Babel

Splnila jsem to, co jsem si slíbila, a tento měsíc jsem šla ještě jednou do kina. A dobře jsem udělala. Babel je totiž opravdu hodně výjimečný film. Děj se skládá z několika příběhů, které spolu navzájem souvisejí a ovlivňují se. Některé souvislosti jsou známé hned od začátku a jiné se odhalí až v průběhu filmu, který nás zavede do Spojených států, Mexika, Japonska a Maroka. Víc o ději psát nechci, protože to si můžete přečíst kdekoliv jinde. Jen chci podotknout, že všichni o filmu mluví jako o 3 příbězích, ale podlě mě jsou tam příběhy 4 - japonská hluchoněmá holka, američtí manželé v Maroku, jejich děti s chůvou a jejím synovcem a potom taky ta marocká rodina.


Teď už by asi něměli číst ti, kdo na film hodlají jít ;-) Takže namátkou pár scén, které na mě hodně zapůsobily - přílet helikoptéry a loučení s průvodcem, chůva s dětmi sama v poušti, Chieko na diskotéce (i když teda být epileptik tak jim asi nepoděkuju), Richardův telefonát domů... Na víc si teď nevzpomenu :-)

Podařený filmový měsíc

Od začátku února jsem byla už třikrát v kině, což je pro mě důvod k radosti. Já totiž nikdy nejdu do kina jen tak, že bych si až na místě vybrala film. To nikdy! Nechci totiž vypláznout stovku za lístek na film, který bude stát za prd. Na většinu filmů se těším už pěkných pár týdnů před premiérou; recenze nečtu - po pravdě mě moc nezajímá názor někoho, kdo je placený za to, aby hledal na filmu nějaké mouchy ;-)

Příští týden má premiéru Babel, takže to vypadá, že tento měsíc stihnu ještě jeden film ;-)

(Jo a ty tři filmy, na kterým jsem byla jsou: Goyovy přízraky, Krvavý diamant a Královna...)

Společenské hry

Máte je rádi? Já ano. Ale bohužel se ukázalo, že jsem asi odsouzena k tomu v nich neustále prohrávat! Opravdu nepříjmené bylo, když mě v Bangu zabili dřív než jsem se vůbec dostala na řadu. Ještě větší tragédie ovšem byla, když jsem se Zorkou hrála "Člověče, nezlob se" a ve chvíli, kdy Zorka měla všechny figurky bezpečně v domečku, já jsem ty svoje sice měla pěkně nasazené, ale s žádnou jsem se nedostala ani za půlku té dráhy (nebo jak se tomu u "Člověče.." říká :-)). Jedinou útěchou mi bylo, že v pexesu jsem nebyla poslední... :-)

Ale na společenské hry jsem rozhodně nezanevřela, ta smůla jednou musí skončit - fakt tomu věřím :-D

Tak brzy nashledanou ;-)

Pár dní budu pryč takže tu nečekejte žádné zprávy ;-) Takže pápá a užijte si to tady, já si to "tam" taky určitě užiju ;-)

Už se nám to blíží...

Mám na mysli samozřejmě nový semestr. Když jsem dodělala poslední zkoušku, měla jsem před sebou měsíc volna. Ten už je teda skoro definitivně v háji. Bohužel jsem za tu dobu nestihla skoro nic z toho, co jsem si myslela že stihnu (ale jako nepřekvapuje mě to ;-)). Teda je fakt, že jsem hodně četla, půjčila jsem si knížky na bakalářku a taky jsem si podala přihlášku (to jsem sice udělala asi před 5 minutama, ale to se taky počítá, ne?). No ale moje předsevzení je, že se ze mě konečně stane pilná studentka - budu se učit průběžně, abych toho na konci neměla moc. Taky co nejdřív začnu s bakalářkou! Knížky už mi leží doma přes týden a dneska jsem konečně jednu začala číst (jsem na straně 8!!!)...

A náladu mi dost kazí to, že už mě několik dní bolí krk a rameno a já sakra nevím, co s tím mám dělat, aby to přestalo :-(