Obecně se dá říct, že mě reklamy štvou, odcházím během nich od televize a tak. Ale občas se najde něco dobrého a občas něco hodně dobrého! Jednou z těch nejlepších je reklama na Becherovku, dávají ji už celkem dlouho, ale ještě mě neomrzela :-) Člověka pak najednou i mrzí, že je Becherovka takovej blivajz :-D
Dneska už tu máme Štědrý den, i když teprve trvá pár minut, takže tímto bych všem, kdo slaví Vánoce, ráda popřála klidné prožití těchto svátků, ať dárky, co dostanete, se Vám líbí, a ať dárky, které sami někomu darujete, tomu dotyčenému udělají radost :-)
Už tu dlouho nic nebylo a není ani co psát, protože se nic neděje. Aspoň ne nic, co bych sem byla ochotná psát :-)
Tááákže, abyste mi zůtali věrni a nebyli odrazeni nedostatkem nových příspěvků, dávám sem aspoň reklamu na kafe s nejvíc sexy chlapem na světe - Georgem Clooneym :-) Mi Davídek říkal, že to nechápe, co na něm vidím, ale prostě on je chlap a nemůže to pochopit :-)
Písnička byla nedávno, ale jednu navíc ještě přežijete, že? ;-) Skvělý název podle mě, aspoň mně se líbí prostě, celý to je takový dobrý :-) Se radši nebudu dál k tomu už vyjadřovat ale :-[
I woke up and called this morning The tone of your voice was a warning That you don't care for me anymore
I made up the bed we sleep in I looked at the clock when you creep in 6 AM and I'm alone
Did you know when you go it's the perfect ending To the bad day, i was just beginning When you go all i know is You're my favorite mistake
Now your friends are sorry for me They watch you pretend to adore me But I'm no fool to this game
Now here comes your secret lover She'll be unlike any other Until your guilt goes up in flames
Did you know when you go it's the perfect ending To the bad day i've gotten used to spending When you go all I know is You're my favorite mistake you're my favorite mistake
Maybe nothing lasts forever Even when you stay together I don't need forever after It's your laughter Won't let me go so I'm holding on this way
Well did you know Could you tell You were the only one That I ever loved When everything's so wrong
Did you see me walking by Did it ever make you cry You're my favorite mistake You're my favorite mistake You're my favorite mistake
Alanis - úžasná, světová, ten text prostě, víc to komentovat radši nebudu...
I want you to know that I'm happy for you I wish nothing but the best for you both
An older version of me Is she perverted like me Would she go down on you in a theatre Does she speak eloquently And would she have your baby I'm sure she'd make a really excellent mother
'Cause the love that you gave that we made Wasn't able to make it enough for you to be open wide, no And every time you speak her name Does she know how you told me you'd hold me Until you died, 'til you died But you're still alive
And I'm here to remind you Of the mess you left when you went away It's not fair to deny me Of the cross I bear that you gave to me You, you, you oughta know
You seem very well, things look peaceful I'm not quite as well, I thought you should know Did you forget about me Mr. Duplicity I hate to bug you in the middle of dinner It was a slap in the face how quickly I was replaced Are you thinking of me when you fuck her
'Cause the love that you gave that we made Wasn't able to make it enough for you to be open wide, no And every time you speak her name Does she know how you told me you'd hold me Until you died, 'til you died But you´re still alive
And I'm here to remind you Of the mess you left when you went away It's not fair to deny me Of the cross I bear that you gave to me You, you, you oughta know
'Cause the joke that you laid in the bed that was me And I´m not gonna fade As soon as you close your eyes and you know it And every time I scratch my nails down someone else´s back I hope you feel it...well can you feel it
Well, I'm here to remind you Of the mess you left when you went away It's not fair to deny me Of the cross I bear that you gave to me You, you, you oughta know
I'm here to remind you Of the mess you left when you went away It's not fair to deny me Of the cross I bear that you gave to me You, you, you oughta know
Dneska mám nějakou ukecanou náládu nebo já nevím co, ale píšu už druhej příspěvek, to asi že se mám jako učit a nechce se mi vůbec. Jo a taky mě štvě vymýšlet názvy těch příspěvků, ale zase bez názvu to není ono, ale když je to většinou o ničem, tak těžko něco zajímavýho vymýšlet :-/
Ráno jsem fakt vtipně zaspala, jsem se v 8:55 vzbudila a zjistila, že se vstáváním mám dvě hodiny zpoždění. Jsem nějak hnedka vystartovala a už 9:15 jsem byla v šalině (což se mi takto zpětně zdá skoro nereálný, ale asi to tak bylo :-)). Kdybych nebyla zmatkář, tak jsem se na minutu zamyslela a do tý školy nejela. Jsem tam jako přišla cca v půlce přednášky a celou cestu jsem přemýšlela, jestli tam půjde nebo ne, ale tak jako když už jedu, půjdu tam, řikala jsem si. Ale pak nefungovalo pípátko u dvěří, tak jsem si říkala, ze to je asi znamení a že kdybych se dostala dovnitř stejně by se na mě divně koukal, protože nemá rád, když jako někdo chodí pozdě a já bych přišla pozdě o 40 minut takže by se asi hodně hnusně koukal. Na první přednášce vyhrožoval, že bude zamykat a nikdy to ještě neudělal, ale kouká fakt nepěkně a vždycky přestane na několik vteřin mluvit, když někdo přijde - velmi nepříjemné asi. No ale prostě jsem tam teda nešla - což se pak ukázalo jako chyba, protože dvě témata dělal a poslední přednáška to byla a prej těžký to bylo - doprčic! No ale aspoň jsem si v bufetu popovídala s Radkou, což bylo milé :-) protože od tý doby, co se vrátila z Irska, jsme se nějak nezvládaly vídat. Radka tam byla na té přednášce ale musela odejít, protože jí někdo volal a myslím, že i říkala, že stejně nevěděla o čem mluví... Tak to možná bylo jedno, že jsem tam nebyla.
Tomu zaspání se nedivím, protože poslední dobou blbě spím, a jako nejsem jediná, tak asi nějaká blbá doba nebo aura nebo znamení nebo erupce na Slunci nebo tak něco :-)
Taky se mi zdá poslední dobou, že jsem nějaká vypočítavá, ale ještě to není jistý, musím to ověřit :-) Ale jako doufám, že se ukáže, že to není pravda nebo že to je jen dočasný nějaký, protože já chci mít dobrou povahu. Já ji jako mám (samozřejmě ;-)), ale chtěla bych ještě lepší. Jenže zas mi teďka někdo na koho hodně dám řikal, že prej jsem hrozně moc hodná a každej toho využívá, a že on taky takže nemám být tak moc hodná, ale já to asi neumím, já prostě hodná jsem a nechci být jiná. Mi to dělá radost pomáhat ostatním. Akorát nechápu jako, proč se sama někdy bojím si o pomoc říct no...
Ježiš já už končím, spát jdu, jako stejně se budu do půlnoci převalovat a nebudu moct zabrat vůbec, ale aspoň si poslechnu Vangelise, se kterým teď už asi týden skoro usínám a bude mi třeba trošku pěkně :-)
Já jsem vždycky chodila do kina jen na ty filmy, na které jsem se nějak dlouhodobě těšila, nebo které mě opravdu hrozně moc zaujaly (jako třeba Láska nebeská, byl to nějaký náhlý implus, stáhla jsem s sebou celou rodinu a bylo to super!!!). Proto jsem jako nechápala, když mi někdo říkal, že šel na nějaký film a byla to hrozná blbost a kdesi cosi. Jenže v rámci nového životního postoje "sedět co nejmíň doma na zadku, když to není nutný" jsem se rozhodla zajít na filmy, o kterých jsem skoro vůbec nic nevěděla. Hm, no, jak to říct? Už to asi nikdy neudělám!
Nejdřív jsme šli v rámci festivalu francouzských filmů na "Angel". Tak francouzský na tom byl jen režisér, film byl anglicky a v Anglii se to i odehrávalo. Já sice planu tajnou láskou ke všemu, co se Anglie týká, ale má to své meze a tenhle film ty meze překročil! Tím, že to bylo anglicky, zněly z plátna neustále nějaké trapné fráze a klišé. Kdyby to bylo francouzsky, aspoň bych tomu nerozuměla a mohla bych si myslet, že to je jen blbý překlad. Příběh byl divný - nějaká chudá slečna napíše naivní román milostný pro ženy a stane se hvězdou a pak ze sebe sype víc a víc podobných románů. Její život se takovému románu podobá (nebo aspoň ona tomu věří) a to do chvíle, než to jde všecko do sraček (hm, pardon). Ta hlavní postava mi byla až neuvěřitelně nesympatická - asi to bylo hlavně tím, jak to ta herečka hrála - jako podle mě to až neuvěřitelně přehrávala a nebylo to vůbec věrohodné. Ostatní herci byli dobří, hlavně její manžel a jeho sestra. Jsem se prostě těšila, že to bude něco pěkného romantického, ale asi měl režisér nějaký záměr, který jsem nepochopila - nebo to jednoduše řečeno bylo fakt tak strašné!
Druhý film byla komedie "Těsně vedle". Se to zdálo být ideálním filmem do tohoto období (tím myslím moře učení a tak vůbec). Jako těšila jsem se docela, že to prostě bude sranda, uvolnění atd. Začátek dobrý, pak to začalo klesat na kvalitě, sklouzlo to k trapnostem a nechutnostem... Pf!
Čili když to sesumíruju - vyhodila jsem dvě stovky za dvě zklamání. No, to ještě unesu :-) Víc mě mrzí, že oba filmy vybrala Janka a nejsem si jistá, jestli ji to teď nemrzí, že nás tam zatáhla, ale já jí rozhodně nic nevyčítám ;-)
Tak a je tu prosinec, cpeme se čokoládkama z adventního kalendáře (letos luxusní, s medvídkem Pú), přemýšlíme o dárcích (každoroční tragédie - finanční i časová - ale zároveň radost), posloucháme koledy (u nás vždycky od 1/12 - vzniklo to už dávno, když jsme se ségrou jako malý chtěly poslouchat koledy už někdy v říjnu) a celkově idylka prostě, že? ;-)
Leda prd! Učit se musím a nic z toho prosince nemám, protože pojistná matika (hnus, když to nevychází, jinak mě to baví - jsem magor :-)) a další srance (pardon za vulgarismy, ale je to tady moje, tak si sem můžu psát, co chci ;-))
Jsem sem chtěla včera večer dát úžasné video s kouzelníkem, který rozřízne člověka, ale přestože jsem postupovala jako obvykle, to video jsem prostě nezprovoznila :-( A to je smutné, protože to bylo fakt dost dobré :-(
EDIT: jsem to teď zase zkoušela a furt to nejde :'(
Se mi dneska stala divná věc. Sedím si takhle na přednášce a najednou déjà vu. Ale ne jen takový to obyčejný, kdy si člověk říká "tohle už se mi někdy stalo", já jsem spíš měla pocit jako "tohle déjà vu jsem už někdy měla"... Prostě opakované déjà vu :-) Už se mi to ale minimalně jednou stalo, ale to bylo kdysi dávno na gymplu ještě a nebylo to rozhodně tak silný... Jako divný to bylo!
Jsem sice vyhrožovala, že sem nic nebudu psát, dokud Mítek taky nedá k sobě nějaký příspěvek, ale vypadá to, že by to tu kvůli němu mohlo umřít, tak na to prdím :-)
V pátek byly dušičky, to asi víte, že? :-) Takže návštěva hřbitova byla nevyhnutelná... No teď kecám. Normálně bych tam nešla, jedině jako z povinnosti s rodinou. Takhle to bylo něco jinýho. Já teda nemám ráda, když někdo řiká, že je na hřbitově pěkně atd. To se prostě nedá říct tak. S oblibou to říká moje mamka a ségra, hlavně ve Švýcarsku se jim líbily hřbitovy. Ale má to něco do sebe, to se musí nechat. Akorát že tam bylo moc lidí, tak to zase nebylo uplně ono. A když se setmělo tak jsem se tam bála docela. Ale třeba když jsme vešli do jedné takové uličky, co se svažovala dolů a byla už tma, tam bylo hodně svíček a to bylo fakt (příčí se mi sem to slovo napsat) pěkný (svým způsobem)... Ale nenašli jsme ty slavný hroby, protože už byla tma moc na mě, abych tam courala :-[
No a pak se šlo do kina, na Gympl. Jako docela se mi to líbilo. Člověk dost zavzpomíná na svoji vlastní střední školu, protože plno věcí jsem tam poznávala z vlastní zkušenosti nebo od kamarádů. Akorát učitelé (teď to není z mojí hlavy ale souhlasím s tím) byli karikatury a nepůsobilo to moc realisticky prostě. Ale jinak dobré, zajímavé. A hlavně jsem byla v milé a mojí oblíbené společnosti :-)
Jo a opět se potvrdilo, že i když už v Brně bydlím skoro 23 let, vůbec se tu nevyznám, a to ani na místech, který znám. Jakože jsme jeli do Lucerny, a já jsem tvrdila před tím, že nevím, kde to je... Haha! Už asi stokrát jsem před Lucernou čekala na rozjezd... njn, komu není z hůry dáno, ten je blbej :-D No, ne já blbá nejsem, ale někdy mám menší takový záseky :-)
Jo a když už sem píšu, tak vězte, že ta investiční hra je uplně na pytel, kdykoliv něco koupím začně to klesat a já jsem zatím nic nevydělala, jen platím ty podělaný poplatky :-(
No už tu pěkně dlouho nic nebylo, ale nějak chybí inspirace nebo co :-/ Nic pesimistického sem psát nechci, beztak vám po tom nic není :-P a nic optimistického, co by vám zajímat mohlo, mě teď nenapadá... Takže vytrvejte, mí drazí :-)
Taky bych mohla říct, že sem nic nepíšu jako protest, že Mítek taky nepíše nic už dlouho a ostatní taky ne :-D
Tak tohle je asi vůbec první písnička, kterou jsem doopravdy milovala... A jak jsem si to teď pustila, zdá se, že se na tom ještě nic moc nezměnilo. Slyším ji tak jednou za půl roku, tak možná proto je mi tak vzácná :-) Normálně si na ni jen tak nevzpomenu, ale kdyby ji jednou z ničeho nic zahráli v rádiu tak budu asi štěstím bez sebe :-)
Here she comes with a master plan And I'm starting to lose control Here she comes to this trash of man And I'm ready to taste it all When ...
She's bringing me in Checking me out Making me Glorious
Here she comes like a brand new day Belly dancing across the room In the moonlight I watch her sway To her rhythm I'll go as groom, with grace, tonight
She's bringing me in Checking me out Making me Glorious
Well
Here she comes
Now, she's bringing me in Checking me out Making me Glorious
She's bringing me in Turning me on Making me Glorious
...a už zase jen imaginárně. Jak jinak, že? ;-) Jsem se opět přihlásila do investiční soutěže a opět to vypadá, že na ceny se ani nepodívám... A přitom ten úžasný MINI Cooper by i stál za hřích :-D Jenže když se stav mého účtu stále pohybuje kolem počáteční hodnoty (i když to je pozitivní, protože to znamená, že jsem aspoň svým ziskem pokryla poplatky), tak se zdá, že mám smůlu :-) No nedá se svítit, to auto budu muset získat nějak jinak ;-)
Protože na Večerníček je vždycky vhodná chvíle, i když není večer, i když už nejste děti. Protože Jája a Pája jsou úžasní. A protože děda Lebeda je borec. A protože jeden vyučující u nás ve škole jako děda Lebeda vypadá :-D A protože mi ten odkaz poslala má jediná sestra. Tak proto vám to sem dávám, abysme si užili "Jak Jája a Pája zasadili prasečí ocásek" :-)
Jestli mě nějaká písnička dokáže nabít energií, tak je to tahle. Dneska jsem to potřebovala jako sůl. Kdo nemáte rádi taneční hudbu, radši na to neklikejte :-P
All the subtle flavors of my life Are become bitter seeds And poisoned leaves Without you
You represent what's true I drain the color from the sky And turn blue Without you
These arms lack a purpose Flapping like a humming-bird I'm nervous 'cause I'm the left eye you're the right
Would it not be madness to fight? We come 1
In you the song which rights my wrongs In you the fullness of living The power to begin again From right now, in you
We come 1
I'm unafraid Never ever scared Worries washed Pressed air I am the left eye You're the right Would it not be madness to fight?
(se omlouvám za ten název, jsem aspoň jednou chtěla být trošku nápaditá :-))
Víte, kdo to je? Dominique Bretodeau je postava z filmu Amelie z Montmartru. Kdo jste to viděli, určitě si pamatujete, jak Amelie u sebe v bytě našla krabičku plnou dětských pokladů. A potom se rozhodla, že najde původního majitele a krabičku vzpomínek mu vrátí. Nakonec se jí to povedlo i přes to, že nejprve pátrala po špatné osobě. Když Dominique v telefonní budce svou starou zapomenutou krabičku našel, vzpomněl na všechno, co nějak souviselo s věcmi, které byly uvnitř.
Na pana Bretodeau (nevím, jak se mají skloňovat francouzská jména, tak to radši nechám v původním tvaru, zní to i tak celkem dobře ;-)) jsem si vzpomněla včera. Víte, my u nás doma, když se něco někam zašantročí a nikdo se nechce přiznat, že to ztratil právě on, říkáme, že to asi udělali Kutílkové. Včera to zase někdo řekl a já jsem si řikala, že se po Kutílcích musím podívat. Našla jsem je, byli přesně tam, kde být měli, což je skoro zázrak.
Abych to vysvětlila, Kutílkové jsou knížka :-) Teda respektive jsou to postavy z knížky a ta knížka se po nich jmenuje. Knížka je to stará a kdysi patřila mému taťkovi. Je z roku 1945 a je kouzelná :-) Už několik let jsem ji neotevřela, vždycky při úklidu jsem na ni narazila, ale to jsem ji jen vytáhla a zase ji pak strčila zpátky. Včera večer jsem si ji ale prohlídla... Kdybych měla čas, přečetla bych si ji... Bohužel, času se nedostává :-(
Určitě vás zajímá, jak Kutílkové vypadají. Knížka, protože je pro děti, má samozřejmě obrázky.
Je sice fakt, že písnička byla asi o tři příspěvky zpátky, ale mně to nedá :-)
Takže tu máte Goo Goo Dolls a jejich Iris - jedna z mých nejoblíbenějších písniček vůbec. Ten text je prostě úžasný, ani nemusím mít nějaký extra dojímavý období a stejně jsem z toho dojatá :-)
Navíc je to písnička z mého kdysi hodně oblíbeného filmu Město andělů - se mi to pak asi okoukalo nebo já nevím. Pamatuju si, že krátce po maturitě jsem se na to dívala a už mě to nebralo tak jako dřív, ale možná to teď zase někdy zkusím. Pravdepodobně zítra :-)
And I'd give up forever to touch you 'Cause I know that you feel me somehow You're the closest to heaven that I'll ever be And I don't want to go home right now
And all I can taste is this moment And all I can breathe is your life and sooner or later it's over I just don't want to miss you tonight
And I don't want the world to see me 'Cause I don't think that they'd understand When everything's made to be broken I just want you to know who I am
And you can't fight the tears that ain't coming Or the moment of truth in your lies When everything feels like the movies Yeah, you bleed just to know you're alive
And I don't want the world to see me 'Cause I don't think that they'd understand When everything's made to be broken I just want you to know who I am
And I don't want the world to see me 'Cause I don't think that they'd understand When everything's made to be broken I just want you to know who I am
And I don't want the world to see me 'Cause I don't think that they'd understand When everything's made to be broken I just want you to know who I am
I just want you to know who I am I just want you to know who I am I just want you to know who I am
Já jsem už strašně dlouho nebyla u moře a měla jsem pocit, že k moři ani jet nepotřebuju. Že se můžu klidně opalovat doma na balkóně, koupání mě stejně moc nebere, protože z blbnutí ve vodě mě pravidelně bolí hlava a navíc mám strach, že mi uplavou čočky. Jenže ono je vždycky všecko jinak než si člověk myslí a k moři jsem jela. Naštěstí...
Začalo to trošku nešťastně, protože jediné dvě osoby, které jsem z celé naší skupiny znala, jely jiným autobusem, neboť cestovka nezvládla udržet skupinu sedmnácti (ve skutečnosti šestnásti, ale čert to vem) lidí pohromadě. Vyklepaná (tak trochu) jsem přišla na sraz a hned se ukázalo, že to nebude zas až taková tragédie :-) Cesta byla v pohodě - až na to, že byla o pár hodin kratší než cestovka slibovala a u našich apartmánů nás vyhodili už ve tři ráno, na to nám řidiči vrazili papír, kde bylo napsáno, které apartmány přesně budou naše a dodali, že kolem desáté nás někdo příjde ubytovat. Ha! To potěší, věřte mi! Co dělat ve tři ráno v Bibione se spoustou tašek, kufrů, batohů a dokonce i slunečníků? Jasně, vytáhnout mapu a vydat se na pláž. Vypadali jsme nejspíš jako banda bláznů, skoro jsme tam nedošli - vytrvali jen někteří. Někteří z těch některých měli spásný nápad jít se vykoupat, já jsem naštěstí odolala :-) Už taky mi byla strašná kosa! Pak jsme se zase začali vracet a zakotvili jsme u odpadlíků, kteří vzdali výpravu na pláž a ustlali si na stolech jedné pizzerie, co byla po cestě. Pojedli jsme hostie a řízky s kečupem, vzali pivka a šli do cedrového háje. Tam jsme vytrvali v podstatě až do chvíle, kdy druhá část naší výpravy (tj. dvě ztřeštěný holky :-)) dorazily i s klíčema a my jsme se mohli jít ubytovat. Musím říct, že se nám hned zvedla nálada - apartmány krásný, bazén (krásnej a velkej) hned pod oknama - paráda! :-)
A tak to začalo - opalování, plavání, jezení (v mém případě především jezení - konečně!), pití, poflakování, spaní atd. V různém pořadí, opakování a intenzitě :-) Taky došlo na sport. Světe div se, ale myslím, že mi to i docela šlo. Ale to nechť posoudí jiní radši :-) Nicméne jsme slihli fotbal, beach volejbal (spíš parodii na beach volejbal) a rugby (můj favorit, škoda těch zranění - ne mých, já jsem si nic neudělala, ale údajně jsem kopla protihráče do spánku, já o tom nevím sice, ale proč mu nevěřit ;-))
Celému tomu ještě na kráse přidával fakt, že jsem s sebou měla úžasný, dokonalý a krásný nový foťák. Super to bylo až do chvíle, kdy mi na vinných slavnostech (o detailech průběhu slavností taktně pomlčím :-)) přestal fungovat :-( Bylo to sice až skoro uplně na konci, ale stejně mě to naštvalo, protože jsem vůbec nevyfotila naše apartmány a taky z města nemám žádný fotky :-( A to tam u lázní byla taková krásná fontána... K lázním se váže jedna velmi zajímavá historka, ovšem slovy je nepopsatelná, tak ji musíte oželet.
No protože je normální něco si s sebou zapomenout vzít, já jsem si zapomněla nabalit cédéčka - žádná tragédie, já vím :-) Ale protože jsem neměla s sebou vlastní hudbu, byla jsem "nucena" (je to v uvozovkách, protože mi to nevadilo :-)) poslouchat hudbu cizí. Některé melodie a texty jsou poněkud snadno zapamatovatelné, obzvlášť při četných opakováních, a proto jsem si jěště několik dní po návratu neustále zpívala ty nejzajímavější kousky jako například:
"Dýchej zhluboka, nehty si nekousej, dej si víno, to bude v pořádku. Postel je široká, pustím tě na kousek, hlavně vůbec nemysli na matku."
Pak ještě taky (i když ne tak často):
"Nebylo nic, pár let jsme spolu nemluvili, a před tím taky ani jednou."
Jo a pak ještě něco o staré dámě a čápovi a musím uznat, že význam té písničky jsem asi uplně nepochopila a možná bude i lepší, když to tak zůstane :-)
Fotky sem asi žádné nedám, na žádné totiž nejsem - teda nejsem na žádné z těch vlastních, protože jsem si netroufla dát foťák z ruky. Bála jsem se, aby mi s ním někdo něco neudělal - evidentně jsem se bála zbytečně, protože na to jsem si vystačila sama :-( No jestli se ke mně dostanou fotky dalších lidí a na některé budu a budu se tam sobě líbit tak to sem možná dám :-P
Jsem se nedávno vrátila po pár dnech domů a čekal tu na mě dárek. Nebylo to nic velkého nebo drahého, jenom taková drobnost, ale strašně moc mě to potěšilo. Víte proč? Protože to byl dárek přesně pro mě, nebylo to koupené z povinnosti nebo tak. Prostě někdo to uviděl a vzpomněl si na mě a věděl, že mě to potěší. Tohle je na dárcích nejhezčí, když víte, že ho dostáváte, protože vám někdo chtěl udělat radost. A tohle byl přesně ten případ. Když si tam vzpomenu, co jsem kdy dostala, tak to, co mi udělalo největší radost, byly jenom drobnosti, ale bylo na nich poznat, že jsou hodně osobní, nebo že ten, kdo je kupoval, věděl, že nikdo jiný než já by je nemohl ocenit stejně.
Dneska to budou tři písničky, protože jsem se nedokázala rozhodnout, kterou z nich sem dát jako tu nejlepší :-) Takže prostě tři tu budou a vy to snad nějak přežijete ;-) Měla jsem to štěstí vidět Morcheebu i Skye naživo :-) Víc dneska nenapíšu, mám hlad, jdu jíst :-P
Ono to vážně má něco do sebe, když tam člověk nejede z donucení, ale dobrovolně, aby si užil pár dní poctivého vesnického života. To vám pak nic nepříjde lepší než vzít šíťovku a jít do JEDNOTY nakoupit, víc než dvacetiminutová cesta do pořádnýho obchodu se zdá jako super výlet (i když jít v žabkách tam i zpátky je blbej nápad). Taky tam po člověku nikdo nic nechce, jen si ležíte a jíte. Řeknete "mám chuť na palačinky" aniž čekáte nějakou odezvu, ale palačinky už se smaží :-) Strávíte dopoledne čtením pohádek dětem, odpoledne s nima jdete na hřiště a na malinkatým kolotoči blbnete tak, až je vám z toho špatně od žaludku. Taky vyhrajete v kanastě (což je skoro zázrak)...
No prostě nic vám tam nechybí, obzvlášť když od civilizace vás dělí jen 7 minut a 8 korun ;-)
Chtěla jsem sem dát fotku kocourka, co tam mají. Jmenuje se Charlie. Ale mohli jsme ho vyfotit jen na mobil a to nebylo ono, navíc ani moc nespolupracoval, což se ani nedivím, protože když jsem byla v garáži naběhl mi na nohu zrovna, když jsem chtěla udělat krok (rozuměj: jsem ho omylem nakopla) a pak taky vlezl do cesty dvěřím, který jsem zavírala - no na jeho místě, bych se sama na sebe taky vykašlala, natož abych se nechala pořádně vyfotit :-)
P.S. - ještě sem musím napsat, že jsem ostříhaná, někdo si myslel, že se to tu bez téhle informace neobejde :-D
Po čem? No po HP... Poslední díl série jsem včera večer dočetla... Zmákla jsem to za dva dny, opravdu jen dny, do noci jsem nečetla... Někdo to určitě přečetl mnohem rychleji, ale já nějak pomalu čtu a navíc to bylo samozřejmě "in ingliš", někdy jsem se tomu nevyhla a musela nějaký slovíčko dohledat. Mám takový smíšený pocity z toho - na jednu stranu mám radost, že konečně vím, jak to všecko dopadlo a jak to do sebe zapadá, ale taky vím, že další díl už nebude :-/
Ale z knížky samotné jsem nadšená, fakt že jo...! Od včerejška jsem to trochu vstřebala už a teď mám nějak chuť přečíst si to znovu :-[
Já jako moc nevím, co sem psát, asi to tady nikoho nezajímá do takové míry jako mě, ale stejně se mi nechce psát sem jakýkoliv spoilery. Když jsem se pár dní před vydáním dozvěděla, že někdo vyfotil každou stránku a dal to na net a že noviny o tom píšou (btw. jsem si přečetla jeden takovej článek na idnes a nevím, kde ty informace vyhrabali, protože skoro nic z toho nebyla pravda!) no prostě jsem pak měla pomalu aji strach jet někam šalinou, abych někoho neslyšela, jak se o tom baví. Jako myslete si o mně co chcete, je mi to fuk, ale když jsem na to čekala několik let, až si přečtu poslední díl, nechtěla jsem si to teď nechat pokazit. Naštěstí se ke mně žádný jiný než oficiální informace nedostaly :-)
Nejde jen o HP, ale o všechny knížky a filmy - nemám prostě ráda, když vím, jak to dopadne, nebo nějaký jiný informace o ději. Jako třeba když jsem se těsně před tím, než jsem začala číst Sophiinu volbu, díky výuce literatury dozvěděla, v čem ona volba spočívá a taky jak celá knížka končí. Stejně jako Jméno růže... I když je fakt, že u těch klasických děl se tomu člověk asi nevyhne no :-/ Ale stejně mě to vždycky vytočí. Jsem už taková :-)
Tak tohle je další písničká mého srdce :-) Why Does It Always Rain On Me od Travis...
I can't sleep tonight Everybody's saying everything is alright Still I can't close my eyes I'm seeing a tunnel at the end of all these lights Sunny days Where have you gone? I get the strangest feeling you belong Why does it always rain on me? Is it because I lied when I was seventeen? Why does it always rain on me? Even when the sun is shining I can't avoid the lightning I can't stand myself I'm being held up by invisible men Still life on a shelf when I got my mind on something else Sunny days Where have you gone? I get the strangest feeling you belong Why does it always rain on me? Is it because I lied when I was seventeen? Why does it always rain on me? Even when the sun is shining I can't avoid the lightning Oh, where did the blue sky go? And why is it raining so? It's so cold I can't sleep tonight Everybody's saying everything is alright Still I can't close my eyes I'm seeing a tunnel at the end of all these lights Sunny days Where have you gone? I get the strangest feeling you belong Why does it always rain on me? Is it because I lied when I was seventeen? Why does it always rain on me? Even when the sun is shining I cant avoid the lightning Oh, where did the blue skies go? And why is it raining so? Its so cold Why does it always rain on me? Why does it always rain...
A ještě nějaké další od Travis :-) Turn ("We'll never know unless we grow, There's so much world outside the door, I want to sing, To sing my song, I want to live in a world where I'll be strong, I want to live, I will survive, And I believe that it won't be very long")
Driftwood ("Everything is open, Nothing is set in stone... And you really didn't think it would happen, But it really is the end of the line")
Side ("That the grass is always greener on the other side, The neighbour's got a new car that you wanna drive, And when time is running out you wanna stay alive")
Closer ("And when I see you then I know you will be next to me, And when I need you then I know you will be there with me, I'll never leave you")
Coming Around ("Just standing where I am with all the people passing by me, The sound of all these passers-by mixed in with the bus and motor-car")
Writing to Reach You ("Cause I'm writing to reach you now but I might never reach you, Only want to teach you about you, But that's not you")
Tak jsem se ve zdraví vrátila :-) Díky ČD sice o hodinu později, než jsem měla původně v plánu, ale to se přežije :-) Byla jsem z té cesty ovšem tak vyřízená, že jsem si zapomněla koupit jídlo, ale máme super sousedy, takže do zítřka hlady neumřu :-) Taky jsem si myslela, že někoho překecám a večer někam vyrazím, ale jsem tak hotová, že už se těším, až zapadnu do postele :-P
Taky už mám v ISu zapsaný výsledky státnic a to A za bakalářku vypadá vážně nádherně :-) Měla bych poděkovat vedoucímu i oponentovi za to, že ani jeden nedokázal ve svém posudku vysvětlit, proč mi navrhují tak blbé známky :-) Oponent měl navíc tak vtipné (a hlavně nesmyslné) otázky, že i komise se tomu smála :-) Co všecko člověku nepomůže, že? :-) Nebýt toho podivného postupu stanovení známky z ekonomie, mohl být konečný výsledek ještě o něco lepší, ale co už teď nadělám. Ale z odborného předmětu mám B a to mi ke spokojenosti rozhodně stačí...
Teď to asi zní, jakoby ty výsledky byly pro mě novinkou, to samozřejmě ne, věděla jsem je hned v den státnic, ale dokud to není v ISu tak je to skoro jakoby to ani nebyla pravda :-D A taky se mi o tom dřív ani nechtělo moc psát, tak proto až teď ;-)
Počínaje zítřkem Vás na několik dní opustím, a to jen a pouze proto, abych mohla v kruhu rodinném předstírat nadšení pro cykloturistiku... Vzhledem k tomu, že včerejší pokus zlomit si nohu byl, zdá se, neúspěšný, nic mi nebrání se dovolené zúčastnit a mohu jen doufat, že to nakonec bude fajn, tak jak to vždycky je, a ne naprostá pohroma, tak jak vždycky čekám, že bude...
Nicméně ještě stále jsou na světě věci, které se beze mě neobejdou a proto se vrátím opravdu, opravdu brzo :-)
Jako já vůbec nejsem žádný milovník zvířat... Jsme doma neměli nikdy nic jiného než křečka a rybičky... A nejsem si jistá, jestli ještě někdy nějaké zvíře budu chtít... Nemůžu si pomoct, ale podle mě zvířata smrdí :-P
No ale tahle kočička to je prostě miláček :-) Je taková něžná a roztomilá, a ten čumáček, a ty očička a prostě tak celkově - no je krásná :-)
No tak jsme se na chvilku rozněžnili a zase se uklidníme :-D
Jo a slibuju, že sem časem dám něco pořádnýho... Hned jak mě něco napadne ;-)
Chtěla jsem sem dát jednu vynikající animaci, co mi kdysi poslala kamoška, prolezla jsem kvůli tomu celou historii s ní na ICQ a pak, když jsem ten odkaz našla, tak jsem zjistila, že už nefunguje, takže máte prostě smůlu...
Nevím teď moc, co psát, protože se stejně pořád jenom učím nebo si čtu (nevím, jestli bylo rozumné rozhodnout se přečíst znovu všech 6 dílů HP před tím, než v červenci vyjde sedmý a poslední díl, když mě ještě čekají státnice, ale už jsem u šestky tak je to jedno :-))... Ale něco nového tu chci, takže klasicky - písnička ;-) Tentokrát You're the Storm od The Cardigans (jtm by mě zajímalo, koho napadl právě tento název ;-)), písnička pmsn skvělá, ale bohužel ji nevlastním :-(
oh it's healing - bang bang bang i can hear your cannons call you've been aiming at my land your hungry hammer is falling
and if you want me I'm your country
I'm an angel bored like hell and you're a devil meaning well you steal my lines and you strike me dumb come raise your flag upon me
and if you want me I'm your country if you win me I'm forever - oh yeah!
'cause you're the storm that I've been needing and all this peace has been deceiving I like the sweet life and the silence but it's the storm that I believe in
come and conquer and drop your bombs cross my borders and kill the calm bear your fangs and burn my wings I hear bullets singing
and if you want me I'm your country if you win me I'm forever - oh yeah!
'cause you're the storm that I've been needing and all this peace has been deceiving I need some wind to get me sailing so it's the storm that I believe in
you fill my heart, you keep me breathing 'cause you're the storm that I believe in
I když je teda fakt, že poslední dobou se tomu vůbec nevěnuju, skoro to nesleduju a jen to nechávám ležet. Občas se kouknu kolik mám penízků, ale to je asi tak všechno... Ovšem i přesto se v žebříčku dostávám pořád výš a výš. Tak si říkám, že je škoda, že ten milion nemám doopravdy...
Včera jsem na nádraží viděla jakéhosi magora, který zrovna ve chvíli, kdy jsem na něj koukla úmyslně vrazil do člověka, co kolem něj procházel. Asi o 30 vteřin později přistoupil ke mně a snažil se mi šlápnout na nohu. Jsem nakonec musela jít asi o 10 metrů dál, aby mi dal pokoj. Jsem se bála, že mě bude otravovat dál, ale naštěstí se pak zaměřil na jiné lidi.
Jako já vím že byl už dávno, ale nějak jsem si dneska vzpomněla, že jsem tu o tom nic nepsala. Teda jinak, ne že bych o tom musela nutně psát, ale tak se mi nějak zachtělo...
Asi taky proto, že jsem si teď asi půl hodiny pročítala jeden blog a stašně mě to bavilo a dostala jsem chuť psát. Pak se zase půjdu učit, fakt tohle je poslední věc, kterou udělám a pak se už půjdu učit, teda ne učit, jen si opakovat, zkusit to nějak srovant v hlavě, aby se mi to nepletlo a tak. No to je jedno...
Vlastně ani nejde o Majáles jako takovej, byla jsem tam jen na otočku, dala si dvě pivka, to druhé jsem do sebe nalila dost rychle a pak jsem měla velmi rozvernou náladu. Důležitý ale je, že jsem se od tam vydala přes půl Brna někam, kam jsem slíbila, že přijedu. A prostě jela jsem si tak krásně sama a bylo to fajn. Já jsem dřív nikam nechtěla chodit sama, vždycky jsem se ze všech sil snažila s někým domluvit, abysme tam jeli spolu. Mi prostě vadilo přijít někam sama, asi hlavně proto, že mi to bylo trapné, neptejte se proč, já to nevím...
Já vím, že vám to příjde jako blbost, ale pro mě to byla docela podstatná změna... Asi to moc nechápete, to je fuk! :-)
...jen se snažím dělat všecko pro to, abych se nemusela učit němčinu, takže nečekejte nic objevného ;-)
Jak jsem si tu posledně zoufala ohledně té zkoušky, tak to dopadlo nakonec dobře ;-) Teda vlastně chvalitebně, jakože za 2, čili C :-) Moc pěkně jsem si se zkoušejícím popovídala na téma jak a proč se vlády zadlužují. Asi 5 minut před tím něž jsem šla dovnitř, jsme se bavili o tom, že tohle je divná otázka a není k ní co říct. Jsem se málem začala smát, když jsem si to vytáhla. Naštěstí jsem ale využila možnosti připravit se a napadlo mě tam dost věcí (takže jsem to asi fakt uměla o něco líp než jsem si myslela ;-)) a pěkně jsme si o tom popovídali. Teda mně se zdálo, že celkem pěkně povídám, jestli si to myslel i zkoušející to nevím :-) Pak jsme si taky povídali o konjunkturálních indikátorech a o tom kdy se vyplatí zavést fixní směnný kurz :-) Mi po téhle zkoušce spadl dost velkej kámen ze srdce :-)
Další věc je ta, že jsem myslela, že sem dám nějaké fotky z buřtování, ale na žádné nejsem - kromě jedné, na které mám záda, takže žádný fotky nebudou :-P
Z němčiny už mi začíná hrabat, z ničeho nic mi naskakujou v hlavě slovíčka - bestätigt, beschäftigt, beschädigt a podobně a celý se mi to plete dohromady :-(
Taky vás to před zkouškou přepadává? Mně naprosto pravidelně a navíc přímo úměrně tomu, jak hrozné zvěsti se o dané zkoušce šíří. Tentokrát mě čeká ústní zkouška a ze seznamu otázek mě některé pěkně děsí, protože prostě neví, co po mě chtějí - takže jestli si zítra některou z nich vytáhnu, asi se pořádně ztrapním a to je to, čeho se nejvíc bojím - že si zkoušející bude myslet, že jsem blbá, neučila jsem se a tak podobně :-( Někdy si při přípravě nemůžu pomalu ani vzpomnět, jak se jmenuju natož třeba na nástroje centrální banky, což bych já sakra vzhledem ke svému oboru měla už dávno umět a už jsem to taky dřív uměla, ale teď mi to prostě ne a ne vlízt do hlavy :-(
... jojooo, byla to vymazlená akcička s cool lidičkama!
Nééééé, to co jsem teď napsala nemyslím vážně, nebojte se :-D To jsem si jen vzpomněla na zpáteční cestu, kde jsme na tuhle mluvu nějak narazili :-) Fakt se takhle běžně nevyjadřuju :-)
No ale je nicméně fakt, že buřty byly moc fajn.
Já teda špekáčky vlastně ani nemám moc ráda, jen takový ty konce, co jsou vlastně vždycky splánený, mi chutná jak to křupe :-) Ale chlapce, co mi buřta koupili, musím pochválit za výběr - 60 % masa to je super :-) Určitě to bylo lepší než pravé Lidl opíkáčky (nebo jak to bylo???) :-) No to je jedno, ale jednou za čas buřt neuškodí :-) Naposledy jsem ho měla v únoru - opékán byl v krbu :-)
A krom jídla a pítí (ano trojitý (odhadem) panák rumu v kofole byl moc fajn :-)) to bylo samozřejmě taky super ;-) I přes to, že mi většinu večera byla zima a musela jsem se zdržovat v blízkosti ohně, což bylo poněkud nepříjemné, neboť dým jde vždy přesně tam, kde stojím :-/ Ale aspoň mi pak vlasy voněly jako uzené, což by se někomu možná mohlo líbit :-D
Nicméně pěkný večer už je fuč a já se musím učit a ocenila bych, kdyby se někdo odhlasil z pátečního termínu na hopo, abych se tam já mohla přihlasit!!!
...a hlavně je ho strašně málo :-( Učení mám až nad hlavu, na nic jiného není v podstatě čas :-( Fakt nejsem zvyklá odmítat pozvání kvůli učení :-/
Dneska jsem psala pojišťovnictví, no asi žádná sláva ale ani žádná tragédie no, ale ještě mě čeká druhá písemka, v pátek odpoledne jdu na daně (takže přijdu pozdě na buřty!!! grrr...!), pak se budu zároveň učit pojištovnictví a hospodářskou politiku, v úterý druhá písemka z poji, ve čtvrtek hopo, další týden ve středu němčina, pak pravděpodobně druhý termín z hopo :-/ Ne, ne, ne, žádný takový!!! Já to dám, musím, prostě musím!!!!!! Tak klid jo? Ještě že už mám tu bakalářku napsanou, jinak bych se šla asi oběsit...
Jo a taky jsem stresařka děsná, to víte? Tak teď už jo!
Jo a v investičce jsem přišla od včerejška od večera do teď asi o 18.000,-
Tak a je to! Muselo to ven!
Jinak jsem v pohodě, fakt :-)
Jo a taky je na prd, že zahajovací ohňostroj je tento pátek! :-(
Já poslední dobou zjišťuju, že se mi nálady hrozně moc mění... A někdy ani nevím proč! Většinou to vím, ale tím je to možná ještě horší, protože mě někdy rozhodí děsná blbina!
Tak třeba včera - vstávala jsem s náladou pod psa, pak to bylo celej den dobrý, hlavně tělák super, pak jsem šla něco řešit kvůli BP, ale nějak to uplně neplnilo moje očekávání, takže jsem se nudila a věděla jsem, že nesmím odejít, takže pak jsem byla docela otrávená, pak jsem přišla domů a měla jsem strašnou náladu uklízet, pak byl večer a mě opustila veškěrá energie a dobrá nálada a zapadla jsem do postele nezvykle brzo.
Dneska jsem vstávala s neutrální náladou, pak jsem šla na cviko, který je obvykle nudný až hrůza, ale dneska mě to bavilo, pak jsem se urychleně vydala na líčení session, po cestě jsem ještě potkala kamaráda takže nálada super, pak jsem konečně dorazila na místo a nálada pořád velmi velmi velmi dobrá (až na zklamání z toho jak málo nás tam bylo :-(), pak jsem si hrála asi s prvním dítětem, které se netvářilo, jakože se mě bojí nebo že jsem děsně nesympatická, takže ještě lepší nálada, pak jsem přišla domů a zničeho nic jsem měla chuť se jít zahrabat a teď už jsem zase v pohodě a baví mě psaní bakalářky...
Já si prostě vážně asi začnu myslet, že nejsem uplně v pořádku :-)
Já teda žádnou tetu Kateřinu nemám, ale je pro mě symbolem přísloví... Takže tedy: Kdo chce kam, pomozme mu tam. Komu není rady, tomu není pomoci. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
A tak dále že... A znáte přísloví "Všechno jde, když se chce"? Tak to je kec. Fakt! Mám to potvrzené... Prostě můžete chtít jakkoliv moc a ono to nejde a nejde... (Zde prosím všechny šťouraly, aby si odpustili poznámky na téma, že když někdo něco chce, tak pro to taky musí něco udělat... :-P) Ale víte co platí? "Všecko jde, když vám termín odevzdání šlape na paty"... Ono když zjistíte, že na práci budete mít tak cca o dva týdny míň než jste si mysleli, tak to se vám pak píše jedna báseň :-)
Opravdu už začínám pochybovat o tom, že jsem normální. Včera jsem si večer uvařila čaj, aby se mi líp usínalo. Vzhledem k tomu, že nemám ráda, když je čaj moc horkej, nechala jsem ho stát v kuchyni, aby vychladl... Ještě jsem udělala pár věcí a zalezla s knížkou do postele. Cca o půl jedenácté jsem zhlasla a myslela, že hnedka usnu, protože u čtení už se mi zavíraly oči. Jenže když jsem se už hodinu převalovala a nemohla usnout, začala jsem přemýšlet, co tam člověk může udělat, aby se mu líp usínalo... no a vzpomněla jsem si na ten čaj, co ještě pořád stál v kuchyni a už opravdu nebyl horkej!!!
Musím, prostě musím se sebou něco udělat, nebo zapomenu jít třeba na státnice nebo tak něco :-(
Kolik času vám zabere, než se od prvního zazvonění budíku vyhrabete z postele? Já měla dneska budík na 7:00, až asi do 7:30 jsem ho každých 5 minut vypínala, pak jsem ho vypla definitivně, protože jsem byla přesvědčená, že už vsatnu. No tak někdy kolem té 8 jsem vylezla. 9:20 jsem měla být na cviku, ale cvičící asi dochvilnost nic moc neříká, tak jsem počítala, že na půl desátou to bude stačit... No za 3/4 hodiny se pořádně nachystat nestihnu - to jsem si vždycky myslela a dneska se to ukazálo jako fakt! Normálně vstávám 2 až 2,5 hodiny před tím, než mám odjíždět - protože si vždycky říkám, že se v klidu nachystám a pak ještě něco udělám - uklidím nebo něco málo do školy, ale pak to dopadá tak, že stejně nestíhám... Co dělám špatně sakra? ;-)
Jo a ještě k tomu cviku dneska - měli jsme supl takže moje představa, že přijít okolo 9:30 bude tak akorát, byla mylná, přišla jsem pozdě... ale čert to vem :-)
(Dneska, jak na to tak koukám, je tu nějak moc čísel... :-))
Teda já samozřejmě vím, kolik mi je, ale jde o to, že jsem občas zapomnětlivá, jako nějaká babička, co má už za sebou pár let důchodu!
Příklad prvý: Jsem v obyváku a vzpomenu si, že jsem se chtěla podívat, jestli nejsou vypsané nějaké termíny zkoušek. Tak fajn, jdu k počítači, sednu si k němu, udělám 15 různých věcí a jdu zase pryč, za půl hodiny si vzpomenu, že jsem se sakra chtěla podívat na ty termíny a neudělala to! Tak jo, na podruhý už se mi to povedlo!
Příklad druhý: Víkend XXX: Prosím tě, mohla bys mi přinést do školy materiály do toho a toho? Já: Ano, jistě...
Po víkendu ve škole XXX: Vzpomněla sis na mě s těma materiálama? Já: Hmm...eh...ne :-(
Z toho plyne ponaučení: Pokud po mně něco chcete, radši se mi 3x připomeňte! Pro vaše vlastní dobro :-)
Já proti DPMB v podstatě nic nemám... Ale občas mám pocit, že by měli zavést nějaká kritéria koho do těch dopravních prostředků pouštět, protože čím dál častěji se mi stává, že narazím v šalině na někoho, kdo opravdu nechutně smrdí a to já nesnáším! Neřikám, že každý musí vonět jako by právě vyšel z parfumérie, ale snad když se člověk ráno umyje a stříkne na sebe aspoň nějaké obyčejné Fáčko tak nemůže už v devět tak nechutně smrdět! Obzvlášť když ještě nejsou žádný tropický vedra! Fuj! Tak! Už jsem klidnější :-)
Sledujete? Já jo :-) Teda ... no vzhledem k tomu, že se z nějakého důvodu ve středu večer obvykle nevyskytuju doma, tak jsem viděla asi dva díly :-/ Když to dávali minule tak jsem to viděla celé, ale teď se v tom ztrácím, netuším kdo je čí příbuzný a tak podobně... Takže mě nesmírně potěšilo, když se ke mně dostal pěkně zpracovaný rodokmen všech těch postav tam... Kdo jste to ještě neviděli celé tak na to neklikejte, protože jsou tam všechny vztahy až do konce ;-)
Je tam jedna chyba a kdo ji odhalí má bod ;-)
Taky bych si to chtěla někdy přečíst, ale bylo mi to trošku nedoporučeno tak ještě uvidím no... možná o prázdninách :-)
Ne, nebojte se, nebudu sem dávat další negativně laděný příspěvek...moje ráno totiž bylo dneska vcelku dobré, až na to, že vstávat v neděli s budíkem je humus! Ale bakalářka je bakalářka a termín odevzdání se blíží rychleji něž se mi hodí no... :-/
Dneska jsem si vzpomněla na to, co se dělo před rokem. A hlavně na to, jak mi tehdy bylo - mizerně! To, že jsem si na to tak živě vzpomněla, bylo způsobené tím, že jsem ucítila jarní vzduch, poprvé letos bylo opravdu cítit krásné jaro... Celkově ve mně dokážou vůně vyvolat hodně silné vzpomínky!
Protože bora bora už se mi okoukalo, říkala jsem si, že to chce na ploše nějakou změnu a zvolila jsem něco málo z přírody... Jsem si to stáhla myslím předevčírem z National Geographic ;-)
Někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí malá smrtička s malou kosičkou a povídá: "Dobrý den pane, přišla jsem si pro vašeho křečka." Pán říká: "Neotravuj a vypadni." Za půl hodiny zase někdo klepe na dveře, pán otevře a tam stojí velká smrt s velkou kosou a malá smrtička s malou kosičkou. Ta malá říká: " Mami to je on ... "
Proč je tak snadné se flákat? :-( Já chci být pracovitější a svědomitější, ale neumím to... Nedokážu si přikázat tři hodiny v kuse pracovat a pak si dát poklidnou pauzu na cca půl hodiny a zase začít něco dělat...
Vzhledem k tomu, že u většiny práce, co mám v poslední době do školy, musím sedět u počítače, pořád koukám, jestli mi tu nebliká nová zpráva (ne, já ten QIP nedokážu vypnout, ne ne ne, nedokážu) a na DF jsem taky pečená vařená... To je pak soustředění na prd a výsledky "práce" jakbysmet :-(
Tak už víc jak týden by mělo být jaro, že? No nevím, nevím... Teda jako jo, teplo je dost - nebo aspoň dost na to, aby bylo poznat, že už není zima... Ale stejně... člověk se těší, že odhodí zimní oblečení a minimálně do listopadu na něj ani nepomyslí... Jenže pak zjistí, že takhle někdy k večeru to ještě uplně není tak jarní, jak by se mohlo zdát...
No nic, jen jsem si chtěla postěžovat :-/ Jdu se zase učit...
Mám tak trošku pocit, že se potřebuju pozitivně naladit... Tak abych neladila jen sama sebe, dávám sem nějaký imho docela pozitivní obrázky :-) Takže až budete mít pocit, že vám chybí dobrá nálada, zkuste si nějakou najít tady ;-) Jo a taky poslouchejte Beatles, protože to mi pomáhá uplně strašně moc! ;-)
No tentokrát to bude zase jenom písnička... V poslední době moje nejvíc moc oblíbená :-) Jen doufám, že to není pravda, že všechy dobré věci skončí :-/
Honestly, what will become of me Don't like reality It's way too clear to me But really life is dandy We are what we don't see Miss everything daydreaming
Flames to dust Lovers to friends Why do all good things come to an end
Flames to dust Lovers to friends Why do all good things come to an end
Traveling I always stop at exits Wondering if I'll stay Young and restless Living this way I stress less I want to pull away when the dream dies The pain sets in and I don't cry I only feel gravity and I wonder why
Flames to dust Lovers to friends Why do all good things come to an end
Flames to dust Lovers to friends Why do all good things come to an end
Come to an end Come to an Why do all good things come to an end
Come to an end Come to an Why do all good things come to an end
And the dogs were whistling a new tune Barking at the new moon Hoping it would come soon So that they could...
Dogs were whistling a new tune Barking at the new moon Hoping it would come soon So that they could die (Diee... Diee... Diee...)
Flames to dust Lovers to friends Why do all good things come to an end
Flames to dust Lovers to friends Why do all good things come to an end
Come to an end Come to an (end) Why do all good things come to an end (end)
Come to an end (end) Come to an (end) Why do all good things come to an (end)
When the dogs were barking at the new moon Whistling a new tune Hoping it would come soon
The dogs were barking at the new moon Whistling a new tune hoping it would come soon So that they could die
Splnila jsem to, co jsem si slíbila, a tento měsíc jsem šla ještě jednou do kina. A dobře jsem udělala. Babel je totiž opravdu hodně výjimečný film. Děj se skládá z několika příběhů, které spolu navzájem souvisejí a ovlivňují se. Některé souvislosti jsou známé hned od začátku a jiné se odhalí až v průběhu filmu, který nás zavede do Spojených států, Mexika, Japonska a Maroka. Víc o ději psát nechci, protože to si můžete přečíst kdekoliv jinde. Jen chci podotknout, že všichni o filmu mluví jako o 3 příbězích, ale podlě mě jsou tam příběhy 4 - japonská hluchoněmá holka, američtí manželé v Maroku, jejich děti s chůvou a jejím synovcem a potom taky ta marocká rodina.
Teď už by asi něměli číst ti, kdo na film hodlají jít ;-) Takže namátkou pár scén, které na mě hodně zapůsobily - přílet helikoptéry a loučení s průvodcem, chůva s dětmi sama v poušti, Chieko na diskotéce (i když teda být epileptik tak jim asi nepoděkuju), Richardův telefonát domů... Na víc si teď nevzpomenu :-)
Od začátku února jsem byla už třikrát v kině, což je pro mě důvod k radosti. Já totiž nikdy nejdu do kina jen tak, že bych si až na místě vybrala film. To nikdy! Nechci totiž vypláznout stovku za lístek na film, který bude stát za prd. Na většinu filmů se těším už pěkných pár týdnů před premiérou; recenze nečtu - po pravdě mě moc nezajímá názor někoho, kdo je placený za to, aby hledal na filmu nějaké mouchy ;-)
Příští týden má premiéru Babel, takže to vypadá, že tento měsíc stihnu ještě jeden film ;-) (Jo a ty tři filmy, na kterým jsem byla jsou: Goyovy přízraky, Krvavý diamant a Královna...)
Máte je rádi? Já ano. Ale bohužel se ukázalo, že jsem asi odsouzena k tomu v nich neustále prohrávat! Opravdu nepříjmené bylo, když mě v Bangu zabili dřív než jsem se vůbec dostala na řadu. Ještě větší tragédie ovšem byla, když jsem se Zorkou hrála "Člověče, nezlob se" a ve chvíli, kdy Zorka měla všechny figurky bezpečně v domečku, já jsem ty svoje sice měla pěkně nasazené, ale s žádnou jsem se nedostala ani za půlku té dráhy (nebo jak se tomu u "Člověče.." říká :-)). Jedinou útěchou mi bylo, že v pexesu jsem nebyla poslední... :-)
Ale na společenské hry jsem rozhodně nezanevřela, ta smůla jednou musí skončit - fakt tomu věřím :-D
Mám na mysli samozřejmě nový semestr. Když jsem dodělala poslední zkoušku, měla jsem před sebou měsíc volna. Ten už je teda skoro definitivně v háji. Bohužel jsem za tu dobu nestihla skoro nic z toho, co jsem si myslela že stihnu (ale jako nepřekvapuje mě to ;-)). Teda je fakt, že jsem hodně četla, půjčila jsem si knížky na bakalářku a taky jsem si podala přihlášku (to jsem sice udělala asi před 5 minutama, ale to se taky počítá, ne?). No ale moje předsevzení je, že se ze mě konečně stane pilná studentka - budu se učit průběžně, abych toho na konci neměla moc. Taky co nejdřív začnu s bakalářkou! Knížky už mi leží doma přes týden a dneska jsem konečně jednu začala číst (jsem na straně 8!!!)...
A náladu mi dost kazí to, že už mě několik dní bolí krk a rameno a já sakra nevím, co s tím mám dělat, aby to přestalo :-(
Jsem si uklízela v počítači s tím, že nemilosrdně vymažu všecko, na co jsem už zapomněla, že tu mám, a tím pádem se bez toho klidně obejdu. Narazila jsem i na pár věcí, které jsem si rozhodla ponechat. Mezi ně patří i video, které tady teď zveřejňuju. Ty, co neznají StarWars, to asi moc nepobaví.
Tak tady to je - pár imho vtipných momentů z natáčení Epizody II.
Na počest výročí narození mojí jediné sestry bych jí ráda věnovala tento příspěvek. Nebudu říkat, kolik jí je, protože to se u dámy nedělá, jen podotknu, že už to je velká holka :-)
Tak tedy přejme Marťanovi vše nejlepší :-)
Jinak bych zde ráda podotkla, že včera společně s mamkou zkritizovaly můj nový wallpaper (tohle je divný slovo, ale jak jinak tomu říkat?). Tady je, abyste mohli sami posoudit. Podle mamky a sestry je depresivní a mamka ještě dodala, že jí to připadá jako černá díra (nebo tak nějak)...
Jsme dneska uklízely (jako já a Marťan) - někdy mám pocit, že uklízíme uplně furt, ale couž :-) (Jo ona u nás včera byla kamoška, co u nás ještě nikdy nebyla, a po tom, co proběhla celým bytem, aby si to tu prohlídla, tak se mě zeptala, jestli to tady máme pořád tak naklizený - tak jestli my nejsme nějak divní... No ale asi neeeee :-))
Já jsem takový vrah květin, takže pěstuju jen kaktusy (a taky jednu vodní květinku, ale už mi nějak hnědne :-( nevím co dělám špatně) a dneska jsem jeden, co mám na okně vytahla z toho květináčku (musím ho přesadit, protože tenhle květináč je fakt malej) a jak se ty kořeny snaží dostat k nějakejm živinám (asi) tak jsou rozlezlý všude kolem tý hlíny a je o fakt škaredý, takže to přesazování se asi zase oddálí, abych na to nemusela koukat :-/
No taky jsem chtěla udělat nějaký video, abych si mohla vyzkoušet, jak se to sem dá dát, když mi to Hedvika dneska tak krásně vysvělila, ale sestra se tomu nějak bránila takže video nebude... Ale mám nějaký fotky :-)
Tohle je sbírka miniplyšáků: (ne nejsem infantilní ani nic takového, jen prostě tak no :-)))
A toto je Dorotka a Hroch: Taky jsem sem chtěla dát keramický prasátka, co jsem před stopadesáti lety od někoho dostala, ale pak jsem se jakože styděla, se mi totiž nelíbí :-)
There's no mistake, I smell that smell It's that time of year again, I can taste the air The clocks go back, railway track Something blocks the line again And the train runs late for the first time
A pebble beach, we're underneath, a pier that's just been painted red Where I heard the news for the first time
And all the friends lay down the flowers Sit on the banks and drink for hours Talk of the way they saw him last Local boy in the photograph Today
He'll always be 23, yet the train runs on and on Past the place they found his clothing
There's no mistake, I smell that smell It's that time of year again, I can taste the air The clocks go back, railway track Something blocks the line again And the train runs late for the first time Today
And all the friends lay down the flowers Sit on the banks and drink for hours Talk of the way they saw him last Local boy in the photograph Today
He's gone away
To video je trošku divný, ale z toho, co se nabízelo, to má nejlepší zvuk, a o to jde především :-)
Bohužel mě před pár dny přemohla nemoc a je mi fakt mizerně, takže to tu bude ještě nějakou dobu váznout :-/ Za což se omlouvám, ale nedá se svítit; zdraví je přednější! Snad to bude otázka pár dní a pak budu zase fit!
Taky se vám někdy stává, že máte skvělý nápad a dřív, něž ho stihnete uskutečnit, to zapomenete? Mně se to stalo teď! Napadla mě skvělá věc, co sem napsat, ale úspěšně jsem to zapomněla :-( Takže budete ochuzeni :-( Je mi to líto :-(
Časem to napravím, pokud si na to vzpomenu ;-) No ale spíš sem napíšu něco jinýho :-D
Ale aspoň máme další malou soutěž ;-) Pátrejte vpravo pod seznamem starých přispěvků :-P
Tak dneska ještě jedno malé upozornění ;-) Měníme vzhled... Ale nelekejte se, jinak je vše při starém - Mišáčkův blog bude stejný jako dřív, jen bude líp vypadat... Aspoň mně se tento vzhled líbí víc ;-)
Když se tu tak vymlouvám na to učení pořád, tak by možná nebylo od věci vás nějak obeznámit s tím co se to tak vůbec poslední dobou učím...
V tomto semestru jsem měla jen a pouze 5 předmětů, zdálo se mi jako dobrý nápad, udělat si po zabijáckým 4. semestru trochu pohodičku. Nicméně to i tak byl docela nářez...
První předmět byl Market, Finance and Global Problems (i když jak nám vyučující řekl hned na první přednášce - má se to jmenovat International Trade and Finance - stačí si vybrat :-)). Po první přednášce jsem byla docela nadšená a měla jsem pocit, že to bude pohodový a zajímavý předmět. No! Ukázalo se, že to je hlavně o grafech a jejich interpretaci. Vzhledem k tomu, že s grafy, ve kterých je 10 křivek a všechny spolu nějak souvisí a je třeba z toho něco vyvodit, si moc netykám, to bylo náročné, ale dobře to dopadlo :-)
Pak jsem měla Abecedu mzdových systémů - nadmíru užitečný předmět! Podle mě by to měl znát každý ekonom, ono se to dá snadno nastudovat i "samostudiem" ale to by někdo nesměl být takový lenoch jako já. Starosti mi dělá jen nový zákoník práce... Když o tom tak uvažuju, ani nevím, jestli nabyl účinnosti nebo ne! To musím zjistit co nejdřív a hlavně si ho přečíst!
Pak to byl Management - co k tomu říct... Zajímavý to bylo, užitečný taky, ale bylo toho moc! Přes semestr MANAHRA - kdo to nezažil, může být rád. Jedná se o manažerskou hru, kdy seminární skupiny tvoří imaginární podniky vyrábějící auta, každy člen dostane určitou funkci v podniku a podle toho je finančně ohodnocen, může taky obchodovat na burze, což je hodně výnosné, ale musí se s tím začít hned dokud jsou akcie levné! Podle konečného stavu vašeho konta se odvíjí vaše známka, se kterou pak jdete ke zkoušce a ovlivní vaše konečné hodnocení. Když jste generální ředitel máte vyhráno, řadový pracovníci mají snad všichni C, ředitelé jednotlivých oddělení většinou B nebo C. Já jsem byla řadový pracovník v oddělení marketingu a řeknu vám - žádná sranda! Marketing je jedinné oddělení, které je hodnoceno přímo. Každá marketingová dokumentace je obodována a podle pořadí jsou pak podnikům přidělována "procenta" do fondu odměn. Po mizerném začátku se nám pak podařilo mít na našem trhu 4x za sebou nejlepší dokumentaci - naštěstí, protože tý práce co za tím je... no prostě je to demotivující když se snažíte jako blázní a jste pak nějhorší (to se nám naštěstí stalo jen jednou!). No o manahře už radši končím :-) Zkouška taky není žádná sranda. Byl to den plný nervozity a strachu! Ale výsledek a pochvala od zkoušejícího stály za to!
No pak ještě Finanční trhy - taky náročný, ale dost zajímavý! Nevím proč, ale vyvolalo to ve mně touhu být ambicióznější. Vysvětlovat to nebudu... Jo a ještě dlouho se budu bít do hlavy za to, že jsem u zkoušky nevěděla co je FRA - ale chybami se člověk učí a teď už si to budu pamatovat na vždycky! :-)
Tyhle všechny předměty už mám za sebou - čeká mě už jen EMM (Ekonomicko-matematické metody). Během semestru jsem si gratulovala jak úžasně jsem zvládla písemky i projekt, u tabule jsem se nijak zvlášť neztrapňovala. No ale teď se začínám bát - a to tak že hodně! Čili mě čeká týden počítání a učení. Držte mi palce, prosím ;-)
