Filmová zklamání

Já jsem vždycky chodila do kina jen na ty filmy, na které jsem se nějak dlouhodobě těšila, nebo které mě opravdu hrozně moc zaujaly (jako třeba Láska nebeská, byl to nějaký náhlý implus, stáhla jsem s sebou celou rodinu a bylo to super!!!). Proto jsem jako nechápala, když mi někdo říkal, že šel na nějaký film a byla to hrozná blbost a kdesi cosi. Jenže v rámci nového životního postoje "sedět co nejmíň doma na zadku, když to není nutný" jsem se rozhodla zajít na filmy, o kterých jsem skoro vůbec nic nevěděla. Hm, no, jak to říct? Už to asi nikdy neudělám!

Nejdřív jsme šli v rámci festivalu francouzských filmů na "Angel". Tak francouzský na tom byl jen režisér, film byl anglicky a v Anglii se to i odehrávalo. Já sice planu tajnou láskou ke všemu, co se Anglie týká, ale má to své meze a tenhle film ty meze překročil! Tím, že to bylo anglicky, zněly z plátna neustále nějaké trapné fráze a klišé. Kdyby to bylo francouzsky, aspoň bych tomu nerozuměla a mohla bych si myslet, že to je jen blbý překlad. Příběh byl divný - nějaká chudá slečna napíše naivní román milostný pro ženy a stane se hvězdou a pak ze sebe sype víc a víc podobných románů. Její život se takovému románu podobá (nebo aspoň ona tomu věří) a to do chvíle, než to jde všecko do sraček (hm, pardon). Ta hlavní postava mi byla až neuvěřitelně nesympatická - asi to bylo hlavně tím, jak to ta herečka hrála - jako podle mě to až neuvěřitelně přehrávala a nebylo to vůbec věrohodné. Ostatní herci byli dobří, hlavně její manžel a jeho sestra. Jsem se prostě těšila, že to bude něco pěkného romantického, ale asi měl režisér nějaký záměr, který jsem nepochopila - nebo to jednoduše řečeno bylo fakt tak strašné!

Druhý film byla komedie "Těsně vedle". Se to zdálo být ideálním filmem do tohoto období (tím myslím moře učení a tak vůbec). Jako těšila jsem se docela, že to prostě bude sranda, uvolnění atd. Začátek dobrý, pak to začalo klesat na kvalitě, sklouzlo to k trapnostem a nechutnostem... Pf!


Čili když to sesumíruju - vyhodila jsem dvě stovky za dvě zklamání. No, to ještě unesu :-) Víc mě mrzí, že oba filmy vybrala Janka a nejsem si jistá, jestli ji to teď nemrzí, že nás tam zatáhla, ale já jí rozhodně nic nevyčítám ;-)

Prosinec

Tak a je tu prosinec, cpeme se čokoládkama z adventního kalendáře (letos luxusní, s medvídkem Pú), přemýšlíme o dárcích (každoroční tragédie - finanční i časová - ale zároveň radost), posloucháme koledy (u nás vždycky od 1/12 - vzniklo to už dávno, když jsme se ségrou jako malý chtěly poslouchat koledy už někdy v říjnu) a celkově idylka prostě, že? ;-)

Leda prd! Učit se musím a nic z toho prosince nemám, protože pojistná matika (hnus, když to nevychází, jinak mě to baví - jsem magor :-)) a další srance (pardon za vulgarismy, ale je to tady moje, tak si sem můžu psát, co chci ;-))

Fotbalistův ranní sex

Protože nešel kouzelník, bude aspoň fotbalista :-)

Do pr!

Jsem sem chtěla včera večer dát úžasné video s kouzelníkem, který rozřízne člověka, ale přestože jsem postupovala jako obvykle, to video jsem prostě nezprovoznila :-( A to je smutné, protože to bylo fakt dost dobré :-(

EDIT: jsem to teď zase zkoušela a furt to nejde :'(

Déjà vu

Se mi dneska stala divná věc. Sedím si takhle na přednášce a najednou déjà vu. Ale ne jen takový to obyčejný, kdy si člověk říká "tohle už se mi někdy stalo", já jsem spíš měla pocit jako "tohle déjà vu jsem už někdy měla"... Prostě opakované déjà vu :-) Už se mi to ale minimalně jednou stalo, ale to bylo kdysi dávno na gymplu ještě a nebylo to rozhodně tak silný... Jako divný to bylo!

Hřbitov a Gympl

Jsem sice vyhrožovala, že sem nic nebudu psát, dokud Mítek taky nedá k sobě nějaký příspěvek, ale vypadá to, že by to tu kvůli němu mohlo umřít, tak na to prdím :-)

V pátek byly dušičky, to asi víte, že? :-) Takže návštěva hřbitova byla nevyhnutelná... No teď kecám. Normálně bych tam nešla, jedině jako z povinnosti s rodinou. Takhle to bylo něco jinýho. Já teda nemám ráda, když někdo řiká, že je na hřbitově pěkně atd. To se prostě nedá říct tak. S oblibou to říká moje mamka a ségra, hlavně ve Švýcarsku se jim líbily hřbitovy. Ale má to něco do sebe, to se musí nechat. Akorát že tam bylo moc lidí, tak to zase nebylo uplně ono. A když se setmělo tak jsem se tam bála docela. Ale třeba když jsme vešli do jedné takové uličky, co se svažovala dolů a byla už tma, tam bylo hodně svíček a to bylo fakt (příčí se mi sem to slovo napsat) pěkný (svým způsobem)... Ale nenašli jsme ty slavný hroby, protože už byla tma moc na mě, abych tam courala :-[

No a pak se šlo do kina, na Gympl. Jako docela se mi to líbilo. Člověk dost zavzpomíná na svoji vlastní střední školu, protože plno věcí jsem tam poznávala z vlastní zkušenosti nebo od kamarádů. Akorát učitelé (teď to není z mojí hlavy ale souhlasím s tím) byli karikatury a nepůsobilo to moc realisticky prostě. Ale jinak dobré, zajímavé. A hlavně jsem byla v milé a mojí oblíbené společnosti :-)

Jo a opět se potvrdilo, že i když už v Brně bydlím skoro 23 let, vůbec se tu nevyznám, a to ani na místech, který znám. Jakože jsme jeli do Lucerny, a já jsem tvrdila před tím, že nevím, kde to je... Haha! Už asi stokrát jsem před Lucernou čekala na rozjezd... njn, komu není z hůry dáno, ten je blbej :-D No, ne já blbá nejsem, ale někdy mám menší takový záseky :-)

Jo a když už sem píšu, tak vězte, že ta investiční hra je uplně na pytel, kdykoliv něco koupím začně to klesat a já jsem zatím nic nevydělala, jen platím ty podělaný poplatky :-(

Nuda, že?

No už tu pěkně dlouho nic nebylo, ale nějak chybí inspirace nebo co :-/ Nic pesimistického sem psát nechci, beztak vám po tom nic není :-P a nic optimistického, co by vám zajímat mohlo, mě teď nenapadá... Takže vytrvejte, mí drazí :-)

Taky bych mohla říct, že sem nic nepíšu jako protest, že Mítek taky nepíše nic už dlouho a ostatní taky ne :-D