neděle 22. února 2009

Jak jsme se v půlce února koupali pod širým nebem :-)

Vyrazili jsme hromadně do Laa an der Thaya a bylo to super! Paní organizátorce jsme zaplatili 350,-, což mělo pokrýt náklady na cestu a na tříhodinový vstup do areálu termálních lázní. Vzhledem k ceně vstupu byla ta cesta skoro zadarmo, čemuž se vzhledem ke kvalitě a především čistotě autobusu ani nedivím.

Jestli něco nesnáším, tak je to studená voda. A to i když jdu v největším letním vedru na koupák. Studená voda je prostě zlo. Z tohoto důvodu jsem si termální lázně v Laa zamilovala hned při prvním vkročení do bazénu. Voda byla úžasně teplá a příjemná. Nejvyhřátější se zdál být venkovní bazén se slanou vodou, který měl největší kouzlo, když venku začalo sněžit.

Další zážitek byl jednoznačně tobogán. I když jsem prohlašovala, že mě tam nikdo nedostane, protože ze záhadného důvodu mi to nikdy pořádně nejelo, jsem se nechala přesvědčit a stálo to za to. Člověk nejdřív jede velkou zelenou rourou, ale po několika vteřinách ho obklopí naprostá tma, takže netuší, na jakou stranu v příštím okamžiku zatočí. Trochu mě to děsilo. Pak zničeho nic sešup dolů, stěna z vody a už jste venku.

Dalším bodem byl saunový svět. Za zlatých 6,5 EUR může člověk projít všechny sauny, co tam mají. Pro mě to byla saunová premiéra. Parní, solná a aromatická s teplotou slabě pod 50 stupňů Celsia jsem si fakt vychutnala. Ovšem když jsem vlezla do hradní sauny (90 stupňů Celsia) a ještě než začala procedura jsem měla pocit, že vdechuju oheň, pochopila jsem, že to nedám a vycouvala jsem. Ostatní od tama utekli asi 2 minuty po začátku. Jsme slaboši!

Pak jsme si ještě dali další koupačku a šli jsme se sušit a připravovat (i psychicky) na cestu domů. Po relaxování v lázních jsme ovšem byli vyčerpaní a všichni usínali (kromě mě, v autobuse se mi podaří usnout jen v krajních případech a toto evidentně nebyl jeden z nich). V Brně byla zima a žádné koupání v teplé vodě taky nebylo v dohlednu. Takže rozhodnutí je jasné: Do Laa se musím brzo vrátit!

1 komentář:

amory blane řekl(a)...

What a dream it was