (90 stupňů Celsia) a ještě než začala procedura jsem měla pocit, že vdechuju oheň, pochopila jsem, že to nedám a vycouvala jsem. Ostatní od tama utekli asi 2 minuty po začátku. Jsme slaboši!

Pak jsme si ještě dali další koupačku a šli jsme se sušit a připravovat (i psychicky) na cestu domů. Po relaxování v lázních jsme ovšem byli vyčerpaní a všichni usínali (kromě mě, v autobuse se mi podaří usnout jen v krajních případech a toto evidentně nebyl jeden z nich). V Brně byla zima a žádné koupání v teplé vodě taky nebylo v dohlednu. Takže rozhodnutí je jasné: Do Laa se musím brzo vrátit!

Příliš zdravé vlasy...

2009-02-10T16:00:00.002+01:00

Tak mám už pár dní nový vlásky :-) Mělo to vypadat takto, ale vypadá to uplně jinak (klasika), ale líbí se mi to aj tak... Jen je s tím moc práce, na což nejsem zvyklá, ale je to snadnější, než se původně zdálo.

Celej život jsem hrdá na to, jaký mám krásný a zdravý vlasy - nefénuju, nebarvím, nelakuju atd. Prostě dokonalost sama. Nicméně jsem se teď dozvěděla, že na zdravých vlasech nic nedrží. Takže na jednu stranu mám radost, protože vím, že moje neschopnost udělat si cokoliv zajímavýho s vlasama neznamená, že jsem hňup :-) Na druhou stranu je to prostě blbý, no! Takže si nově zatěžuju vlásky spoustou tužidla a laku. Juchůůů :-) Když si toho na vlásky dám dostatečný množství, tak mi na nich drží kde co - bohužel i to, co není uplně žádoucí. Takže občas se mi stane, že jdu po ulici a zjistím, že mi ofina (Janičko, je to tak správně?) stojí nahoru a okamžitě mám chuť se jít učesat a přelakovat :-) Já mám teda úžasný starosti, že?

Motivační úkol pro mě, abych byla ještě krásnější než teď - budu chodit cvičit. Protože chodí cvičit každej! Fuj, lidi, proč nejste taky líní? Dneska jsem cvičila u DVD a kromě toho, že jsem se cítila jako magor, jsem si taky připadala jako chcípák :-(

Jak to chodí na Šelepce...

2009-02-02T18:14:00.005+01:00

Šelepka je jednoznačně legenda a některé večery tam lze jistě popsat jako legen...wait for it...dary!!! Ten poslední k nim nepochybně patřil. A to i přesto, že karma ten večer rozhodně většině z nás nepřála a fakt to ráno (pro někoho už večer) bylo krušný. Ale zato vzniklo pár hezkých historek a za účasti mravnostní policie jsme si i pěkně zatancovali :-D A chybami se člověk učí, takže si budeme pamatovat, že melounovýho Beretzena fakt ne-e. Určitě za to může on, protože to jediný jsme pili všichni a hodně :-)

Výběr hudby taky super, i když ze začátku to bylo takové zvláštní, ale kdo by hned pouštěl ty největší hity, že jo :-) Já si moc nepamatuju co hráli, já si vůbec pamatuju jen málo věcí, ale určitě hráli Ordinary World od Duran Duran (což je asi moje nejoblíbenější písnička) a to je ze všeho nejdůležitější :-)

Vzhledem k tomu, že na Šelepku leze čím dál víc lidí a nás taky mělo být jak much, hodila jsem tam rezervačku. Přísahala bych, že do telefonu to jméno pán zopakoval dobře, ale napsat už to nezvládli (foto zde). Ne že by mi to jakkoliv vadilo, aspoň jsme se měli čemu smát. Aspoň mně to teda přišlo vtipný :-D A vtipný mi to příjde i teď, ehm, no :-) Prostě se jmenuju blbě no :-D

Toť vše, příští příspěvek bude o vláskách :-)

Ještě větší šprtka než jsme doufali?

2009-01-18T16:09:00.004+01:00

Hehe, já jakože nejsem šprtka a ani si to o sobě nemyslím a nikdy nebudu. Ale říkám to, protože mi to furt všichni předhazujou (asi závidí), tak ať mají co chtěj, že?

Jsem už (skoro) ukončila tento semestr, známky naprosto špičkový a nejlepší, co jsem kdy měla. Škoda, že mi ta škola brzo skončí a už těch Áček moc neposbírám :-) Ještě potřebuju Zetko z diplomovýho semináře a bude všecko pěkně zelený a já budu ještě šťastnější. Takže se teď snad budu věnovat všem (nebo aspoň některým) těm věcem, co jsem na ně od léta neměla čas. Dneska třeba hodlám do večera provozovat jedinou věc: flákání. Ach, ach, jak mi to chybělo - moct se flákat a nemít výčitky :-)

Přátelé, kamarádi...

2009-01-04T18:04:00.004+01:00

...jako důkaz toho, že člověk si obhájí sám před sebou všecko, když chce, uvedu zajímavý příklad z poslední doby. Dostala jsem chuť se podívat zase na nějaký ten díl Přátel. Ale vzhledem k tomu, že jsem ne až tak dávno sjela všech 10 sérií, měla jsem trochu pocit, že to přeháním. Ale pak jsem si řekla, že si to seženu v angličtině (nakonec i s anglickýma titulkama) a budu si sledováním Přátel pilovat angličtinu. No není to úžasný a objevný nápad? :-D

Samozřejmě si to žádá i jedno ilustrační video. Měla jsem trochu problém s výběrem, protože možností je velmi mnoho, ale nakonec jsem se rozhodla, že na počest Mítka (můžeš mi poděkovat na blogu svojem, aby tam konečně něco bylo napsaný) vyberu toto:

Jsem líná jak veš...

2009-01-03T15:29:00.002+01:00

...a nechci být! Takže si dávám novoroční předsevzetí. Hahaha! :-) Je to asi trochu zbytečné a naivní, ale aspoň vím, jaké mám slabé stránky a jsem odhodlaná s tím něco dělat. Jak jsem tady psala, že chci víc číst, tak to docela zvládám :-)

Studijní nasazení v tomto roce zatím nic moc, ale teďka sedám k druhému stolu a jdu se věnovat mezinárodnímu účetnictví. Můj plán "projdu to celé za dva dny a třetí den budu jen opakovat" asi nevyjde. Ale třeba se stane zázrak a půjde mi to líp než čekám a bude to hračka... :-) (Eh, já teda doufám, že to hlavně nebude uplně naopak no...)

Až příští rok

2008-12-30T19:29:00.002+01:00

Protože zítra je poslední den v tomto roce a já jsem poněkud vytížená diplomkou, už sem nic pořádného letos nenapíšu. Takže si užijte Silvestra a v novém roce ať se vám daří...

Literatura, jeskyně a lyžování

2008-12-17T22:14:00.004+01:00

Tak mě dneska po cestě šalinou během nakupování dárků napadlo, že musím zase začít číst. Snad mě to nadšení neopustí a hlavně doufám, že bude čas - což je největší problém posledního asi půl roku. Vzhledem k tomu, že o knihách nemám moc přehled, takže si ráda nechám něco doporučit. Největší znalec v oblasti literatury (nikoliv teoretik) je jednoznačně Evka, takže jsem se na ni obrátila. Jsem rozhodnutá obnovit si členství v Knihovně Jiřího Mahena (cesta z domu mi tam trvá asi 83 vteřin) a doporučené knížky si tam půjčit. Zároveň s tím nicméně musím číst také úvod do problematiky sociálního a zdravotního pojištění, ale já to zvládnu. Věřím si! O výsledcích budu rozhodně informovat :-)

Zítra jdu poprvé do solné jeskyně, tak si o tom musím ještě něco přečíst, ať přesně vím, co mě čeká. Zatím jen předpokládám, že to bude relax (čili něco jako poklad pro mě :-)).

Lyžování v nadpisu znamená, že sem chci napsat takovou malinkatou úvahu o lyžování a mém vztahu k němu, tak abych na to myslela, protože co si nenapíšu, to zapomenu. Pravděpodobně nejsem jediná, kdo zapomíná, protože ze sedmi zapsaných předmětů jsem již ukončila čtyři a nemám zapsanou ani jednu známku!

Autoškola - plná verze :-)

2008-12-14T20:12:00.002+01:00

Tákže :-) Dáme se do toho. Popíšu to stručně, protože teď nemám příliš spisovatelskou náladu, ale už to nechci odkládat.

Celá ta paráda začala v úterý, kdy jsem na jedenáctou naklusala na testy. Testy byly to jediný, čeho jsem se nebála. Jednak jsem se na ně připravovala a jednak to fakt není těžký, jen to chce nad to sednout pořádně a procházet to pořád dokola a pak už to má člověk v kapse. Jsem to chtěla (jako správná šprtka) napsat na 100 %, ale udělala jsem tam jednu takovou malikatou chybu za dva bodíky - šlo o troubení, což stejně nepraktikuju, takže je to šumák :-)

Pokračování bylo ve středu 7:30, kdy byl sraz na učebně. Nervózní jsem byla nehorázně! Není se čemu divit taky, že? Komisař přijel kolem osmé a byl to sympaťák - oproti tomu úternímu teda rozhodně! Řekl nám, jak to bude probíhat, a taky nás upozornil, na co si máme dát pozor potom u jízd - přístup fakt super. Na technickou jsem šla až jako předposlední a všem se nám zdálo, že holky tam držel dýl a víc se vyptával. Tož jsem se trochu obávala, že tam budu žvanit nějaký blbiny. Nakonec to ale šlo dobře a byla jsem venku hodně rychle. Asi jsem vypadala, že tomu rozumím :-)

Na jízdu jsem šla jako čtvrtá a bylo s tím spojeno hodinové čekání... Výsledek byl takový že první kluk to udělal (ale on už řidičák měl a "jenom" mu ho vzali), další dva vyhodil a já jsem pak byla zase pro změnu úspěšná. Cestu jsem měla celkem dobrou, pár záseků jsem měla a samý drobnosti... :-)

Na konec chci říct, že na řidičák se čeká skoro měsíc, což znamená, že člověk uspěje u zkoušky a potom k řízení měsíc nesedne - postavené na hlavu, nezdá se vám? :-(

Autoškola

2008-12-11T17:10:00.001+01:00

No takže už je ze mě řidička (ještě ne oficiálně, protože vyřízení řidičáků nějakou dobu trvá, nicméně jsem v úterý úspěšně napsala test a ve středu jsem zvládla technickou a jízdy).

Teď se musím učit na zítřejší zkoušku, ale pak se tady o tom trochu víc rozepíšu, takže se těšte. Určitě vás to strašně moc zajímá :-)

Velice moc se bojím...

2008-11-27T17:44:00.002+01:00

Jsem to sem před nedávnem psala, tuto stejnou větu - a dneska to platí dvojnásob :-(

Dneska předposlední jízda v autoškole, tak říkal mi instruktor, že to bylo tak za tři... Tož se bojím, že to už nevytáhnu o moc :-(

Naopak mě uklidnilo, že na zkouškách se jezdí jen půl hodiny. Prej možná i míň, když pozná, že jsem šikovná. Na to jsem opáčila, že možná i naopak :-(

Pak se taky bojím své poslední jízdy, která snad bude příští týden, ale když tak koukám do diáře, bude zázrak, když bude mít p.Pospíšil čas zrovna stejně, jak ho budu mít já :-( Jestli si tu jízdu nezvládneme domluvit, tak jako nevím co :-(

Naučit se na testy nebude zdá se problém, ale nechci to zakřiknout. Technickou jsem ještě ani neviděla, ale snad se to naučím a nebudu tam vypadat jak blbka před tím komisařem. Udělat jízdu na poprvé zvládne prý v Brně průměrně každý třetí. Obávám se, že já budu určitě první nebo druhá :-(

Do toho se ještě hodlám učit na zkoušky a zápočty a chodit do práce, kde je mě teď velmi moc moc moc zapotřebí!

The Big Bang Theory

2008-11-25T19:58:00.003+01:00

I přes spoustu práce, učení a autoškolování si občas (častěji než by se hodilo) najdu čas na nějaký ten seriál :-) Už jsem tu kdysi dřív psala o Zoufalých manželkách tak trochu a o Sexu ve městě.

Na The Big Bang Theory mě přivedl muž, za což mu děkuji :-) Hlavní postavy jsou Leonard, Sheldon a Penny. Leonard a Sheldon jsou fyzikové, a žijí tak trochu mimo realitu (hlavně Sheldon). Pak se do bytu naproti tim nastěhuje blonďatá Penny a trochu jim naruší tu jejich rutinu :-)

Tady je video z jednoho z úvodních dílů, kde se Penny seznamuje s tím, jak Sheldon a Leonard žijou :-)

A tady už se s tím Penny seznámila, ale pořád ještě ji může Sheldon překvapit :-)

Prostě je to sranda a i druhá řada je zatím povedená :-)

Máme narozeniny :-)

2008-11-24T18:24:00.002+01:00

No já ne :-) Já budu mít narozeniny až v březnu přece ;-) Ale tady můj blog má narozeniny. Dneska jsou to přesně dva roky, co jsem tu napsala svůj první příspěvek, takže je to oslava i pro mě. Jsem ráda, že to tu neumřelo a pořád sem chodíte :-) Kvalita i frekvence příspěvků kolísá, ale celkově to tady asi nebude tak špatné, že? ;-) Tak teda všecko nejlepší :-D

Obžerství

2008-11-16T10:38:00.006+01:00

Jde to se mnou z kopce - moje schopnost se ovládat, co se jídla týče, se začíná nebezpečně blížit nule! Já jak na něco dostanu chuť a mám možnost to získat, tak mě nic nezastaví :-(

Minulý víkend to ještě docela šlo, protože to nebyla tak úplně moje vina - byli jsme s mužem na návštěvě u jeho příbuzných, kteří bydlí u Prahy. Hned po příjezdu jsme dostali guláš a k němu bramboráčky. To byl velmi slibný začátek. K večeři pak byli výborné řízky, což pro mě představovalo ráj. Naše maminka totiž z důvodů, které neznáme, řízky nerada dělá - a to i přesto, že je ostatní členové naší rodiny milují neskutečným způsobem (na stupnici od 1 do 10 bych jim přiřadila asi tak 17,6)! Navíc za ně vždy sklidí mnoho díků a pochval (a taťka si bohužel neodpustí připomínky, že by mohly řízky být častěji, což maminku rozčiluje). Takže o řízky si doma zásadně říkám při nějakých speciálních příležitostech, kdy mi maminka chce udělat dobrým jídlem radost a přemůže se. Navíc žádné řízky nejsou tak dobré jako od mojí maminky, takže konzumace řízků jinde než doma je pouze částečná kompenzace (nicméně není k zahození :-)). Když jsou prostě doma k obědu řízky, je to jako svátek :-) Si vzpomínám, že mi jeden kamarád kdysi řekl, že u nich je nejoblíbenější jídlo (oblíbenější než řízky) smažený květák - z čehož se mi udělalo blivno a mdlo, protože jestli něco nesnáším, tak je to květák :-!

No jsem trochu odběhla, ale já jak začnu myslet na řízky, tak jsem ztracená :-) Takže, po návštěvě tety a strýčky jsme se vydali do Prahy - z různých důvodů jsme obědvali u McDonalda - další hřích, ale já ten Baconburger prostě miluju :-) Přes týden to jídlo taky za moc nestálo, ale spíš z opačného důvodu - bylo ho málo a nebylo pořádné a navíc se tam pár hříšných kousků taky našlo (knedlíky s vajíčkama, bramborák s uzeninou...). Korunu tomu ovšem nasadil pátek, kdy jsem prostě MUSELA jít do "bejkru" na smaženej hermelín s kroketkama. Musela - protože jsem na něj dostala chuť a nemohla jsem sama sebe už ovládat a tělo tam šlo samo a samo to snědlo - a bylo to tak střasně moc moc moc dobrý! Hned po tom jsem si dala s kině popcorn - další hřích! Sobotní oběd - ach, co mám vykládat - kačena se zelím a knedlíkem! Navíc to bylo bez práce ;-) K večeři jsem dojedla nějaký maso, co už tu bylo hotový a k tomu jsem si udělala nudle se sojovou omáčkou (moje tajná vášeň ;-)). Mno, normální člověk, by asi přestal už jíst po večeři, ne však já! V jedenáct přišla chuť na vajíčka a nebylo cesty zpátky, takže jsme s mužem přerušili sledování filmu a šli dělat míchaný vajíčka.

A víte, já bych fakt chtěla, aby mi chutnalo zdravý jídlo, zeleninka a tak, ale nebylo mi to dáno. Navíc v kombinací se slabou vůli - to je děs! Ale co no, ráda si pochutnám a není to na mně vidět, takže proč ne :-D

Základy badmintonu

2008-11-11T16:34:00.000+01:00

Vzhledem k tomu, že v poslední době poměrně pravidelně chodím hrát badminton, říkala jsem si, že by to chtělo nastudovat pravidla. A taky jsem si říkala, že se o to s vámi podělím :-)

Budu tu teda popisovat jenom dvouhru, protože čtyřhru jsem už několik let nehrála a ani mě to moc neláká :-)

Kurt má rozměry cca 13x5 metrů. Horní okraj sítě je něco málo před metr a půl nad zemí. Podle všeho hráč získá bod, pokud jeho soupeř míček nezasáhne, ale i v případě, že se míček dotkne soupeře nebo jeho oděvu. Strana podání se střída v závislosti na tom, kolik bodů má podávající hráč - v případě že má sudý počet bodů, podává z pravé strany, a pokud má lichý počet bodů, je to naopak. Na kurt i s rozměry podrobnými, se můžete podívat třeba tady. Ve skutečnosti může vypadat třeba nějak takto.

Dříve se hrál každý set do 15 bodů. V dnešní době je to už trochu jinak. Hraje se na dva vítězné sety do 21 bodů. Pokud mají oba hráči 20, pokračuje se ve hře, dokud jeden z nich nedosáhne dvoubodového rozdílu. V případě, že oba hráči mají 29 bodů, pokračuje se ve hře dokud jeden hráč nedosáhne 30 bodů. (Což znamená, že Mítek mě naučil to starý počítání :-/)

Nějak jsem ale nenašla nebo přehlídla, jak je to s výměnou podání. Vím, že v novém setu podává ten, kdo minulý set vyhrál (první set se rozlosovává). Ale předpokládám, že podává vždy ten, kdo vyhrál poslední výměnu.

A ještě jedno motivační video pro ty, kdo si myslí, že badminton je jednoduché pinkání. Já se teda po míčku takto dravě nevrhám :-)

Rekordmanka

2008-11-01T11:53:00.005+01:00

Žiju s nemilým přesvědčením, že nejsem na nic extrémně nadaná. Na některé věci nejsem nadaná vůbec - jsou to aktivity z řad uměleckých činností - neumím zpívat ani hrát na žádný hudební nástroj, noty jsou pro mě znaky bez významu, neumím kreslit (ani malovat - je to každé něco jiné, ale čert to vem :-)), neumím tancovat ani se jinak ladně pohybovat. Jako malá jsem sice dělala moderní gymnastiku, na závodech jsem byla ale jenom jednou a skončila jsem předposlední, protože u nás v družstvu byla jedna ještě větší lemra než já - jako takhle, já jsem nebyla uplně nemožná, ale nebyla jsem prostě adept na dobré umístění a tak se mi nikdo nevěnoval. Jednou mi bylo přímo řečeno, že mám sice úžasnou snahu, ale věnovat se mi nemůžou, protože tam mají lepší esa. Tohle zamrzí, to vám můžu říct... Takže prostě tak.

Se sportama to taky není uplně slavný, ale spíš proto, že se k žádnýmu pořádně nedostanu. Celkem obstojně hraju badminton, ale je to prostě rekreační úroveň. S volejbalem je to těžký, baví mě to, ale nevydržím hrát dlouho, protože mě po pomerně krátké době začnou nehorázně bolet ruce. 2 hodiny beachvolejbalu v létě na mě byly moc a musela jsem poslední dvě hry sedět, což mi bylo jednak líto a jednak to působilo tak, že mě to nebaví :-( Navíc se k hraní volejbalu pořádně nedostanu, protože všichni volejbalisti, co znám, hrajou výrazně lépe než já, a tím pádem nemůžu počítat s tím, že by mě přizvali, abych si s nima zahrála :-(

Co jsem si ale hodně oblíbila je bowling. Mám sice výkyvy nevídaného rozsahu a někdy hraju vyloženě mizerně. Krátce po mém nástupu do práce jsme s kolegama šli hrát bowling a i přestože jsem se snažila a chtěla jsem se opravdu předvést, jsem to kazila a neměla jsem ze sebe moc dobrý pocit, takže jsem neudělala takový dojem, jaký jsem si přála udělat. Nicméně mívám i lepší bowlingové dny a ten byl zrovna včera :-) Vyrazili jsme s mužem, jeho kamarádem a jeho přítelkyní (kamarádovou přítelkyni, nikoliv mužovou, mužova přítelkyně jsem já :-D) na bowling. Po varování, že kamarád hraje opravdu dobře a jeho žena na tom též není nejhůř, jsem pojala podezření, že to bude trapas :-D Ze začátku to vypadalo, že to bude ostuda jak dělo. Nicméně pak se něco zlomilo a já jsem hned v první hře výrazně překročila svůj rekord a zakončila se 136 body. Tohle samotné by mi stačilo ke štěstí. Druhá hra ovšem byla pro mě ještě úspěšnější a získala jsem nevídaných 157 bodů! Výsledek mohl být ještě vyšší, ale nějak se potom zasekla dráha, takže jsem to zakončili na tomto čísle a můžu říct, že mi to stačí :-) Ještě asi hodinu jsem si připadala jako na drogách, jak jsem byla šťastná :-)

KOPR a tak podobně

2008-10-28T15:08:00.004+01:00

Už tady dlouho nic nebylo, ale já fakt nevěděla, co sem psát. Nějak se nic zaznamenáníhodného nedělo. A jestli jo, tak jsem asi neměla tu správnou tvořivou náladu. Hmmm nicméně... tvořivou náladu bych potřebovala jako sůl, protože se zdá, že všichni už píšou diplomku a já jsem ještě jaksi nezačla. Nějak pořád nevím, kde začít :-( Vždycky si říkám, že začnu o víkendu, ale pořád to odsouvám. Kua, já na to doplatím, já to vím :-(

Stále u mě nějak selhává time management. Nebo spíš u mě převládá lenost. Potřebovala bych nějakých způsobem to zařídit tak, abych všechny drobné studijní a uklízecí úkoly zvládala přes týden a na víkend neměla vůbec žádnou práci a mohla se té diplomce začít věnovat. Ale já když po škole/po práci/po jízdách/po badmintonu přijdu domů, chce se mi jenom sednout a čučet do komplu (pak se jeden může divit, proč mě obden bolí hlava - dneska hnedka po probuzení, ale pak to přešlo naštěstí). Nějak se nedokážu dokopat k tomu, abych třeba půl hodiny nebo hodinu (víc by fakt nebylo potřeba) se věnovala nějaké užitečné práci, pak by bylo všecko tak nějak lepší :-(

Dnešní seznam úkolů - spočítat a odevzdat příklad do analýzy dluhopisů a napsat si seminárku (mno je to spíš taková prezentace) o fúzích a.s.

Držte mi palce prosím. Nebo ne, palce pustit, pěsti držet! Palce kopance, pěsti štěstí :-)

(Jak jsem psala ten poslední řádek, tak jsem si vzpomněla na jednu písničku, taková smutná je, ale ten text se mi líbí aji to jak se zazpívaná... Velice moc se bojím, držte mi prosím palce, poteče hodně krve v té mojí malé válce...)

No doprdele!

2008-10-18T18:12:00.002+01:00

Se omlouvám za vulgární nadpis tohoto článku, ale nemůžu jinak. Když se dívám na výsledky voleb, tak se mi dělá zle! Opravdu nechápu, jak je možné, že se najde takové množství lidí, kteří slyší na trapnou kampaň ve stylu - Minule jsem nešla volit a pak nám všechno zdražili. A kde se ku**a pořád berou příznivci komunistů?

Zcela otevřeně přiznávám, že jsem z toho jednak zoufalá a jednak mě to sere!

Stárneme

2008-10-05T16:56:00.002+01:00

Chja, co to zas bylo jako? Musím říct, že tak nehorázně jsem se už dlouho neztřískala a moc hrdá na to nejsem :-( Holt kalit od tří odpoledne na lačnej (nebo aspoň bez oběda) žaludek není úplně gut, i když se to pak člověk snaží zachránit grilovaným masem. Ten šílenej mix alkoholu mi ze začátku vůbec nevadil, protože venku byla zima a alkohol příjemně hřál a k masíčku se to též velmi hodí. Nicméně už když jsme šly s holkama do Brněnky, měla jsem slušnou náladičku a to nebylo ani šest hodin! O dalším vývoji snad ani nemá smysl se tu šířit.

Zkrátka a jednoduše - už to nebudu přehánět. K mladé dámě se to nehodí! Což by mě až tak netrápilo, ale ta pokaša fakt nestála za to :-!

No time at all!

2008-10-03T21:02:00.001+01:00

Začínám se svým způsobem přiklánět k názoru, že čas neexistuje! Nebo aspoň ho přede mnou někdo tají, protože žádný nemám :-( A v budoucnu ho budu mít ještě míň - takže mám dvě možnosti - buď zapracuju na time managementu a nebo se zhroutím. Dám vám vědět, až se rozhodnu, čemu dám přednost...

Stay tuned!

Doktorát

2008-09-29T08:32:00.005+01:00

Děti, neděste se, já si doktorát dělat nepůjdu :-) Jen se nad tím chci trochu zamyslet. Jedna kamoška se mě hned první týdne tohoto semestru zeptala, zda půjdu na doktorský studium. Důvody tohoto dotazu mi zůstaly utajeny! Moje odpověď "Ne!" byla poněkud rázná a taky zděšená :-) V mém okolí panuje podezření, že jsem šprtka - po těch letech to už beru spíš s humorem. Věc se má tak: Nebylo mi dáno, abych si po jednom přečtení nebo poslechu něco zapamatoval nějak extrémně dobře, neumím opisovat a nemám takové štěstí, abych bez učení zahaluzila písemku na nějaký slušný výsledek... takže mi nezbývá než se učit, že? Nemám z učení žádný velký požitek (kdo má?), ale občas se pro něco nadchnu a pak mě to baví (daně třebas :-)). A taky mám ráda pěkné známky - ne ovšem za každou cenu a ze všeho... Tolik na moji "obhajobu" :-)

Tak tedy - proč ne? Mno... Jednak si myslím, že mně osobně by PhD. bylo v podstatě k ničemu. Nebo teda asi ne uplně k ničemu, ale prostě ta práce a námaha s tím spojená by asi nestála za to. Vědu dělat nehodlám :-)

Taky by po mně nedejbože někdo mohl chtít, abych učila, a to by byla pohroma. Já jsem teda pár lidí doučovala a panovala spokojenost, ale učit jednoho kamaráda je něco jiného než učit bandu neznámých a navíc znuděných lidí, že? Navíc neumím vysvětlovat základní věci, protože jak to jednou pochopím, je mi to jasné a nijak si to nepotřebuju zdůvodňovat a pak je těžké to někomu popsat.

Obecně jsou moje zkušenosti s doktorantama ve výuce poněkud špatné :-/ Nechci generalizovat, to v žádném případě, ale většinou když doktorant něco učí poprvé, je to takové zmatené a vůbec. To se mi tuhle stalo, že vyučující (shodou okolností doktorant, který daný předmět učí poprvé) nám naznačil, že téma předmětu je vlastně nuda a ještě vtipkoval na téma, že kdo má dané téma rád, je divný - což mě urazilo, neboť já dané téma ráda mám a zajímá mě :-(

Takže asi tak. Jen bych ráda upozornila, že toto je můj pohled na věc a určitě se netýká všech. Tak pokud se sem nějaký doktorant dostane a toto si přečte - prosím, neukamenujte mě :-) Díky ;-)

Šmírák

2008-09-27T17:16:00.003+01:00

Taková zvláštní věc toto... V rámci snahy vyhnout se úklidu a dalším povinnostem jsem se záhadně (no až taková záhada to není no) doklikala na blog člověka, kterého osobně neznám a nikdy jsem s ním nijak nekomunikovala, pouze navzájem víme o své existenci. A já si tak pročítám jeho blog a připadám si vlastně hrozně zvláštně. Všichni píšeme články na svoje blogy proto, aby je někdo četl a aby nám řekl, že je četl a co si o nich myslí. Nicméně! Když se dozvím, že někdo čte můj blog, tak musím přemýšlet, co si o mně čtenář na základě mých článků myslí - a jsem zděšená! Proto doufám, že aspoň moji kamarádi, co mě znají i mimo blog, si o mně i nadále myslí, že jsem naprosto skvělá, protože ti, kdo mě neznají a čtou to tu, by mohli mít jiný názor. (Už třeba jen kvůli tomuto článku, který je o ničem a nevyjadřuje to, co původně měl. Ale ono mi to nějak nešlo se správně vyjádřit. Ach jo! Jde to se mnou z kopce. Když nenapíšu smysluplný příspěvek na blog, nevím, jak budu schopná napsat alespoň mírně ucházející diplomku o daních :-()

Krásná Ostrava

2008-09-25T19:13:00.006+01:00

Minulý víkend jsme byli v Ostravě. Terezka se totiž rozhodla, že nám dokáže, že Ostrava je krásné město :-) Kvůli studijním a pracovním povinnostem jsme se já, muž a Janka mohli vydat na cestu až v pátek po šesté hodině odpolední. Cestu vlakem jsme si náležitě užili a to i přesto, že někteří zpočátku vyhrožovali, že budou spát. V Ostravě nás uvítal déšť a zbytek výpravy a bohužel jsme se dozvěděli, že do hutnického muzea (snad to bylo ono) se už nepodíváme, protože oni už tam byli přes den :-( No nedalo se nic dělat, že? Takže jsme se šli ubytovat k Terezce, která se o nás naprosto špičkově postarala a vyrazili jsme na večeři (neb jsme byli hladní :-)). Zapadli jsme do hostince U Rady, kde jednak skvěle vařili a jednak čepovali úžasné řezané pivo - nebylo to promíchané světlé a černé pivo, jak jsme asi všichni zvyklí, ale dole bylo pivo světlé a nahoře černé. Ptali jsme se obsluhy, jak to točí, a prý na tom nic není :-) Pak jsme se ještě šli trochu projít po okolí a zavítali jsme na Stodolní, kde to opravdu žilo a předčilo to opravdu moje očekávání - překvapením pro mě bylo mimo jiné to, že tam normálně bydlí lidi - já bych to tam nevydržela teda!

V sobotu jsme ráno vyrazili na radnici, kde jsme potkali svatbu, koupili pohledy a vyjeli dvěma výtahama a vyhlídkovou věž :-) Pohled zajímavý, těžko se to popisuje - některé kousky krásné, některé méně - celá mozaika působila netradičně :-) Pak už byl čas oběda - takže jsme zavítali do pizzerie se sobotní akcí "druhá pizza za korunu". Pizza byla dobrá, nicméně za tu cenu velmi malá. Obsluha se chovala profesionálně a obstarali pro naši poměrně počeznou skupinku místo. Pak jsme utíkali do mořského akvária, abychom stihli krmení v 15:00. Tož bylo to zajímavé, hlavně když Sobotinka na žádost "krmiče" držela vrátka od krokodýlovi klece, aby nevylítl ven :-) Kromě rybiček (zas mě chytá přání mít akvárko s barevnýma rybičkama :-)) a želviček tam byl taky papoušek a opičky. Celkový dojem z akvária - zanedbané :-( Potenciál velký, ale prostě...mohli by se tam o to starat líp. Dalším bodem na programu byla návštěva Miniuni - což je výstava miniatur světových památek - velmi pěkné, tam jsem se těšila moc a vzpomínala jsem na rakouský Minimundus, kde jsem byla před dlouhými a dlouhými lety! Nepříjemný byl déšť, ale nejsme z cukru a vydrželi jsme to. Potom naše cesta vedla na hrad, kde jsme zjistili (aniž by nás paní na pokladně upozornila), že část hradu je uzavřena z důvodu předváděčky BMW. Takže jsme jen vběhli do věže, kde byla nějaká husitská expozice a výstava fotek, které na mě působily poněkud psycho dojmem a nezaujaly příliš. V další části hradu bylo akvárium, výstava čarodějnic a mučírna. Do mučírny jsem jen nakoukla a dobře jsem udělala. Fotky na stěnách byly až příliš realistické a když jsem zezadu zaslechla "kleště na trhání očí", chtělo se mi zvracet. A to jsem celkem silná povaha a jen tak nějaká nechutná historka mě nerozhodí! Pak už nám byla celkem zima a mokro v botách bylo nepříjemné, takže jsme se vydali zpět na "ubytovnu", kde jsme se zahřáli čajem a koukali na Blade Runnera. Bylo to pouze anglicky, což by až tak nevadilo, ale na začátu mi evidentně něco uniklo a nechápala jsem, o čem to je :-( Ani po vysvětlení se nedostavilo nadšení, jaké zažívali někteří kolem. Škoda... Možná že kdybych se na film koukla jindy a sama, zaujal by mě. Z nějakého důvodu totiž nefandím hromadnému sledování filmů (pokud to není v kině samozřejmě :-D). Mno teď už to vezmu rychle - po filmu večeře opět U Rady, cesta na osvětlené Vítkovice, pak koktejl ve Stodolní, doma dva díly Přátel a šup do pelíšku :-)

V neděli už jsme kromě cesty domů měli jen jediný bod na programu - návštěva Vítkovic. Nevěděla jsem původně, co od toho mám čekat, ale nakonec jsem byla nadšená. Z bývalých železáren je dnes národní kulturní památka a za nevelký peníz můžete jít na prohlídku. My coby studenti jsme šli za polovic, čímž jsme si místo pozdravu vysloužili průvodcovo "No to jste mě nasrali!" :-D Pak už jsme si na hlavy narazili helmy a vyrazili jsme. Prohlídka trvala 1,5 hodiny a člověk se opravdu nenudil - jednak bylo potřeba dávat si pozor, abyste někde sebou neřízli a taky výklad byl kvalitní a zábavný. Průvodce nás vybízel, ať se ptáme, že nám rád odpoví a pak dodal "Já sice vypadám blbě, ale vím toho fakt hodně." :-) Musím podotknout, že blbě nevypadal - vypadal velmi dobře :-[ Mno nic... :-) Můžu teď konečně říct, že vím, jak vypadá vysoká pec, a taky vím, že ten nákres, co jsem měla v sešitu chemie (asi) ve mě vyvolal mylné představy o tom, jak to vypadá... Vřele doporučuju Vítkovice navštívit, protože takové jaké jsou teď už nebudou příliš dlouho.

Z Vítkovic jsme jeli zase domů, hodili do sebe gulášovku a vyrazili na nádraží a nasedli do vlaku směr Brno... Návštevu Ostravy hodnotím velmi velmi kladně. Občas se tu sice objevila nějaká stížnost, ale celkový dojem nepokazilo asi nic :-) Takže ano, Ostrava je svým způsobem krásná :-)

Barvičky

2008-09-21T20:25:00.003+01:00

Skončilo nám hlasování o nejoblíbenější barvě. Už popravdě nevím, proč jsem to sem vůbec dávala... Smutné!

Nicméně výsledky jsou následující - o první místo se dělí modrá a červená a o druhé místo se dělí zelená a žlutá - nuda! Je to nejednoznačné a nic z toho nevyplývá :-/

Časem vám sem napíšu o krásné Ostravě, abyste mohli závidět (uvidíte proč...)!

No kde to sme jako???

2008-09-17T17:55:00.002+01:00

Člověk jednou za uherskej rok odjede z města někam do lesů, kde není signál ani jiná civilizace (no zas tak tragický to nebylo, ale signál jsem měla jen pod schodama a u ruských kuželek...) a svět se stihne změnit neuveřitelným způsobem...

Jednak to počasí jako... pardon, ale v září, v ZÁŘÍ, takovouhle kosu? No kdo to kdy viděl? Já chcu aby bylo pěkně ještě aspoň chvílu :-(

A pak ty vztahy jako. Jsem se nestačila divit! Jediný moje štěstí je, že se to netýkalo mě a muža, protože se jako nechci s ním rozejít :-) I když mu to někdy říkám, tak fakt nechci! Jednou se mi o tom zdálo, že se se mnou rozešel a bylo mi z toho hrozně smutno aj po probuzení...

Takže - pro příště - až Mišáček pojede někam do prčic, svět se zastaví a vaše životy taky a počkáte, až zase budu zpátky... Ok? Domluveno? Super! Díky...

Run Honey Run

2008-09-16T17:58:00.001+01:00

Jsem si uvědomila strašnou věc! Nemám na blogu článek o Run Honey Run :-) Nejdřív písnička a text a potom až nějaký povídání o tom :-)

Well I wish I could think of some cliche to mouth
To make our parting seem less sad
But if I told you lies or promised you the moon
The truth would come trickling from my eyes

So run honey run, and hide in the wind
And never stop to look inside your mind

And I wish I could wash all my weeping blues away
And watch them disappear on morning tide
But I seek after sword, after sounds of the sea
The charm forever round my mind

So run honey run, and hide in the wind
And never stop to look inside your mind

And I wish I could fly like a bat from a cave
From darkness of my ignorance to light
And forever live on the echoes of our love
And die like some star burning bright

So run honey run, and hide in the wind
And never stop to look inside your mind

To jsme s mužem kdysi vyrazili na koncert Morcheeby. Tahle písnička se mi líbila už po poslechu alba Dive Deep, ale líbila se mi jen tak normálně. Ale po tom, co ji zahráli na koncertě, jsem se do ní zbláznila - a tajně jsem se zbláznila i do toho zpěváka ;-) Ze začátku koncertu tam jen tak stál a hrál na kytaru a vypadal jako takovej malej ťunťa, ale jakmile začal zpívat, tak si mě totálně získal! Nevím, čím to bylo a podruhé už by to na mě asi takto silně nezapůsobilo...

Když už tu píšu, dám sem ještě aspoň odkaz na Enjoy The Ride, kterou taky zbožňuju - a to se mi na první poslech nelíbila - teď bych si za to dala facku :-)

Vzpomínky...

2008-09-14T15:36:00.000+01:00

Je zvláštní, jak silně mi písničky nebo jen melodie, dokážou připomenout nějakou dobu z minulosti. Třeba teď nedávno jsem si pustila Zoufalé manželky a ta znělka mě úplně vrátila do doby, kdy jsem se na ně dívala poprvé. Něco jsem tu o tom taky psala :-D Ale to je teď vedlejší, prostě jsem jenom uslyšela tóny té znělky a najednou jsem měla pocit, že je o několik měsíců míň. Totéž se mi stalo, když jsem jednou jela v šalině a poslouchala jsem Sto zvířat a při písničce "Jak zmírnit děs" jsem si vzpomněla na dovolenou v Bibione a tu atmosféru jaká tam byla a všecko kolem toho. Je to zvláštní, zvláštně pěkné a smutné zároveň. Někdy mě takto zpět do minulosti hodí i vůně, ale to méně často, ale efekt je stejný a pocity taktéž.

Prostě si tak v Brně sedíte v šalině a najednou celým srdcem toužíte, vrátit se do doby před víc než rokem, kdy jste vyjeli na dovolenou a přes všechna negativní očekávání jste si ji užili...

Odhodlání

2008-09-12T21:21:00.000+01:00

Jak tak koukám kolem sebe, tak celkem dost lidí se poměrně intenzivně a s nadšením věnuje sportu. A mě to občas taky chytá - bohužel pouze do té míry, že o tom přemýšlím. Skutek utek! Na bruslích jsem toto léto byla 3x - slovy třikrát! Mizérie - musím se ještě aspoň 2x k tomu dokopat, než počasí přestane být letního charakteru. To je takový poměrně splnitelný limit. Badminton - taky bída - snad to bude lepší přes semestr a třeba s Čeledí budu zase chodit hrát, protože minule to bylo super, sedělo nám to do rozvrhu, teď asi budeme mít smůlu. Běhat jsem chtěla začít, aspoň si to zkusit - nebyla jsem ani jednou! V sobotu jsem chtěla jít, ale bylo vedro jako blázen a to by mě na poprvé asi zabilo. Třeba se taky ještě hecnu než nasněží.

Mojí nadějí tedy zůstává univerzitní tělocvik - snad mi něco sedne do rozvrhu. Bohužel je nabídka volitelných těláků (na povinný už nemám nárok) silně omezena. Minulý semestr mi nevyšel volejbal, neboť začátečníci měli ve volitelném těláku jednu jedinou seminární skupinu a ta jaksi nečekala na Mišáčka :-) Uvidíme co letos a když nevyjde volejbal, snad vyjde aspoň aerobic...

Držte mi palce, ať se konečně řádně rozhýbu a nesedím na prdeli ;-)

Záhada vyřešena :-)

2008-09-10T19:36:00.000+01:00

Jistou dobu se mi na nohách objevovaly malý modráky a já jsem pořád nemohla přijít na to, od čeho to je. Teď se mi tam občas objeví taky, ale už aspoň znám jejich původ.

Pod stolem mám postavený počítač a je bohužel zrovna na té straně, kterou od stolu odcházím. Od té doby, co se moje ségra odstěhovala, používám její židli, která je opravdu velká - taková ta ředitelská - sedí se na ní opravdu dobře a při sledování filmů a podobně je taky úžasná. Nicméně můj stůl má takové zajímavé umístění - když u něj sedím, tak jen kousek za zády mám už postel - a vzhledem k tomu jak velká je ta židle - no prostě a jednoduše - nemůžu se sem s tím vším pořádně vejít a několikrát týdně se mi stane, že když vstávám od stolu, prásknu se nohou o počítač. To pak vždycky následuje několik více či méně sprostých slov a krátká a prudká bolest - a pak ten modrák...

Zajímavá historka se zajímavou pointou, že? :-) No nemůžu sem pořád psát jen ty úžasné a objevné věci, občas to chce něco na odlehčení :-D

Lubík se mě před pár dny ptal, o čem píšu na blog, jestli jakože o ekonomii (protože - snad se nemýlím - on měl před časem taky blog a psal tam příspěvky s právní tématikou). O ekonomii bych klidně psát mohla, nicméně nejsem si zcela jistá kvalitou, které by takovéhle příspěvky mohly dosahovat a nedělám si iluze, že by to někoho z vás moc zajímalo :-) A nedělám si iluze, že někoho zajímá i to, co sem opravdu píšu :-( Něco se sebou musím udělat :-)

Pořádek v životě...

2008-09-08T17:44:00.002+01:00

... nebo aspoň v dokladovce :-)

Dokladovka je věc, kterou si kupuju poměrně často :-) A vzhledem ke stavu té současné, mě nákup čeká opět. Naštěstí OD Vágner stále prodává (aspoň teda doufám) tu stejnou, takže nemusím nikde nic hledat a vybírat a vždycky jen koupím totéž znovu (teď si připadám jako lidi, co si z tohoto důvodu kupujou "prestižky" :-D). Mi se ta moje totiž vždycky poměrně rychle roztrhá a ta co mám teď je jakási načernalá (asi se zabarvila o kabelky) a to původně byla bíla - a ještě jsou na ní takový barevný skorokolečka :-)

Nosím tam takové běžné věci a k tomu asi milion navštívenek :-) Jsem jich použila asi tak 5 z nich jenom, jak jsem na to teď tak koukala, ale to je šumák, já prostě jak vidím navštívenku, tak si ji musím vzít. Ale říkala jsem si, že uklidit by to tam chtělo a tak jsem aspoň tři vyhodila :-) Jednu z autoškoly Boris Obst, kterou snad nebudu potřebovat, neboť autoškolu dělám u Pospíšila (jsem o tom tady ještě nepsala, ale napíšu o tom, až budu mít víc zážitků nebo až to udělám - o čemž někdo prohlásil (Mítek nebo Davídek), že to bude za pět let! Tak to jakože nebude, protože se to dá dělat jen 18 měsíců (je to v zákoně) :-D) No další vyhozená navštívenka ani nebyla navštívenka, ale jenom papírek s číslem jedné doktorky z dětské polikliniky - taky asi nebudu potřebovat v nejbližší době (navíc je to určitě na netu, když tam je i líšeňská poliklinika :-)). A poslední byla z optiky, kde jsem si kupovala svoje první (a možná i druhý) kontaktní čočky a kde jsem nebyla spokojená a už tam nechodím a nebudu chodit.

Tož vidíte, že moje dokladovka i já jsme zažily pořádný šok a změnu :-)

To čumim!

2008-09-07T10:37:00.000+01:00

Jsem se koukla na počítadlo před pár dny a bylo tam něco málo pod 10.000 návštěv a teď už se to přes tu hranici výrazně přehouplo. A to mě těší. 10.000 není málo a jsem ráda, že aspoň někdo to tu čte a sleduje a vždycky mě potěší, když zjistím, že to tu čte ještě někdo další, o kom jsem to zatím neušila :-) A taky komentáře mi dělají radost (teda většinou :-))...

Takže děkuji :-*

Björn, Benny, Agnetha & Frida

2008-09-06T08:30:00.003+01:00

Byla jsem se sestrou na Mamma Mia! Abych vám jako řekla okolnosti této akce, tak jsem měla jít ještě s Janičkou a Osvaldem a Mítkem a všici do jednoho se na mě vykašlali, takže jsme šli nakonec jen ve dvou...! :-D

No a výsledkem toho bylo, že už nějakou dobu poslouchám především Abbu :-)

Doma jsem našla parádní věc v podobě dvou desek právě od Abby. Tak to ještě musím naposlouchat, protože jsou tam písničky, co neznám - zatím ;-)

A takováhle situace si přímo žádá, abych sem dala nějaká videa :-D Dneska jenom 3 a další možná někdy přidám. Ale hlavně se na ty videa podívejte, ať mám radost. Děkuji :-)

Tááákže, první bude Knowing Me Knowing You - smutná písnička, ale pěkná, melodie celkem veselá, ale hlavně text je smutnej a takovej pravdivej jaksi...

No more carefree laughter
Silence ever after
Walking through an empty house, tears in my eyes
Here is where the story ends, this is goodbye

Knowing me, knowing you
There is nothing we can do
Knowing me, knowing you
We just have to face it, this time we're through
Breaking up is never easy, I know but I have to go
Knowing me, knowing you
It's the best I can do

Mem'ries, good days, bad days
They'll be, with me always
In these old familiar rooms children would play
Now there's only emptiness, nothing to say

Knowing me, knowing you
There is nothing we can do
Knowing me, knowing you
We just have to face it, this time we're through
Breaking up is never easy, I know but I have to go
Knowing me, knowing you
It's the best I can do

Teďka jedna, kterou jsem před filmem moc neznala, ale pak jsem se do ní naprosto a úplně zamilovala :-) A mohla bych to poslouchat pořád :-) Je taková hodně rozjuchaná, ale to se mi právě líbí a vždycky mám chuť zpívat a tancovat :-) Lay All Your Love On Me se jmenuje :-)

I wasn't jealous before we met
Now every woman I see is a potential threat
And I'm possessive, it isn't nice
You've heard me saying that smoking was my only vice
But now it isn't true
Now everything is new
And all I've learned has overturned
I beg of you...
Don't go wasting your emotion
Lay all your love on me

It was like shooting a sitting duck
A little small talk, a smile and baby I was stuck
I still don't know what you've done with me
A grown-up woman should never fall so easily
I feel a kind of fear
When I don't have you near
Unsatisfied, I skip my pride
I beg you dear...

Don't go wasting your emotion
Lay all your love on me
Don't go sharing your devotion
Lay all your love on me

I've had a few little love affairs
They didn't last very long and they've been pretty scarce
I used to think that was sensible
It makes the truth even more incomprehensible
'Cause everything is new
And everything is you
And all I've learned has overturned
What can I do...

Don't go wasting your emotion
Lay all your love on me
Don't go sharing your devotion
Lay all your love on me

A na závěr teda ještě jednu rozjuchanou - Honey Honey

Honey honey, how you thrill me, ah-hah, honey honey
Honey honey, nearly kill me, ah-hah, honey honey
I'd heard about you before
I wanted to know some more
And now I know what they mean, you're a love machine
Oh, you make me dizzy

Honey honey, let me feel it, ah-hah, honey honey
Honey honey, don't conceal it, ah-hah, honey honey
The way that you kiss goodnight
The way that you hold me tight
I feel like I wanna sing when you do your thing

I don't wanna hurt you, baby, I don't wanna see you cry
So stay on the ground, girl, you better not get too high
But I'm gonna stick to you, boy, you'll never get rid of me
There's no other place in this world where I rather would be

Honey honey, touch me, baby, ah-hah, honey honey
Honey honey, hold me, baby, ah-hah, honey honey
You look like a movie star
But I know just who you are

And, honey, to say the least, you're a dog-gone beast

So stay on the ground, girl, you better not get too high
There's no other place in this world where I rather would be

Honey honey, how you thrill me, ah-hah, honey honey
Honey honey, nearly kill me, ah-hah, honey honey
I heard about you before
I wanted to know some more
And now I know what they mean, you're a love machine

Prater? Sehr gut! Wirklich... (aktualizováno)

2008-08-28T14:27:00.003+01:00

To jsme se takhle rozhodli, že pojedeme hromadně do Prátru :-) Rozhodli jsme se už dřív a vesele jsme se domlouvali, ale pak se ukázalo, že v den naší plánované návštěvy v onom místě je tam naplánovaná ještě akce jiná, která by mohla jaksi naše plány narušit - finále Eura 2008 - stadion se nachází přímo v Prátru, takže by to bylo dost na prd, že?

Takže po dlouhém odkládání se konečně našel termín, který vyhovoval téměř všem zúčastněným, a mohlo se vyrazit. Jelo se dvěma autíčkama - oba vehikly byly staršího data, takže potíže na sebe nenechaly dlouho čekat. Na benzínce nám posádka druhého vozu oznámila, že nám nesvítí nějaké světlo, ale nějak se to neřešilo. Po zajímavé dopravní situaci na zajímavém nájezdu na dálnici se Omežka i Mercedesek konečně setkali na dálnici a jelo se vesele a svižně. Po nějaké době posádka našeho vozu ucítila ve vzduchu jemný zápach, jako když hoří plast. Po nějaké delší době, jsme si všimli, že Omežce se nějak divně kouří od výfuku. Na toto téma jsme chvilku vtipkovali, že benzín z Tesco benzínky asi za moc nestojí. V přibližně stejné době posádka druhého (kouřícího) auta komentovala nekvalitní vzduch v dané lokalitě. Za hranicemi už se situace nedala přecházet, a proto přišly na řadu činy! Když Peťan otvíral kapotu své milované Omežky, měl v očích smrt. Hehe přestanu to dramatizovat :-) Omežka byla poněkud staršího výrobního data a v té době patrně nikoho nenapadlo, že izolace nad motorem by měla být z nehořlavého materiálu. Takže izolace doutnala a ohořelé kousky jí odpadávaly do motoru. Přišla na řadu hrubá síla a chlapci ten šmejd museli utrhnout a uhasit vymmývací vodou. Užitečný konečně mohl být i svetr, který kdysi byl kýmsi v Omežce zapomenut. Ta ohořelá věc se hodila do kufru a jelo se dál :-) Ve Vídni jsme jeli na opačnou stranu, než nám radila navigace a udělali jsme dobře :-) Zaparkovali jsme autíčka a běželi na ty pořádný lokotoče :-D

A pak jsme se vozili a vozili a vozili až do zblbnutí :-) Jsem byla suchar a nevyzkoušela jsem všecko to, co ostatní :-) Se mi teď nějak nechce popisovat ty atrakce jednotlivý, ale ono vás to stejně nezajímá, že ne? Že ne??? ;-) Gut!

Takže Prátr byl supr, měli jsme "sachr" a kafíčko, procházku po městě i trochu toho adrenalínu :-D

Fotky zde... Ta posledni je z jedné atrakce, měli jsme štěstí s mužem, že jsme tam byli vidět, jinak bysme si to nekupovali, že? ;-)

Na fotky doporučuju se podívat tady, protože je tam jednak výběr z těch mých a potom i z fotek od Pavla, které jsou též velmi hezké :-)

Ty můj malej sobečku...

2008-08-26T19:42:00.002+01:00

To mi říká muž někdy toto, když se ze srandy (no jako z větší části je to vždycky sranda) chovám sobecky. A pak se tomu smějeme. Ale ono na tom něco bude asi, si teď hrozně sobecky připadám. Já to nebudu rozepisovat, protože je to takový osobní docela. Doufám, že se s tím dá něco dělat, protože se mi to nelíbí moc :-(

Pracantka

2008-08-18T12:57:00.000+01:00

Teď se ukáže, co jsem se od května v práci naučila, protože tu budu sama samotinká a to až do září! No, tak docela sama samotinká tu nebudu, ale nebude tu moje jistota v podobě druhé asistentky, ktéré jsem se vždycky mohla na cokoliv zeptat. Tak mi držte palečky, ať tady nic nepodělám ;-)

One fine day...

2008-08-14T10:41:00.003+01:00

Jednak je to film - celkem pohodový a milý, ideální na dobu, kdy je venku hnusně a vy máte chuť si jenom vlézt pod deku a nic nedělat :-) A hraje tam George Clooney ;-)

Ale o tomto filmu vlastně mluvit nechci a tento příspěvek nebude o něm. Jen se mi hodil ten název ;-) Chci tady popsat jeden fajn den, co jsem měla, zatímco jsem se snažila zabavit, než se muž vrátí z dovolené.

Takže ten den proběhl asi takto - to jsem si ráno pěkně zašla na pedikúru (a během poklusu od šaliny, abych nepřišla pozdě, jsem stihla vyřídit jeden pracovní hovor a připadala si velmi důležitě ;-)), na pedikúře jsem si krásně poseděla, vyslechla si nějaké nové drby a nechala si opečovávat svoje nožky :-) Pak jsem vyrazila do města na nákup dárečků pro mamku a ségru, zapadla do Yves Rocher a utratila tam nekřesťanské peníze :-) Pak jsem si sama zašla na kafe a četla si Premiere a čekala na Tibi, až mě vyzvedne :-) Pak jsme si zašli na oběd do Rebia (žiju zdravě aspoň jednou do roka :-D) a potom do kina - romatická komedie - nic moc náročného, jednou to vidět stačilo, ale neurazilo to :-) Pak ještě jedno kafe s Tibi a pak už domů...

Možná se vám to moc fajn nezdá a já nevím, co všecko by se tomu dalo vytknout, ale já jsem si ten den připadala fakt báječně.

A taky to tak trochu berte jako volné pokračování článku "Proč chci být bohatá..." - ten den jsem totiž utratila fakt velkou spoustu peněz! Nic není zadarmo...

Jako další pokračování "Proč chci být bohatá..." by mohl sloužit článek o tom, jak si chci kupovat hezké oblečení a botičky a kabelky a kosmetiku atd. Ale to už bych vám asi přišla jako děsná slepice, tak to radši nebudu rozebírat ;-)

A je to tu :-)

2008-08-11T08:03:00.002+01:00

Právě jsem obdržela první zásilku z Fleru :-) Pošťačka zjevně byla trochu kráva, protože jenom zazvonila a když jsem zvedla ten telefon, tak do toho nic neřekla. Tož jsem si musela nasadit čočky a jít se podívat z balkónu, jestli dole je ten její vozík. Byl tam, takže jsem se urychleně oblíkla a běžela dolů. Pošťačku jsem zastihla jen tak tak, protože už chtěla odcházet. Naštěstí mi to předala a nemusela jsem valit na poštu. Konec historky :-)

Zásilka přišla v pořádku a zboží odpovídá mým představám :-) Objednala jsem si Náramek / Náhrdelník NIKKI. Vypadá skutečně jako na obrázku, což mě těší. Na krku vypadá skvěle, ruku mám moc tenkou, takže jako náramek to nosit nemůžu, ale to nevadí, protože si aspoň mohu beztrestně objednat něco zeleného na ruku :-D

I ty Brute???

2008-08-06T10:53:00.002+01:00

Ano, už i já jsem podlehla kouzlu Fler.cz a učinila svoji první objednávku. Vybrala jsem si tam věci za tolik peněz, že by na to padla asi tak třetina mé lepší výplaty, ale zatím jsem se držela při zemi a objednala si jen jednu věc a to za poměrně nízkou cenu. Barva samozřejmě krásně zelená - jako asi 90 % ze všech věcí, co se mi tam líbily :-) Podle míry nadšení, až zboží obdržím, se s vámi možná podělím o více informací :-) Zatím trpělivě čekejte stejně jako já ;-)

Klid v duši za šest pětek

2008-08-05T00:18:00.002+01:00

Ta moje packa od ježka popíchaná mi nedala spát (ne doslova) a tak jsem s tím byla u doktorky. Vyseděla jsem si docela dlouhou frontu, ale měla jsem čtení, tak mě to tak netrápilo, a navíc jsem se bavila chováním některých lidí :-) Musím uznat, že mám vážně super doktorku se super ráznou sestrou, která má neuvěřitelně moc energie :-) Byla jsem odeslána na chirurgii, že tam mi to vyndají. Paní doktorka na chirurgii je Řekyně do ČR provdaná, takže když mi dloubala jehlou v ruce, snažila se mě rozptýlit tím, že se mě ptala na dovolenou a říkala, že má na Krétě bratrance. Packu mám ovázanou, ale mám si to večer sundat. Dvě bodlinky mi tam musela nechat, protože ven se tomu prostě nechtělo, ale říkala, že jim udělá cestičku a mohlo by se to dostat ven samo. No uvidíme :-)

Sex and the City

2008-08-04T10:48:00.002+01:00

Jsem začala před časem sledovat tenhle seriál. Vlastně jsem na to začala dívat kvůli tomu, že vyšel film navazující na seriál a já ho chtěla vidět, ale zdálo se mi jako holý nesmysl dívat se na film, když jsem doposud viděla asi jen půlku jednoho dílu. Tak jsem si řekla, že to zkusím.

Zatím jsem se přiblížila ke konci 3. série a musím říct, že ten seriál je v mnohém kouzelný. Nebudu popisovat všechna pozitiva seriálu. Se spoustou věcí tam řečených ani nesouhlasím. Ale občas jsem se v tom, co Carrie říká a zažívá, opravdu našla. Nejsou to žádné absolutní pravdy, se kterýma by se mohl ztotožnit každý (resp. každá). Ale když člověk zjistí, že někdo (i když je to jen seriálová postava) uvažuje stejně jako on, tak se hned může cítit o něco líp a věci si v hlavě srovnat. Myslete si o tom, co chcete, ale u mě to tak funguje. Občas prostě každý potřebuje někoho nebo něco, aby ho trošku popostrčil.

A víte co? Já chci bydlet v New Yorku :-)

Kréta

2008-08-03T15:53:00.003+01:00

Jak už asi víte, byla jsem letos s mužem na dovolené na Krétě. Ze začátku to vypadalo, že asi nikam nepojedem, protože v termínu, který jsme potřebovali, žádné přijatelné zájezdy nebyly k nalezení. Když už jsme našli něco, co vypadalo, že by mohlo odpovídat našim představám, byla to zase pochybná cestovka. Nakonec Martin objevil CK Greece Tours. Všecko jsme si zařídili přes internet a s trochou připomínání a volání do CK jsme jsme obdrželi všechny potřebné dokumenty. Tyto zmatky při objednávání zájezdu byly naštěstí jediné, které nás s touto cestovkou potkaly.

Všecko to začalo 19.7. v 7:30, kdy jsme nastoupili do busu Student Agengy a přes Jihlavu se vezli na Florenc. Na Florenci jsme byla poprvé v životě a doufám, že i naposledy. Fakt hnusné místo. Naštěstí jsme tam čekali jenom tři čtvrtě hodiny na další autobus, který nás už měl zavést na letiště. Když jsme seděli na lavičce kousek od Florence, prošel kolem nás Kulínský. Já jsem nejdřív tvrdila, že to není on, ale byl to on! V 11:00 už jsme sedali do dalšího busu a vezli se přímo na letiště, kde jsme si vyzvedli naše letenky, koupili časopisy a vydali se do odletové haly terminálu 2 - řeknu vám - krása - moc se mi to tam líbilo. Pak jsme se nechali odbavit, dopili všechno naše pití a prošli pasovou kontrolou (pokud se tomu tak ještě pořád říká) a pak už jenom prošli asi dva obchody, nasedli do letadla a frčeli jsme. Už jsem neletěla několik let a nevím proč, musela jsem se smát když jsme vzlítali :-D Takovej dobrej pocit v žaludku :-)

Po přistání v Heraklionu nás pořádně praštilo to horko, v Praze teda taky nebyla zrovna kosa, ale u moře je to jiné, jiný vzduch úplně. Pak už nás jen pozdravila delegátka a vezli jsme se krásně klimatizovaným autobusem do našeho apartmánu. Večer jsme ještě zašli na pláž a a nakoupit věci, co jsme s sebou nebrali a to už byl konec soboty, což byl nesmírně dlouhý den!

V neděli jsme se rozhodli, že strávíme celý den na pláži a až odpoledně se vrátíme k našemu bazénu na infoschůzku s delegátkou. Nicméně, protože Mišáček je všech úplně nejšikovnější, vrazila jsem si hned při prvním koupání v moři ježka do ruky a tím pádem jsme se odebrali zpět do apartmánu a vytahovali jsme bodlinky. Bolelo to jak sviňa a navíc se mi tam udělal hnusnej modrák, kterej pak bolel ještě asi 4 další dny. Navíc jsem na to pořád musela koukat, jestli mi to nenatíká, nebo já nevím co ještě. Prostě nálada v háji :-( Navíc jsem pak pár dní odmítala k moři se vůbec přiblížit :-( Naštěstí to zachránil bazén, kde jsme zbytek soboty strávili. Na infoschůzce jsme se dozvěděli především to, že ceny výletů s českým průvodcem dosahují hodnot velmi vysokých a bylo rozhodnuto, že výletničit budeme na vlastní pěst. Zeptali jsme se jenom, odkud jezdí autobus a kde najdeme jízdní řád. V neděli večer jsme chtěli zajít na "Sex On The Beach" (ten koktejl!!!), ale ve vyhlídnuté restauraci, kde ho podávali na velmi výhodnou cenu (oproti těm vydřiduchům kolem), měli zavřeno, takže jsme se vrátili na pokoj a pili z vlastních zásob.

Pondělí se neslo opět v bazénovém duchu a večer jsme si dali parádní večeři "u Řeka" - to byl takový řecký fast food kousíček od našeho apartmánu a jejich vepřový gyros v pitě byl prostě božský, navíc ceny v podstatě lidové, takže kdo by odolal :-D Snědli jsme to na pláži a pak jsme šli ještě trochu projít okolí.

V úterý jsme šli navštívit palác v Malii, který se nacházel asi hodinku chůze od místa, kde jsme bydleli. Vzhledem k tomu, že vedro na Krétě není žádná sranda, byla to cesta poměrně náročná, ale stálo to za to. Vstupné 4 eura se nás netýkalo, protože jako studenti jsme to měli gratis :-) O paláci jsme neměli v podstatě žádné info, takže jsme to jen prošli, něco vyfotili a pak chvilku poseděli ve stínu pod stromy a kochali se výhledem na tu pamětihodnost a okolní přírodu. Po cestě zpátky jsme se stavili vykoupat na krásné pláži (písečné, takže nehrozily takové hrůzy jako ježci - na té fotce to není přesně ta pláž, toto je kousek vedle, ale fotka je to krásná, že? :-)) a pak už jsme se vydali na cestu domů, která byla ještě náročnější. Po obědě, na který jsme se stavili, jsem už byla opravdu vyřízená a těšila se domů. I přes tu náročnost a horko a tak podobně to byl ale krásný výlet.

Ve středu jsme opět výletničili, tentokrát ale ne za památkami, ale za účelem ulovit geocache :-) V poměrně blízkém okolí se nalézaly kešky dvě, ta bližší byla bohužel méně dostupná. Když jsme se k ní přiblížili, zjistili jsme, že výšlap do kopce by poněkud přesahoval možnosti našich bot a proto jsme to vzdali. Ta vzdálenější byla přístupná velice dobře a i přestože jsem se na hledání příliš nepodílela, úspěšně jsme ji odhalili a poctivě jsme svůj nález zapsali. Teď přemýšlím, jestli jsme druhý pokus (tentokrát úspěšný) o podniknutí výpravy za "Sex On The Beach", udělali ve středu nebo v úterý, ale ono na tom stejně asi moc nesejde :-)

Ve čtvrtek nastalo něco jako "Den D" a jeli jsme na vlastní pěst do Heraklionu. Zastávku jsme našli bez obtíží, ale bohužel nám ujel náš autobus před nosem a museli jsme čekat na další. Ten přijel za nějaké půl hodinky, jak jsem ostatně předpokládali. V autobuse jsme zjistili, že je opět klimatizovaný, což byla paráda, protože cesta do Heraklionu trvala 2x déle, než jsme mysleli. V autobuse pobíhal chlapík, který prodával jízdenky a snažil se zorganizovat zmatené turisty - dařilo se mu to obojí velmi dobře :-) V Heraklionu na autobusovém nádraží jsme přestoupili na městský autobus (opět klimatizovaný), který nás dovezl k paláci Knossos. Vstupné 6 euro se nás opět coby studentů z Evropské Unie netýkalo a tak nám nic nebránilo vydat se objevovat krásy tohoto paláce. Strávili jsme tam poměrně dlouhou dobu, ale nebylo nám rozhodně takové horko jako těm chudákům, kteří tam byli s průvodcem a nemohli se jít schovat do stínu kdykoliv se jim chtělo. My jsme sice průvodce měli, ale knižního, takže jsem muži předčítala všechna ta moudra a bylo to lepší, než poslouchat výklad, který zaplatíte a pak si z toho stejně nepamatujete ani prd ;-) Po prohlídce jsme odjeli zpět do Heraklionu a rozhodli jsme se, že před návratem do Malie ještě trošku projdeme město, abysme z toho taky něco měli. Nejprve jsme zamířili k benátské pevnosti, která se nachází opravdu kousek od autobusového nádraží. Potom jsme po hlavní třídě pokračovali směrem na náměstí s krásnou kašnou. Potom jsme už zamířili zpět na nádraží, zjistili, že nám bus jede za pár minut a pak už se vezli domů.

V pátek (poslední řekněme pořádný den dovolené) jsme se rozhodli hecnout se a jít ještě jednou na tu krásnou pláž, co byla po cestě k paláci v Malii. Ano, měli jsme pláž jen pár metrů od apartmánu, ale ne, nebyla tak pěkná jako tamta a navíc tam byly kameny a ježci a fuj! :-) Odhodláni opálit si záda jsme se tam pěkně vypleskli a opíkali se. Taky jsme se koupali, hráli si s pískem a šnorchlovali. A taky jsme se, vážení, nechutně spálili :-) Když si na to teď vzpomenu dělá se mi mdlo. Večer jsme měli naplánovanou večeři nějakou lepší, ale mně se popravdě nikam nechtělo. Já chtěla jen ležet a trpět. Ale nakonec jsem se přemohla a do restaurace jsme vyrazili. Nicméně ještě dřív, než nám donesli objednané jídlo, se mi tak nehorázně zatočila hlava, že jsem měla pocit, že tam sebou švihnu. Naštěstí to zachránila sklenice vody. Jídlo bylo výborné. Krevety pro Martina byly tak krásně naservírované, že se k nám všichni otáčeli a prohlíželi si to :-) Ještě jsme tam pak celkem dlouho poseděli a dostali jedno víno zadarmo :-) Celé to bylo nekřesťansky drahé (ne, že bych byla křesťanka, to teda chraň bůh :-D), ale stálo to za to :-)

V sobotu už zbývalo jenom sbalit si věci, vyklidit pokoj, nakoupit dárky, skočit si pro jídlo a nechat se autobusem odvézt na letiště. Tam jsme zjistili, že náš let má hlášené zpoždění 20 minut, že kterého se nakonec vyklubalo zpoždění v délce celé hodiny. V letadle na mě navíc padla jakási divná únava, ale než jsme přistáli, tak to přešlo. Nicméně musím uznat, že po přistání skončila ta příjemná část naší dovolené. Při výdeji zavazadel jsem zjistila, že můj kufr je otevřený. Nakonec to vypadá, že se mi "pouze" rozjel zip, protože nic se z kufru neztratilo a ani věci nebyly nijak přeházené, pouze celé sesunuté na stranu. Díky výrazně zpožděnému letu jsme se z letiště vykodrcali až před jedenáctou a proto jedinou možnou variantou cesty do Brna byl vlak v 0:30. Takže jsme si v automatu zakoupili jízdenky, o nichž do teď nevím, zda byly správné :-) Autobusem jsme dojeli k metru. V autobuse jedna paní omdlela, ale byly tam "naše" letušky a ty se o ni postaraly. Metrem jsme se pak dostali přímo na vlakové nádraží, kde jsme si zakoupili jízdenky do Brna za velmi zvýhodněnou cenu (nákup den předem - tj. asi 5 minut před půlnocí, a věk do 26 let - suma sumárum 157,-). Šli jsme čekat na vlak, který zanedlouho přijel. Nicméně jsme nastoupili do špatné části vlaku a málem odjeli na Slovensko. Naštěstí jsme včas zjistili, že není vše tak, jak má být a dobře to dopadlo. Pak už jsme se tři hodinky jenom vezli (a uteklo to překvapivě dobře), do Brna jsme dorazili na čas a rozjezdem ve 4 hodiny ráno jsme se každý odvezl směrem ke svému domovu.

Víc už vám toho asi nepovím, už tak je to dlouhé až až a jestli to někdo dočtete až sem, tak RESPECT :-D

Všechny fotky najdete tady nebo u Martina, který to protřídil lépe než já a fotek tam má asi polovinu :-)

Jsem infantilní?

2008-07-29T18:03:00.003+01:00

Hmmm? Co myslíte? Na někoho prý to, jak píšu, trochu infantilně (nebo tak nějak podobně) působí... Já nevím, já prostě píšu věci tak, jak mě zrovna napadají. Nemám ráda, když někdo píše příliš formálně a přitom to téma ani situace nevyžaduje. Možná bych se mohla zamyslet na svým slovosledem někdy. Uznávám, že ani Yoda by se občas možná nemusel stydět :-) V tomto slibuju, že se budu snažit mírně zlepšit. Jinak s tím asi nic nenadělám a budu dál psát tak, jak píšu. Rádoby vznešených vět mám dost ze školy (seminárky, BP, brzo už i DP a podobně) a taky z práce...

Jo a možná ta růžová působí divně - to je ale spíš takovej vtípek jakože :-) Pamatujete, jak jsem tu měla krásně zelené? A někdo sem pak psal, že mám veselý blog ve smutných barvách. Takže trochu ze srandy a kvůli malé touze po změně jsem sem dala ten růžový vzhled a v hlasování jste si rozhodli, že se vám to líbí víc, tak už to nebudu měnit. Kdyby bylo po mým, tak by to tu bylo celé žluté, ale to by vám asi vypálilo oči :-D Navíc Janka má na svém blogu odkaz na můj blog jako "Mišáček's pink pages" a já nechci, aby to kvůli nějakému mému rozmaru musela přepisovat :-D

Proč chci být bohatá...

2008-07-28T12:31:00.007+01:00

Ještě před tím, než jsem odjela na dovolenou, jsem s Janičkou byla na snídani café 04. Řeknu vám, byla to paráda. Prostě jsme si tam hoďku a půl (myslím) poseděly, probraly jsme všechno možné ze všech stran :-D a připadaly jsme si výjimečně - teda aspoň já určitě :-)

Jak to souvisí s touhou být bohatá? No... Za tu srandu jsem vysolila asi tolik co za mírně nadprůměrně drahé meníčko. Jednou za čas je to v klidu, člověk si musí užívat, ale příliš často to asi nebudu moct dělat, i přestože bych moc ráda. Takže chci být bohatá proto, abych si mohla zajít čas od času na snídani a necítit se při tom provinile, že utrácím moc peněz :-) Ale samozřejmě bohatá jen tak přiměřeně, aby to pořád byl pro mě tak trochu luxus si na tu snídani zajít :-)

Jen pro informaci jsem si dala bacon and eggs - čili vajíčka na slanině, k tomu byla bohatá obloha a dva rohlíčky a kafe. Navíc v zajímavém prostředí. Mám to celkem daleko z domu, abych pravdu řekla, ale pochybuju, že někde poblíž bych našla tak příjemné místo pro snídani :-)

Ještě na téma snídaně - na dovolené téměř všude nabízely "english breakfast", což je jednoznačně nejlepší snídaně na světě :-) A taky ji ráda připravuju. Jenže muž mi odjede co nevidět zase pryč a já chci využít svého nadšení pro toto jídlo, takže pokud někdo máte zájem být mým pokusným králíkem v oblasti "english breakfast", stačí se ozvat a nějak už se domluvíme ;-)

A teď už pryč od snídaně a zpět k bohatství. V noci ze soboty na neděli jsem absolvovala cestu nočním vlakem z Prahy do Brna. Já chápu, že České dráhy nemohou na noční spoj nasadit tu nejlepší soupravu, jakou mají k dispozici, ale že by ten vlak musel vypadat stejně jako v době, kdy jsem ještě jezdila na tábory (s výjimkou asi 5 kusů papírových ručníků na záchodě) - to by fakt nemusel. Takže kéž bych měla dost peněz, abych si pořídila vlastní auto a mohla se od tama pěkně sama odvézt, to by byla krása!

Tak jsem se vám vrátila :-)

2008-07-27T09:18:00.002+01:00

Tak, děti moje, jsem zpátky - a zdá se, že skoro v původním stavu - změny jsou pouze drobné, dílčí :-D

Což znamená, že sem zase můžete začít chodit, jó? Za ten poslední týden to byla bída :-(

V nejbližších dnech očekávejte podrobnou zprávu o všem (skoro :-)), co jsme tam zažili. Nebylo toho málo a nebylo to nezajímavé - teď jen abych to dokázala nějak poutavě popsat :-D

Hola hola Řecko volá

2008-07-18T21:16:00.003+01:00

Děti moje, odjíždíme zítra s mužem na Krétu, tak nám držte palečky, ať v pořádku dojedeme a doletíme a ubytujeme se a tak podobně a ať se nim nepodělá a my si to moc a moc užijeme :-)

Ordinary World

2008-07-03T17:50:00.000+01:00

Už dlouho nebyla žádná písnička a vás to jistě ukrutně moc mrzí. Takže tady je jedna moje totálně zamilovaná :-) A onehdá jsem si na ni moc pěkně zatancovala, i když teda celkově mi tanec nic moc neříká no :-)

Duran Duran - Ordinary World

Came in from a rainy Thursday on the avenue
Thought I heard you talking softly.
I turned on the lights, the TV and the radio
Still I can't escape the ghost of you
What has happened to it all?
Crazy, some'd say,
Where is the life that I recognize?
Gone away...

But I won't cry for yesterday, there's an ordinary world,
Somehow I have to find.
And as I try to make my way, to the ordinary world...
I will learn to survive

Passion or coincidence once prompted you to say
"Pride will tear us both apart"
Well now pride's gone out the window cross the rooftops, run away,
Left me in the vacuum of my heart.
What is happening to me?
Crazy, some'd say,
Where is my friend when I need you most?
Gone away...

But I won't cry for yesterday, there's an ordinary world,
Somehow I have to find.
And as I try to make my way, to the ordinary world...
I will learn to survive

Papers in the roadside tell of suffering and greed
Here today, forgot tomorrow
Ooh, here besides the news of holy war and holy need
Ours is just a little sorrowed talk

(Just blown away...)

And I don't cry for yesterday, there's an ordinary world,
Somehow I have to find.
And as I try to make my way, to the ordinary world...
I will learn to survive

Every world, is my world... (I will learn to survive)
Any world, is my world ... (I will learn to survive)

Any world, is my world...
Every world is my world...

Nenapravitelná!

2008-06-29T13:38:00.000+01:00

Z důvodu, který mi není uplně jasný, se nějak nezvládám starat o kytičky, co mám v pokoji (nedejbože, když se mám starat o kytky v celým bytě...). Sice jsem se polepšila, ale nějak to pořád není ono :-( Kytičky mi tu skomírají a vadnou :-(

Takže předsevzetí - začít se lépe starat o kytičky! Začnu tím, že je hned všechny zaliju - co vy na to?

Novinka na mém blogu

2008-06-28T22:17:00.000+01:00

Jsem tu objevila takovou zajímavou věcičku, teda věděla jsem o tom už dřív, ale nějak jsem to neřešila :-) No prostě - je tady možnost označit každý příspěvek štítkem a tím ho zařadit do určité kategorie a můžete si potom třeba kliknutím na určitý štítek a přečíst všechny články z určité kategorie - praktické, že? :-)

Nejsem ji jistá, zda to bude někdo využívat, ale pěkně to vypadá. V nejbližší době oštítkuju zpětně články z minulosti a budu to tu mít krásně přehledné a zorganizované...

A ne, nejsem jako Monica! :-D

Když je pohoda :-)

2008-06-21T09:53:00.000+01:00

Zas po dlouhé době je mi opravdu tak nějak celkově fajn :-) A to i přesto, že jsem se dneska vzbudila krátce po sedmé a už jsem neusla, tak jsem tak nějak vstala a ještě jak jsem byla v pyžámku, pustila jsem si Přátele a zalezla zase do pelíšku, pak jsem sedla ke komplu a pročetla DF a pár blogů, ke kterým jsem se v poslední době nějak nemohla dostat pořád, taky jsem si pustila nové Coldplay (láska veliká) a dala si výbornou snídani, což je úžasné, protože obvykle mívám doma problémy snídat, ale dneska teda jsem se nadlábla pěkně :-) Dala jsem si černý čaj, úúúžasný celozrnný rohlík (nechápu proč dřív nejedla jiné než bílé pečivo :-)) a k tomu moravské uzené a hermelín. Mňam! Taky jsem si chtěla dát Licithin, ale žádný doma nemáme :-(

A to je asi tak všechno :-) Ale jen mě potěšilo, kolik jsem toho od rána stihla (i když nic z toho není vyloženě záslužná činnost) a to ještě není ani 10, normálně bych se touto dobou ještě převalovala v posteli :-)

Zlodějíííííí!

2008-06-18T18:17:00.002+01:00

Jo ještě stížnost - nějaká svině v baráku nám krade noviny ze schránky - to si nemůžete zaplatit pár korun za vlastní?

Chja!

2008-06-18T18:13:00.003+01:00

Není čas, není čas :-( Zachovejte mi ale přízeň, brzo bude líp... Zatím můžete trávit čas koukáním se na obrázek - já jsem z toho uplně hotová :-) Mám uplně chuť si HP přečíst v létě znovu, ale asi se ovládnu a přečtu si ty jiný věci, co mám naplánovaný (budu vás informovat) - aspoň zatím šířím HP mezi ostatní a to mě taky baví :-) Jestli máte někdo pocit, že tento příspěvek nechápete, tak se omlouvám a klidně se zeptejte, já vám to vysvětlím ;-)

Jsem zamilovanáááá :-)

2008-06-01T23:07:00.003+01:00

Ano, ano, zamilovala jsem se naprosto neuvěřitelně do následující písničky ;-)

Oasis - Sunday Morning Call

Here's another sunday morning call
You hear yer head-a-banging on the door
Slip your shoes on and then out you crawl
Into the day that couldn't give you more
But what for?

And in your head do you feel
What you're not supposed to feel
And you take what you want
But you don't get it for free
You need more time
Cos your thoughts and words won't last forever more
But I'm not sure if it will ever work out right
But it's ok, it's all right

When you're lonely and you start to hear
The little voices in your head at night
You will only sniff away the tears
So you can dance until the morning light
But at what price?

And in your head do you feel
What you're not supposed to feel
And you take what you want
But you can't get all for free
You need more time
Cos your thoughts and words won't last forever more
And I'm not sure if it'll ever work out right
If it'll ever, ever, ever works out right
Cos it never, never, never works out right

And in your head do you feel
What you're not supposed to feel
And you take what you want
But you won't get help for free
You need more time
Cos your thoughts and words won't last forever more
But I'm not sure if it will ever, ever, ever work out right
if it will ever, ever, ever work out right
will it ever, ever, ever work out right

Se studenty v jednom buse

2008-05-29T17:11:00.002+01:00

Jsem opět včera absolvovala noční jízdu "kolejním" rozjezdem 93 - nejenže končí na zastávce Kolejní, ale po své trase míjí několikatery koleje a podle toho to v tom buse taky vypadá... Nechápu, upřímně řečeno, proč dopravní podnik města Brna na takto vytíženou linku posílá krátký autobus a ne pořádný kloubák, takto dochází k nechtěnému fyzickému kontaktu s ostatními spolucestujícími, což nemusí být vždy příjemné jaksi, že? :-)

Příště tágo, asi, možná, když budu při penězích :-)

Proč studentům nekazit radost, že?

2008-05-18T10:30:00.003+01:00

Ono se to má takhle: já mám tento semestr zapsaných 10 předmětů, což (ať si o tom myslíte co chcete) není žádná sranda! Moje hlavní snaha tedy byla ukončit co nejvíc předmětů ještě před začátkem zkouškového. To k dnešnímu dní čítá 5 ukončených předmětů - dva zápočty, dva předměty, u kterých se známka dělá s písemek během semestru či podobně a jedna zkouška v předtermínu. To jednoho zahřeje u srdce. Co mě ale neskutečně se*e je to, že mám stále zelená jen a pouze dvě políčka a nemůžu se tím pádem kochat tím, jak jsem šikovná a úžasná :-)

No né, mě to až tak moc nese*e, ale je mi záhadou, proč nemůže vyučující zapsat známku hned, jak je to možné. Třeba žiju v nějakém naivním světě, ale mám za to, že je to otázka několika málo minut...

Fotečka

2008-05-12T17:14:00.002+01:00

Jsme byli grilovat a víc o tom sem zatím psát nebudu, až časem třeba, ale chcu se dát jednu krásnou fotku, co tam vznikla... (Fotil Reverend :-))

Tak a tady je :-)

Podporujte lesbičky a outdoor pisoáry...

2008-05-08T15:58:00.006+01:00

... aneb snaha originálně vyjádřit nejsilnější zážitky z brněnského Majálesu 2008

Pro mě to mělo začít 17:50, kdy mi končí obvykle středeční odpolední přednáška, nicméně jsem místo přednášky šla na pivko do Niky. Ovšem časově to můj plán moc nezměnilo :-) Martin mi ke škole přivezl večeři z KFC (občas se prostě hřešit musí!) a vyrazili jsme na Velodrom (jsem tam byla poprvé v životě a oproti loňskému místu konání Majálesu - staré letiště - to bylo trošku zklamání). U vchodu jsme vyfasovali zelené pásky na ruku, které jsme si fikaně (ať už úmýslně nebo ne - hihi) nalepili tak, aby šly v případě potřeby stáhnout dolů (i když to nebylo nakonec potřeba, protože nikdo nepotřeboval (nebo si o to aspon neřekl) protáhnout zadarmo).

Když jsme se dostali až úplně dovnitř, hráli zrovna Skyline - znala jsem jen jednu písničku, zbytek jsem moc nevnímala (v rámci možností) a radši jsme šli obejít stánky nabízející jídlo a píti a zakoupili jsme pivka a křííídla (za nekřesťanských 60 Kč! :-D). Pak jsem potkala pár kámošů, se kterýma jsem byla domluvená, že se tam uvidíme (což byl hlavní důvod, proč jsem tam vlastně chtěla jít - se mě párkrát někdo ptal, na jakou kapelu se nejvíc těším, a to bylo divný, protože já tam vůbec kvůli těm kapelám nepřišla :-)). Sraz jsme si dávali u záchodů - teda ne přímo u nich, ale kousek od nich. A to byl právě ten fascinující zážitek. Řada asi 30 "toitoiek" byla drsná, ale co mi vyrazilo dech, byly ty venkovní pisoáry. Já jsem se snažila vygooglit nějakej obrázek, ale nepovedlo se mi to. Popsat to nevím moc jak. Ale prostě, kluci, představte si, že jdete na malou, za vámi (nebo před vámi - podle toho jak si stoupnete) je 7.000 lidí a hledíte do tváře dalším třem čurajícím chlapům - mazec ne? :-D

No ale abych nemluvila jen o hajzlíkách (pardon za vulgarismus, ale toto je takový pěkný slovo, ještě hezčí je hajzlíček, ale to se blbě skloňuje :-D), vrátím se k programu. Tata Bojs mě nezaujali, vloni na Majálesu jsem je viděla (aspoň jsem o tom přesvědčená) a líbili se mi víc, tentokrát jsem z toho byla taková rozčarovaná, asi hlavně proto, že jejich písničky neznám. Ale aspoň se k nám přidala KaŠe (promiň Kamilko) a Kleno a pokecali jsme a dali jsme si langoš (nevím jak se to skloňuje :-)).

Uplně jiný kafe byli Support Lesbiens - nadšení maximální. Navíc jsem tam v davu potkala kamošky z fakulty (což byla vzhledem k počtu lidí velká haluz, ale náhodných setkání tam bylo víc ten den :-)). Pořádně jsem si zatancovala, já se někdy stydím to pořádně rozjet (když nejsu kaša), ale včera mi to bylo docela jedno :-)

O půlnoci jsme vylítli ven, skočili (čti doplazili se, protože nožičky bolely) do Herničky na kofolu/pivko a pak šupky domů a do pelíšku :-)

A na závěr písnička, u které jsem se vyřádila nejvíc - naživo to má mnohem větší grády :-)
Jo a btw ten klip je světovej :-D

P.S.- ještě jsem chtěla psát o koncertě Morcheeby (úúúžasné) a výstavě lega (též úúúžasné) ale Martin už mě předběhl a silně s ním souhlasím, tak není nutné se opakovat :-)

Blbej Mišáček

2008-05-06T19:44:00.002+01:00

Tohle můžu řikat jenom já, jasný? ;-) Ták fajn, jsem ráda, že jsme si to vyjasnili :-)

Jde o toto: kvůli své vlastní chybě jsem přišla o bezkonkurenčně nejlepší tarif na poli mobilních telefonů. Ano, ano, zapomněla jsem včas (no "zapomněla" je možná trochu silné slovo, "zapomněla" by znamenalo, že jsem to měla v úmyslu, jenže já to naposledy v úmyslu měla asi tak před rokem) zanést na pobočku O2 potvrzení o studiu, abych si u nich mohla prodloužit smlouvu na tarif O2 Pohoda (či tak nějak) - za 178,5 vč. DPH 100 sms a 40 volných minut, ráj! Ale teď už je pozdě plakat nad rozlitým mlékem (:-D) - tarif už nenabízí a nelze ho tedy tak zpětně obnovit, protože mi automaticky změnili tarif na O2 SMS - což nechci, protože je to jednak dražší než jsem byla zvyklá a nemá to žádné volné minuty, v tarifu je zahrnuto akorát 150 sms, což se mi nelíbí, protože občas volám a nechce se mi za to platit :-) Takže to vypadá, že (ač jsem měla pocit, že na to nikdy nedojde) změním operátora a přejdu k Vodafonu, kde jsem našla tarif, co by mi mohl vyhovovat a měla bych skoro to, co doteď, resp. je to míň minut i sms ale za nižší cenu, takže když to přešvihnu, dostanu se zhruba na to, co jsem platila dřív. Jen se mi nechce do toho vyřizování (zajít na Vodafone, zajít na O2 (kde očekávám přesvědčování, ať neodcházím ke konkurenci), zajít do banky zrušit příkaz k inkasu a případně si další zřídit) - čas na to nemám, tak asi měsíc dva budu přežívat především na smskách a pak to nějak pozařizuju...

Hmmm, kdo jste to dočetli celé až sem tak RESPECT :-D

Byl pozdní večer...

2008-05-01T22:01:00.006+01:00

...první máj :-)

Mi Janička říkala, ať sem konečně něco napíšu a ať je to hluboký. Upřímně doufám, že nepředpokládala, že sem budu psát nějaké vlastní hluboké myšlenky :-D Jsem si ale vzpomněla na knížku, co mám doma - Cesta začíná každý den. A tam je na každý den nějaký citát, takže si dovolím sem vrazit ten, co připadá na první květen:

"Každé naše poznání začíná u citů." -- Leonardo da Vinci

Taky jsem dneska byla políbena pod rozkvetlou (okrasnou) třešní, tak to vypadá, že jen tak hned neuschnu, což by asi mělo být dobře :-)

Pauza

2008-04-20T20:51:00.004+01:00

Zase moc nepíšu, že? :-( Se omlouvám, ale vzhledem k intenzitě mého osobního, společenského, sportovního a především studijního vytížení to opravdu teď nějak nešlo, ale polepším se. Pár dní teď bude ve škole peklo (z části proto, že moje pracovní morálka nějak pokulhává), ale pak to tu určitě zase začne být zajímavé, tak mi prosím zachovejte přízeň ;-)

Finanční machinace - pokračování...

2008-04-01T14:21:00.002+01:00

Tak už vím, jaké to bude mít následky :-) Vypadá to, že nic tragického. Naúčtují mi 9,50 za 1. upomínku a ještě 31 halířů úroky z prodlení :-) Vzhledem k tomu, že kreditní úrok tento měsíc tvoří 77 halířů, tak na tom pořád jěště vydělám, že tam ty peníze mám :-D No, nevydělám, dobře, poplatky jsou hnus! Zpoplatnili teď i zůstatkové sms, tak to jsem okamžitě zrušila, jak jsem na to přišla, a pak platím za všecky ty klasický věci no, hnus! Dneska jsem si tam vložila peníze, aby to pokrylo ten záporný zůstatek a už snad bude vše v klidu :-)

Finanční machinace

2008-04-01T00:36:00.000+01:00

Povedla se mi zajímavá věc... Na svém běžném účtu jsem se dostala do mínusu i přes to, že nemám zřízený kontokorent. Jsem si vždycky myslela, že tohle není možné, ale když o tom přemýšlím, tak vzhledem k tomu, jaké transakce a v jakém pořadí byly provedené, je to vlastně správně a jinak to nešlo. Mám akorát trošku strach, jaké z toho pro mě poplynou důsledky, ale upřímně doufám, že žádné :-/ Nejspíš zítra naklušu do banky a nějaké peníze si tam vložím, ale vzhledem k tomu, že právě začal nový měsíc, tak se do objeví na výpise. No radost totok :-(

(note: přestože tento příspěvek zveřejňuju na 1/4, tedy na apríla, je míněn zcela vážně, a zakládá se na pravdě :-))

Wednesday Morning 3 a.m.

2008-03-31T18:09:00.004+01:00

Dneska asi tak nějak bez komentáře, jen že je na to nálada, tady na tu písničku a je to jedna z mých nejoblíbenějších :-)

Wednesday Morning 3 a.m.

I can hear the soft breathing
Of the girl that I love,
As she lies here beside me
Asleep with the night,
And her hair, in a fine mist
Floats on my pillow,
Reflecting the glow
Of the winter moonlight.

She is soft, she is warm,
But my heart remains heavy,
And I watch as her breasts
Gently rise, gently fall,
For I know with the first light of dawn
I'll be leaving,
And tonight will be
All I have left to recall.

Oh, what have I done,
Why have I done it,
I've committed a crime,
I've broken the law.
For twenty-five dollars
And pieces of silver,
I held up and robbed
A hard liquor store.

My life seems unreal,
My crime an illusion,
A scene badly written
In which I must play.
Yet I know as I gaze
At my young love beside me,
The morning is just a few hours away.

Sportu zdar!

2008-03-21T09:47:00.002+01:00

Přestávám být flákačka a začínám žít aktivně pěkně :-) No tak to přeháním, ale tento týden to tak vyšlo nějak hezky :-)

Takže v pondělí bowling - nový rekord osobní 104 (kdo to umíte hrát a smějete se teď, tak mi vlezte na záda!), to bylo při první hře, druhá a třetí hra - trapný propad na samé dno, nechápu to, absolutně ne! I Martin, který ze začátku tvrdil něco jako, že jeho cílem je dostat se přes 50, byl pak lepší než já. Se opět ukázalo, že neumím prohrávat a asi jsem se chovala trošku jako blázen pak no :-/ Poslední hra zas byla dobrá, ale to se na mě štěstí usmálo beztak jen proto, že bylo jasné, že už to nestihnem dohrát.

Je stará známá věc, že word of mouth reklama má největší sílu - a to jak pozitivní, tak i negativní. Takže, děti, pokud chcete slyšet dobrou radu od Mišáčka - nechoďte hrát bowling do Boby, ano? Mi v pondělí bylo řečeno, že se tam hraje fakt dobře - nehraje! 2x se nám zasekla dráha v rozmezí asi 35 minut (možná míň) a tak nás pořád přesouvali vedle. Byli jsme tam jediní tak to bylo jedno, ale stát se to, když by bylo plno, hmmmm! Obsluha byla mizerná, chlapci vypadali, aspoň mi to tak přišlo, že z nám měli srandu (ač opravdu nechápu proč). Studentskou slevu, na kterou upozoňují na svých stránkách, je potřeba hlásit předem, což je ovšem informace nedostupná, protože miniaturní papírek kdesi vzadu v rohu je velmi snadné přehlédnout a to oni asi dobře vědí. Navíc bych považovala za rozumné z jejich strany, při příchodu 4 mladých lidí se zeptat, jestli o tu slevu nemají zájem. Protože to je smyslem slev ne? Nabídnout je lidem a tím je přilákat a udržet si je.

Což mě přivází k úterku, kdy jsem šla na badminton. Tam mají taky supr slevu pro studenty, kterou mi sami nabídli (ha!). Badminton supr, chcu u toho vydržet. Akorát mě deptá, když tam příjdou lidi, co to umí a si pak vedle nich připadám jako pako :-) Mě tam Janička fotila a vypadala jsem drsně s tou raketou a tak :-) No to je k tomu asi vše :-)

Jo a ve středu byli šipky, moc gut! Chvilu to vypadalo, že vyhraju, ale pak jsem byla druhá :-)

Ve čtvrtek žádnej sport, ale aspoň jsem konala dobrý skutky :-)

I just want you close

2008-03-13T21:15:00.005+01:00

Tuhle písničku mám hrozně moc ráda :-) Chvíli mi to trvalo, než jsem jí přišla na chuť, ale teď ji fakt asi miluju :-) Vždycky když ji slyším v rádiu, tak mě to hrozně moc potěší :-) Takže tady je: Alicia Keys - No One (Na klip se nedívejte, ten je divnej, jenom poslouchejte ;-))

Tentokrát bohužel jen odkaz, video mi sem nejde dát, až to půjde tak to sem šoupnu, tak jako pro pořádek :-)

I just want you close
Where you can stay forever
You can be sure that it will only get better

You and me together
Through the days and nights
I don’t worry cause everything’s gonna be alright
People keep talking
They can say what they like
But all I know is everything’s ganna be alright

No one no one no one can get in the way of what I’m feeling
No one no one no one can get in the way of what I feel for you
You, you
Can get in the way of what I feel for you

When the rain is pouring down
And my heart is hurting
You will always be around
This I know for certain

You and me together
Through the days and nights
I don’t worry cause everything’s gonna be alright
People keep talking
They can say what they like
But all I know is everything’s gonna be alright

No one no one no one can get in the way of what I’m feeling
No one no one no one can get in the way of what I feel for you
You, you
Can get in the way of what I feel for you

I know some people search the world
To find something like what we have
I know people will try, try to divide something so real
So till the end of time I’m telling you there is no one

No one no one no one can get in the way of what I’m feeling
No one no one no one can get in the way of what I feel for you
You, you
Can get in the way of what I feel for

Stará su :-D

2008-03-02T10:33:00.001+01:00

Míša má narozeniny,
my máme přání jediný,
štestí, zdraví, štěstí, zdraví,
hlavně to zdraví :-D

Desperate Housewives

2008-02-25T20:20:00.005+01:00

Jsem to teď začala poněkud šíleně sledovat, šíleně píšu proto, že na to koukám až příliš :-) A nemám se o tom s kým bavit, jen s Janičkou mojou, ale ona už je o dost dál než já a nepamatuje si to moc už. Jsem si, když to prvně dávali v TV u nás, myslela, že to je nějaká blbost o pár pipkách, co nemaj, co na práci, ale jakože ono to je fakt gut. Miluju Susan, protože je hrozně moc jako já (nebo já jsem jako ona???, nevím, to je jedno :-D). A taky miluju Mikea, protože to je fakt krásnej chlap. A taky Johna i když to je takovej moc zajíček (takže ho asi nechám Janičce). A Tom se mi líbí taky, hlavně od tý doby, co je doma s dětma a nechal si narůst vousy, ach ach :-) Carlos je škaredej, toho nemiluju :-D

Jinak jsem normální, však mě znáte ;-)

EDIT: slibuju, že zapracuju na svým slohu a udělám něco s těma divnýma větnýma konstrukcema a otřesným slovosledem ;-)

Nestyďte se...

2008-02-23T14:24:00.002+01:00

Když už mi sem něco napíšete do komentářů (a za to moc díky), zkoušejte se pod to podepisovat, ano? ;-) Anonymní komentáře nemám moc chuť zveřejňovat a přece se nikdo nestydíte za to, co mi chcete říct, že?

Zítra jest ten velký den

2008-02-17T22:13:00.002+01:00

Ano, ano, zítra je první den nového semestru, po měsící flákání, zajímavé. Si tu chystám věci na ráno a připadá mi jako bych se spíš chystala na rande :-/ Zas budu chtít být nejkrásnější. Vezmu si ty nový, vulgární džíny, tak snad to někdo ocení... Neche se mi spát vůbec, ale vůbec, ráno se mi zase vůbec, ale vůbec nebude chtít vstávat. Poslouchám Beatles, depka zase. Divné...

5xNechcu

2008-02-16T13:56:00.001+01:00

Nechcu, aby zase byla škola :-(
Nechcu muset ráno vstávat :-(
Nechcu si dělat starosti :-(
Nechcu furt něco řešit :-(
Nechcu bejt smutná :-(

To snad ne!?

2008-02-10T12:29:00.001+01:00

Vám se ta růžová fakt líbí? No tak já to tu ještě chvilku nechám, ale pak to půjde pryč, je to takový moc řvavý prostě :-) Možná zkusím najít něco míň zářivého, ale pořád růžového, uvidíme :-)

Náš zákazník, náš pán

2008-02-04T18:05:00.000+01:00

Cha, cha! Leda ve snu. Myslím, že toto rčení pořád na mnoha místech není pravdivé. Naštěstí, když někam coby zákazník jdu s dotazem či vyřizováním nějakým, vím přesně co se chci dozvědět nebo co to bude obnášet a nenechám se v bance zlákat super výhodnou nabídkou kreditky a podobně. Ale v té bance to ještě docela jde, někdy člověk dlouho čeká, ale když si zvolí správnou pobočku (tedy ne tu v centru města, kam chodí všichni) je to snesitelné a pochopitelné.

Co mi pochopitelné není je systém obsluhy zákazníků na pobočkách O2. Ta do které chodím témeř vždy se nachází ve Velkém Špalíčku. Když jsem si tam šla zařídit smlouvu, její prodloužení a podobně celkem to šlo. Na dotaz ohledně problémů s přijímáním MMS mi bylo řečeno, že neví, že to mám asi jít reklamovat ten telefon. Pak to začlo fungovat a teď zase to je divné, ale neřeším, MMS nepoužívám, takže kvůli tomu nebudu buhví jak dlouho bez telefonu. O čekacích dobách se tu ani moc nebudu šířit, ty jsou neskutečné!

Nedávno jsem ale navšítivila jinou pobočku, na České. Šla jsem tam s fakturou od babiččina mobilu. O problému později. Když jsem tam přišla, poslušně jsem si vzala číslo a byla připravená čekat. Nicméně moje číslo začlo na monitoru hned blikat a tak jsem přistoupila k přepážce, člověk za přepážkou mě několik vteřin ignoroval, poté se na mě podíval a kysele mi řekl, že až budu na řadě tak si mě zavolá. Oznámila jsem mu tedy, že už na řadě jsem, že moje číslo už na monitoru svítí. Hleděl na mě jak z jara, usoudil že mám pravdu, ale řešení nenašel, hleděl dál, naštěstí pak kolega od vedlejší přepážky se nabídl, že se mě ujme. Tak jsem tedy přistoupila k vedlejší přepážce a začla vysvětlovat proč tam jsem. Problém byl tento: babička se nechala zlákat na uzavření smlouvy na 24 měsíců, přišla k ní domů holt nějaká slečna od O2 a babičku překecala, no couž. Na první řádné faktuře se ovšem objevilo zaúčtované přemrštěné množství SMS i minut volání, nehledě na to, že byla účtována naprosto špatná (dvakrát vyšší) cena za SMS. Toto jsem se snažila tomu pikolíkovi vysvětlit, ale on mě vůbec neposlouchal. Jediné co hodlal akceptovat byla špatná cena SMS. To že účtovali uplné nesmysly asi nepřipouštěl. Když jsem se mu snažila vysvětlit, že mi nejde jen o chybnou cenu ale i o chybné množství, že naše babička sotva poslala více než 20 SMS, když to ani neumí pořádně, tak mi pouze řekl, že to asi poslala omylem. No, poslat omylem nějakých 20 SMS, to už musí být člověk machr!

Nějak se do toho zamotávám. Prostě a jednoduše, borec mě naštval, protože se ani nesnažil předstírat, že ho skutečně zajímá, proč jsem tam přišla. Vyřešil to tak, že fakturu poslal na reklamaci (proti tomu nic), otázka je, co s tím ta reklamace udělá :-/ Uvidíme za 30 dní od osudného dne :-)

Radost

2008-02-02T01:24:00.001+01:00

Děti, děti, děláte mi radost :-) Moc pěkně hlasujete, akorát nevím, proč chcete tu růžovou :-) A taky komentáře celkem gut, aji přesto, že se někteří odvažují tvrdit, že George nic moc :-D Příště až sem budu dávat video nějaké, tak to bude Lambiel a ty jeho piruety, bez toho se to tady neobejde rozhodně :-)

Ještě mám v záloze jednu (vlastně dvě) historky z Bakeru, ta jedna je super, ta druhá taky celkem gut, ale už míň a navazuje na tu první, ale to sem napíšu až zítra asi (nebo spíš dneska večer :-D)... Jo a Davídku, nebude to ta historka s černým kabátem a bílou bundou (i když to je spíš kabátek), co jsi začal šířit, protože ta se vůbec nezakládá na pravdě! :-P

Baf!

2008-01-29T13:27:00.000+01:00

Se nelekejte, jste tu správně ;-) Jen jsem se v jednom komentáři dnes dočetla, že to tu mám ve smutných barvách, tak jsem to chtěla oživit a říkala jsem si, že to dočasně sladím v mojí novou Barbie image :-D

Časem to zase změním na nějakou zelenou, možná na tu stejnou co byla do teď, se mi toto moc nelíbí totiž :-)

A protože tu máme možnost anketky, tak koukejte hlasovat :-P

Mňam

2008-01-27T00:45:00.000+01:00

Jsem právě přišla z kuchyně (je 0:45), kde jsem stála u ledničky a cpala se nějakýma sýrama a trojúhelníček tavenýho jsem si donesla ještě sem. Mmnt, musím ho sníst. ... Tak už to je, mňam :-) Teda já mám z tavených sýrů ráda jen "veselou krávu", jinak žádný nejím :-)

Ale proč to píšu jako :-) Mám totiž takový divný režim co se jídla týče, dokážu celé dopolene nejíst, pak poobědvat a pak zase až do večera nic nejíst, ale pak to začne. Žeru, žeru a žeru. Jsem takhle tento týden se vracela na večer z města domů, abych se navečeřela, protože jsem pak měla jít do hospody a nechtěla jsem tam jíst, abych jako ušetřila. Jenže - doma jsem to jídlo nějak odbyla a pak jsem navíc v hospodě zjistila, že nemám klíče a tudíž musím přespat mimo domov a tak mě to rozhodilo, že jsem zas dostala hlad. Nechtěla jsem se tomu bránit, takže jsem si objednala druhou večeři. A bylo to mňam :-)

Teď bych si ještě pro něco do kuchyně zašla ale asi nepůjdu, ona je tam taková tma hnusná a tak :-[ I když teda ty chuťový buňky jsem si nějak rozdráždila :-/ Uvidíme :-)

Nothing Compares To You

2008-01-22T21:56:00.000+01:00

Radši bez komentáře dneska...

Sajuri kliká sem

It's been seven hours and fifteen days
since you took your love away
I go out every night and sleep all day
since you took your love away
since you've been gone I can do whatever I want
I can see whomever I choose
I can eat my dinner in a fancy restaurant
but nothing
I said nothing can take away these blues,

'cause nothing compares
nothing compares to you

It's been so lonely without you here
like a bird without a song
nothing can stop these lonely tears from falling
tell me baby where did I go wrong?
I could put my arms round every boy I see
but they'd only remind me of you
I went to the doctor and guess what he told me
guess what he told me
he said girl you'd better try to have fun
no matter what you do
but he's a fool

'cause nothing compares
nothing compares to you

All the flowers that you planted momma
in the backyard
all died when you went away
I know that living with you, baby, was sometimes hard
but I'm willing to give it another try

Slint slint, část druhá

2008-01-18T20:04:00.000+01:00

Georgovi reklamy zdá se svědčí (a hlavně mu za ně asi hodně dobře platí), takže tady je další ;-) Musím uznat, že George je fakt zlatíčko... Akorát ta baba tam, hrůůůza, nechápu, co tam dělá :-D Ale prej že Davídek, by ji bral, tak snad si ji brzo teda vezme, aby tam neopruzovala :-D

(Jestli se vám zdá, že toto psala nějaká puberťačka, tak nejste moc daleko od pravdy, pubertální část mé duše musí občas promluvit, abych ji jinak zvládala skrývat ;-))

Jóga

2008-01-17T21:20:00.001+01:00

Dneska jsem využila možnosti si bezplatně zacvičit i v období zkouškového a zašla jsem s Jankou na jógu, protože to bylo jediné na dnešek vypsané přijatelné cvičení. Jsem se fakt těšila, že zkusím něco nového. Před tím jsem měla za sebou jen jednu nebo dvě hodiny power jógy a z toho jsem moc nadšená nebyla, ale říkala jsem si, že se minimálně protáhnu, což jsem po dvou týdnech prosezených nad učením fakt potřebovala.

No, nicméně, asi to není to pravé cvičení pro mě. Já když jdu cvičit tak se tam prostě potřebuju vyřádit a zničit. A hlavně potřebuju nemyslet na nic jinýho, než na to cvičení, a zapomenout na čas. U jógy mi to nešlo, jsem se pořád dívala, kolik je hodin a tak prostě. Taky mi přišlo, že mi asi chybí nějaké vlastnosti, schopnosti nebo dovednosti, které by mi napomohly vnímat mé bytí (nebo jak to řikal).

Takže sláva aerobicu (no i když byly doby, kdy jsem ho nesnášela :-P) - pořádně se vyhopkat, užít si to, myslet jen na to cvičení (protože jinak by se mi zamotaly nohy a skončiala bych na zemi), na konec si zaposilovat, odplazit se do šatny a druhý den cítit takovou tu super bolest ve svalech ;-) (Ježiš, já se nevyžívam v bolesti, to jen že když mě to druhý den trochu bolí, tak vím, že jsem cvičila poctivě :-))

P.S.- jsem se ještě nepochlubila, že mám už za sebou zkoušky a před sebou měsíc prázdnin, ach nejsem já úžasná? Já vím, že jsem, ale můžete mi to říkat i když to vím ;-)