... aneb snaha originálně vyjádřit nejsilnější zážitky z brněnského Majálesu 2008
Pro mě to mělo začít 17:50, kdy mi končí obvykle středeční odpolední přednáška, nicméně jsem místo přednášky šla na pivko do Niky. Ovšem časově to můj plán moc nezměnilo :-) Martin mi ke škole přivezl večeři z KFC (občas se prostě hřešit musí!) a vyrazili jsme na Velodrom (jsem tam byla poprvé v životě a oproti loňskému místu konání Majálesu - staré letiště - to bylo trošku zklamání). U vchodu jsme vyfasovali zelené pásky na ruku, které jsme si fikaně (ať už úmýslně nebo ne - hihi) nalepili tak, aby šly v případě potřeby stáhnout dolů (i když to nebylo nakonec potřeba, protože nikdo nepotřeboval (nebo si o to aspon neřekl) protáhnout zadarmo).
Když jsme se dostali až úplně dovnitř, hráli zrovna Skyline - znala jsem jen jednu písničku, zbytek jsem moc nevnímala (v rámci možností) a radši jsme šli obejít stánky nabízející jídlo a píti a zakoupili jsme pivka a křííídla (za nekřesťanských 60 Kč! :-D). Pak jsem potkala pár kámošů, se kterýma jsem byla domluvená, že se tam uvidíme (což byl hlavní důvod, proč jsem tam vlastně chtěla jít - se mě párkrát někdo ptal, na jakou kapelu se nejvíc těším, a to bylo divný, protože já tam vůbec kvůli těm kapelám nepřišla :-)). Sraz jsme si dávali u záchodů - teda ne přímo u nich, ale kousek od nich. A to byl právě ten fascinující zážitek. Řada asi 30 "toitoiek" byla drsná, ale co mi vyrazilo dech, byly ty venkovní pisoáry. Já jsem se snažila vygooglit nějakej obrázek, ale nepovedlo se mi to. Popsat to nevím moc jak. Ale prostě, kluci, představte si, že jdete na malou, za vámi (nebo před vámi - podle toho jak si stoupnete) je 7.000 lidí a hledíte do tváře dalším třem čurajícím chlapům - mazec ne? :-D
No ale abych nemluvila jen o hajzlíkách (pardon za vulgarismus, ale toto je takový pěkný slovo, ještě hezčí je hajzlíček, ale to se blbě skloňuje :-D), vrátím se k programu. Tata Bojs mě nezaujali, vloni na Majálesu jsem je viděla (aspoň jsem o tom přesvědčená) a líbili se mi víc, tentokrát jsem z toho byla taková rozčarovaná, asi hlavně proto, že jejich písničky neznám. Ale aspoň se k nám přidala KaŠe (promiň Kamilko) a Kleno a pokecali jsme a dali jsme si langoš (nevím jak se to skloňuje :-)).
Uplně jiný kafe byli Support Lesbiens - nadšení maximální. Navíc jsem tam v davu potkala kamošky z fakulty (což byla vzhledem k počtu lidí velká haluz, ale náhodných setkání tam bylo víc ten den :-)). Pořádně jsem si zatancovala, já se někdy stydím to pořádně rozjet (když nejsu kaša), ale včera mi to bylo docela jedno :-)
O půlnoci jsme vylítli ven, skočili (čti doplazili se, protože nožičky bolely) do Herničky na kofolu/pivko a pak šupky domů a do pelíšku :-)
A na závěr písnička, u které jsem se vyřádila nejvíc - naživo to má mnohem větší grády :-)
Jo a btw ten klip je světovej :-D
P.S.- ještě jsem chtěla psát o koncertě Morcheeby (úúúžasné) a výstavě lega (též úúúžasné) ale Martin už mě předběhl a silně s ním souhlasím, tak není nutné se opakovat :-)
Vítám všechny návštěvníky
před 13 lety
1 komentář:
Gut. :)
Okomentovat