O škytavce

Ve středu jsem zažila asi nejdrsnější škytavku, co si pamatuju. Nezabíralo na to nic. Klasické zadržování dechu, polykání a pití - bez úspěchu. Navíc jsem škytala tak jaksi hlasitě a prostě hrozně moc a bylo to nepříjemný a nekonečný. Naštěstí můj muž (informatik) navštívil dobrého kamaráda jménem google a našel, že na škytavku zabírá nečekaná rána mezi lopatky (omg!) a taky lechtání (na což bych nikdy nepřistoupila). Nevím, jestli vyčetl ještě nějaké další rady, co jsem zavrhla, každopádně úspěch se dostavil až s cukrem. Věřte tomu nebo ne, ale lžička cukru to utla okamžitě. Pak jsem si dala ještě jednu lžičku cukříku pro jistotu a mohla jsem jít spinkat :-D Takže, pamatujte na cukr a až vás přepadne škytání, vykašlete se na zadržování dechu (ať vám nepraskne žilka v mozku) a dejte si cukr! ;-)