čtvrtek 26. dubna 2007

Kolik mi je proboha???

Teda já samozřejmě vím, kolik mi je, ale jde o to, že jsem občas zapomnětlivá, jako nějaká babička, co má už za sebou pár let důchodu!

Příklad prvý:
Jsem v obyváku a vzpomenu si, že jsem se chtěla podívat, jestli nejsou vypsané nějaké termíny zkoušek. Tak fajn, jdu k počítači, sednu si k němu, udělám 15 různých věcí a jdu zase pryč, za půl hodiny si vzpomenu, že jsem se sakra chtěla podívat na ty termíny a neudělala to! Tak jo, na podruhý už se mi to povedlo!

Příklad druhý:
Víkend
XXX: Prosím tě, mohla bys mi přinést do školy materiály do toho a toho?
Já: Ano, jistě...

Po víkendu ve škole
XXX: Vzpomněla sis na mě s těma materiálama?
Já: Hmm...eh...ne :-(

Z toho plyne ponaučení: Pokud po mně něco chcete, radši se mi 3x připomeňte! Pro vaše vlastní dobro :-)

Takže asi tak... :-)

Ale jinak jsem v podstatě dokonalá :-)

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Tak tohle je u mě téměř na denním pořádku. A to o mně jeden vyučující na zkoušce prohlásil, že mám fenomenální paměť. Takže z toho plyne několik různých závěrů - 1( buďto jsem onu fenomenální paměť ztratila (ale to je dost nepravděpodobné), 2( možná on měl zvláštní představy o tom, co je to fenomenální paměť (to už je pravděpodobnější) a 3) znakem fenomenální paměti je zapomínat drobnosti a (popřípadě) si pamatovat ty důležité věci ( a to je nejpravděpodobnější, což je pro nás obě dvě dosti příjemným a uklidňujícím zjištěním, ne).
Sajuri

Anonymní řekl(a)...

Nj, v příkladu prvním jakobych se poznal. Ale týká se to hlavně věcí do školy. :-D