neděle 26. srpna 2007

Dáreček

Jsem se nedávno vrátila po pár dnech domů a čekal tu na mě dárek. Nebylo to nic velkého nebo drahého, jenom taková drobnost, ale strašně moc mě to potěšilo. Víte proč? Protože to byl dárek přesně pro mě, nebylo to koupené z povinnosti nebo tak. Prostě někdo to uviděl a vzpomněl si na mě a věděl, že mě to potěší. Tohle je na dárcích nejhezčí, když víte, že ho dostáváte, protože vám někdo chtěl udělat radost. A tohle byl přesně ten případ. Když si tam vzpomenu, co jsem kdy dostala, tak to, co mi udělalo největší radost, byly jenom drobnosti, ale bylo na nich poznat, že jsou hodně osobní, nebo že ten, kdo je kupoval, věděl, že nikdo jiný než já by je nemohl ocenit stejně.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Ano, přesně... Tyhle dárky mám také ze všech nejraději. A přesně takový jsem i dnes dostala. Sám o sobě byl nádherný, ale ještě krásnější bylo, že mi jej dal někdo, kdo věděl, že mě jím potěší, že věděl, proč mi ten dárek dává, že se k tomu malému dárečku pojila i úsměvná historka, která jej předcházela. To je skutečný dárek... Takový, že dokáže potěšit a zlepšit náladu pro celý den a třeba i na delší čas...
Sajuri