Ještě větší šprtka než jsme doufali?

Hehe, já jakože nejsem šprtka a ani si to o sobě nemyslím a nikdy nebudu. Ale říkám to, protože mi to furt všichni předhazujou (asi závidí), tak ať mají co chtěj, že?

Jsem už (skoro) ukončila tento semestr, známky naprosto špičkový a nejlepší, co jsem kdy měla. Škoda, že mi ta škola brzo skončí a už těch Áček moc neposbírám :-) Ještě potřebuju Zetko z diplomovýho semináře a bude všecko pěkně zelený a já budu ještě šťastnější. Takže se teď snad budu věnovat všem (nebo aspoň některým) těm věcem, co jsem na ně od léta neměla čas. Dneska třeba hodlám do večera provozovat jedinou věc: flákání. Ach, ach, jak mi to chybělo - moct se flákat a nemít výčitky :-)

Přátelé, kamarádi...

...jako důkaz toho, že člověk si obhájí sám před sebou všecko, když chce, uvedu zajímavý příklad z poslední doby. Dostala jsem chuť se podívat zase na nějaký ten díl Přátel. Ale vzhledem k tomu, že jsem ne až tak dávno sjela všech 10 sérií, měla jsem trochu pocit, že to přeháním. Ale pak jsem si řekla, že si to seženu v angličtině (nakonec i s anglickýma titulkama) a budu si sledováním Přátel pilovat angličtinu. No není to úžasný a objevný nápad? :-D

Samozřejmě si to žádá i jedno ilustrační video. Měla jsem trochu problém s výběrem, protože možností je velmi mnoho, ale nakonec jsem se rozhodla, že na počest Mítka (můžeš mi poděkovat na blogu svojem, aby tam konečně něco bylo napsaný) vyberu toto:

Jsem líná jak veš...

...a nechci být! Takže si dávám novoroční předsevzetí. Hahaha! :-) Je to asi trochu zbytečné a naivní, ale aspoň vím, jaké mám slabé stránky a jsem odhodlaná s tím něco dělat. Jak jsem tady psala, že chci víc číst, tak to docela zvládám :-)

Studijní nasazení v tomto roce zatím nic moc, ale teďka sedám k druhému stolu a jdu se věnovat mezinárodnímu účetnictví. Můj plán "projdu to celé za dva dny a třetí den budu jen opakovat" asi nevyjde. Ale třeba se stane zázrak a půjde mi to líp než čekám a bude to hračka... :-) (Eh, já teda doufám, že to hlavně nebude uplně naopak no...)

Až příští rok

Protože zítra je poslední den v tomto roce a já jsem poněkud vytížená diplomkou, už sem nic pořádného letos nenapíšu. Takže si užijte Silvestra a v novém roce ať se vám daří...

Literatura, jeskyně a lyžování

Tak mě dneska po cestě šalinou během nakupování dárků napadlo, že musím zase začít číst. Snad mě to nadšení neopustí a hlavně doufám, že bude čas - což je největší problém posledního asi půl roku. Vzhledem k tomu, že o knihách nemám moc přehled, takže si ráda nechám něco doporučit. Největší znalec v oblasti literatury (nikoliv teoretik) je jednoznačně Evka, takže jsem se na ni obrátila. Jsem rozhodnutá obnovit si členství v Knihovně Jiřího Mahena (cesta z domu mi tam trvá asi 83 vteřin) a doporučené knížky si tam půjčit. Zároveň s tím nicméně musím číst také úvod do problematiky sociálního a zdravotního pojištění, ale já to zvládnu. Věřím si! O výsledcích budu rozhodně informovat :-)

Zítra jdu poprvé do solné jeskyně, tak si o tom musím ještě něco přečíst, ať přesně vím, co mě čeká. Zatím jen předpokládám, že to bude relax (čili něco jako poklad pro mě :-)).

Lyžování v nadpisu znamená, že sem chci napsat takovou malinkatou úvahu o lyžování a mém vztahu k němu, tak abych na to myslela, protože co si nenapíšu, to zapomenu. Pravděpodobně nejsem jediná, kdo zapomíná, protože ze sedmi zapsaných předmětů jsem již ukončila čtyři a nemám zapsanou ani jednu známku!

Autoškola - plná verze :-)

Tákže :-) Dáme se do toho. Popíšu to stručně, protože teď nemám příliš spisovatelskou náladu, ale už to nechci odkládat.

Celá ta paráda začala v úterý, kdy jsem na jedenáctou naklusala na testy. Testy byly to jediný, čeho jsem se nebála. Jednak jsem se na ně připravovala a jednak to fakt není těžký, jen to chce nad to sednout pořádně a procházet to pořád dokola a pak už to má člověk v kapse. Jsem to chtěla (jako správná šprtka) napsat na 100 %, ale udělala jsem tam jednu takovou malikatou chybu za dva bodíky - šlo o troubení, což stejně nepraktikuju, takže je to šumák :-)

Pokračování bylo ve středu 7:30, kdy byl sraz na učebně. Nervózní jsem byla nehorázně! Není se čemu divit taky, že? Komisař přijel kolem osmé a byl to sympaťák - oproti tomu úternímu teda rozhodně! Řekl nám, jak to bude probíhat, a taky nás upozornil, na co si máme dát pozor potom u jízd - přístup fakt super. Na technickou jsem šla až jako předposlední a všem se nám zdálo, že holky tam držel dýl a víc se vyptával. Tož jsem se trochu obávala, že tam budu žvanit nějaký blbiny. Nakonec to ale šlo dobře a byla jsem venku hodně rychle. Asi jsem vypadala, že tomu rozumím :-)

Na jízdu jsem šla jako čtvrtá a bylo s tím spojeno hodinové čekání... Výsledek byl takový že první kluk to udělal (ale on už řidičák měl a "jenom" mu ho vzali), další dva vyhodil a já jsem pak byla zase pro změnu úspěšná. Cestu jsem měla celkem dobrou, pár záseků jsem měla a samý drobnosti... :-)

Na konec chci říct, že na řidičák se čeká skoro měsíc, což znamená, že člověk uspěje u zkoušky a potom k řízení měsíc nesedne - postavené na hlavu, nezdá se vám? :-(

Autoškola

No takže už je ze mě řidička (ještě ne oficiálně, protože vyřízení řidičáků nějakou dobu trvá, nicméně jsem v úterý úspěšně napsala test a ve středu jsem zvládla technickou a jízdy).

Teď se musím učit na zítřejší zkoušku, ale pak se tady o tom trochu víc rozepíšu, takže se těšte. Určitě vás to strašně moc zajímá :-)