neděle 26. srpna 2007

Dáreček

Jsem se nedávno vrátila po pár dnech domů a čekal tu na mě dárek. Nebylo to nic velkého nebo drahého, jenom taková drobnost, ale strašně moc mě to potěšilo. Víte proč? Protože to byl dárek přesně pro mě, nebylo to koupené z povinnosti nebo tak. Prostě někdo to uviděl a vzpomněl si na mě a věděl, že mě to potěší. Tohle je na dárcích nejhezčí, když víte, že ho dostáváte, protože vám někdo chtěl udělat radost. A tohle byl přesně ten případ. Když si tam vzpomenu, co jsem kdy dostala, tak to, co mi udělalo největší radost, byly jenom drobnosti, ale bylo na nich poznat, že jsou hodně osobní, nebo že ten, kdo je kupoval, věděl, že nikdo jiný než já by je nemohl ocenit stejně.

pondělí 13. srpna 2007

Morcheeba

Dneska to budou tři písničky, protože jsem se nedokázala rozhodnout, kterou z nich sem dát jako tu nejlepší :-) Takže prostě tři tu budou a vy to snad nějak přežijete ;-) Měla jsem to štěstí vidět Morcheebu i Skye naživo :-) Víc dneska nenapíšu, mám hlad, jdu jíst :-P





pátek 10. srpna 2007

Prázdniny u babičky

Ono to vážně má něco do sebe, když tam člověk nejede z donucení, ale dobrovolně, aby si užil pár dní poctivého vesnického života. To vám pak nic nepříjde lepší než vzít šíťovku a jít do JEDNOTY nakoupit, víc než dvacetiminutová cesta do pořádnýho obchodu se zdá jako super výlet (i když jít v žabkách tam i zpátky je blbej nápad). Taky tam po člověku nikdo nic nechce, jen si ležíte a jíte. Řeknete "mám chuť na palačinky" aniž čekáte nějakou odezvu, ale palačinky už se smaží :-) Strávíte dopoledne čtením pohádek dětem, odpoledne s nima jdete na hřiště a na malinkatým kolotoči blbnete tak, až je vám z toho špatně od žaludku. Taky vyhrajete v kanastě (což je skoro zázrak)...

No prostě nic vám tam nechybí, obzvlášť když od civilizace vás dělí jen 7 minut a 8 korun ;-)

Chtěla jsem sem dát fotku kocourka, co tam mají. Jmenuje se Charlie. Ale mohli jsme ho vyfotit jen na mobil a to nebylo ono, navíc ani moc nespolupracoval, což se ani nedivím, protože když jsem byla v garáži naběhl mi na nohu zrovna, když jsem chtěla udělat krok (rozuměj: jsem ho omylem nakopla) a pak taky vlezl do cesty dvěřím, který jsem zavírala - no na jeho místě, bych se sama na sebe taky vykašlala, natož abych se nechala pořádně vyfotit :-)

P.S. - ještě sem musím napsat, že jsem ostříhaná, někdo si myslel, že se to tu bez téhle informace neobejde :-D